Kilogram másla během měsíce zlevnil ze 264 korun na 231 korun. Balení 10 kusů vajec je však oproti loňsku dvakrát dražší. Konkrétní ceny potravin se dozvíš v našem přehledu.
Inflace neboli růst cen a služeb v Česku meziročně zpomalila z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Meziměsíční vývoj cen se přitom do našich peněženek promítl ještě výrazněji. Zatímco „spotřební koš“ v lednu stoupl o šest procent, během měsíce šlo jen o 0,6 procenta.
„Toto zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,“ uvádí Pavla Šedivá k čerstvým datům českých statistiků (ČSÚ).
Důvodem zmírnění růstu cen jsou položky za bydlení, jako je elektřina a plyn. Ceny elektřiny během měsíce zpomalily svůj růst ze 36,4 na 32 procent a ceny zemního plynu z 87 na 74,3 procenta.
Vliv na celkovou inflaci mají také ceny potravin a nealkoholických nápojů. Některé položky během měsíce zlevnily – jde zejména o máslo, jehož cena oproti lednu klesla o 12,3 procenta. Zatímco kilogram másla v lednu stál v průměru 264 korun, v únoru stál jen 231 korun. Cenově výhodnější je oproti předchozímu měsíci také vepřové maso, které zlevnilo o 6,1 procenta, a drůbeží maso (o 1,1 procenta).
Jak se za poslední rok měnily ceny základních potravin? To zjistíš v následující infografice. Klikni na roletku a dozvíš se víc.
Na obchodních pultech však stále nalezneme řadu potravin, které jsou oproti loňskému roku mnohdy skoro dvakrát tak dražší. Příkladem jsou vejce, která meziročně zdražila o 95,2 procenta. Zatímco loni v únoru stálo balení s 10 kusy vajec 35 korun, nyní si jej koupíš v průměru za 63 korun.
Raketový růst cen jsme mohli zaznamenat také u cukru, jehož cena meziročně stoupla o 75,1 procenta. Proti předraženému cukru v obchodech dokonce zasahuje ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ten nedávno podal podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil jeho cenu.
Zdražení o zhruba třetinu ceny se pak promítlo u rýže (o 31,9 procenta), mouky (o 36,1 procenta) nebo polotučného trvanlivého mléka (o 39,5 procenta).
Zpomalení cen energií dotahuje zdražování alkoholu
Únorová inflace na 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta však ze statistického pohledu neznamená, že ceny potravin či bydlení nyní klesají. Ve skutečnosti pouze dochází ke zpomalení jejich růstu. V praxi to znamená, že výrobky a služby jsou dražší, ale přírůstky nejsou tak výrazné.
Inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu, míní Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Některé ceny, jako poplatky za elektřinu, sice zpomalují, často je ale nahrazuje růst jiných cenových okruhů. Jak popsal Seidler na Twitteru, jde zejména o alkoholické nápoje, ceny dovolených, kultury či zboží pro údržbu domácností. Tyto vyjmenované položky k meziroční inflaci oproti lednu rostly.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil navíc dodává, že českou inflaci pohání spíše zisky než mzdy. To znamená, že tuzemské firmy loni rostly díky ziskovosti na úkor nízké reálné mzdy zaměstnanců a zaměstnankyň (tzn. výplata po započtení inflace). „Podíl vyplacených mezd totiž naopak v loňském roce v ČR poklesl,“ okomentoval ve twitterovém příspěvku.
Současná situace přitom znamená několik negativních faktorů nejen pro domácnost, ale i pro samotné firmy. „Stále zdražující vstupy, ztížené financování a tlak ze strany zaměstnanců i odborů na rychlý růst mezd. A právě ten může podporovat další roztáčení inflační spirály,“ upozorňuje Daniel Janečka ze strategického poradenství PwC.
Analytici se proto shodují na tom, že dvouciferné inflace se Česko brzy nezbaví. Dlouhodobým cílem České národní banky, která promlouvá do směřování finančního trhu, je přitom inflace ve výši dvou procent. Zpomalení růstu cen ale nejspíš bude i nadále pokračovat.
„Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,9 procenta, a tedy druhým rokem bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo čtyř až pěti procent,“shrnuje ekonom Deloitte Václav Franče.
