Velvyslanci členských států Evropské unie se rozhodli odložit schválení zákazu prodeje aut se spalovacími motory.
Takzvaný „zákaz prodeje aut se spalovacími motory“, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu, se na unijní půdě projednával v posledních dvou letech. Návrh měl být schválen v úterý 7. března. Původně mělo jít jen o formální krok, protože Evropský parlament ho už minulý měsíc schválil. Velvyslanci členských zemí EU ale návrh nakonec odložili. O oznámení švédského předsednictví v Radě EU informuje ČT24 a Politico.
Kdy by mohlo rozhodnutí padnout, ale Švédsko neupřesnilo. „Výbor stálých zástupců (COREPER) se rozhodl odložit rozhodnutí o emisním cíli při výrobě automobilů po roce 2035 ze 7. března na pozdější zasedání rady. COREPER se k problematice včas vrátí,“ uvedl na Twitteru mluvčí orgánu Výboru stálých zástupců Daniel Holmberg, který připravuje agendu pro zasedání Rady Evropské unie.
Výhrady má Německo a Itálie
Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje Německo a Itálie. Od Bruselu požadují záruky, aby výjimku dostala auta, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva. Podle zákulisních informací serveru Politico zastává podobné stanovisko také Polsko, Maďarsko a Bulharsko.
Plán na postupné vyřazování aut na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie Fit for 55 s cílem stát se klimaticky neutrální do roku 2050. Jak připomínají Hospodářské noviny, návrh nutně neznamená definitivní konec prodeje aut se spalovacím motorem. Jejich výroba by se však kvůli navýšení emisních pokut za každé vyrobené auto na benzin a naftu měla automobilkám od roku 2035 natolik prodražit, že už se nebude vyplácet jejich výroba.
