Finance jsou pro gen Z v Česku velké téma. Nový průzkum odhalil jejich platební zvyklosti.
Mladá generace se potýká se strachem, že si nikdy nepořídí vlastní bydlení a nevytvoří si dostatečnou finanční rezervu na horší časy. Také by chtěli investovat, ale nemají k tomu dostatek informací.
V čem ale vynikají, jsou technologie a jejich využívání při placení i správě financí. Mobilní platby se staly běžnou součástí života mladých Čechů, většina s nimi začíná už kolem 15. roku a od 17 let se stávají preferovaným způsobem placení.
„Mladí dnes zvládnou obsluhovat vlastní finance dřív, než dostanou první výplatu. Umí si zaplatit mobilem, najít výhodnou nabídku online a přesně ví, kolik mají na účtu. Co jim ale často chybí, je širší finanční kontext – znalost rizik, plánování do budoucna nebo odvaha začít investovat.“
Maria Šimůnková z neziskové organizace Nekrachni
Většina mladých lidí platí mobilem
Podle nového průzkumu organizace Nekrachni a společností Visa a Moneta Money Bank přes 90 % mladých lidí využívá mobilní aplikace k placení, přičemž 61 % z nich několikrát týdně. Zatímco do 17 let platí častěji hotovostí – převážně kvůli kapesnému od rodičů – od dospělosti se mobilní platby stávají samozřejmostí, a to zejména z důvodu rychlosti (77 %) a absence potřeby nosit u sebe hotovost (68 %). Průzkum také ukázal, že 84 % mladých u sebe fyzickou platební kartu nosí, ale jen 26 % ji aktivně používá, většina ji má jen jako zálohu (58 %).
Naopak, co u mladé generace příliš nerezonuje, jsou QR platby a bankovní převody – QR kódy používají denně jen 3 % z nich, zatímco téměř polovina (48 %) je využívá jen zřídka. Bankovní převody zůstávají okrajovou metodou – denně je zadávají pouze 2 % respondentů.
„Vidíme výrazný posun v tom, jak mladí lidé přemýšlejí o hodnotě peněz a možnostech, jak s nimi nakládat. Naším úkolem je poskytnout jim nástroje a informace, které jim pomohou jejich finanční dovednosti dále rozvíjet,” vysvětluje Hana Wasserburger, ředitelka poradenských služeb Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko.
Investice je lákají, ale chybí jim informace
Pětina mladých (19 %) má peníze pouze na běžném nebo spořicím účtu. Přesto touží po pasivním příjmu – hlavní motivací je obava z inflace (38 %). Za dobrou zprávu by se dalo považovat, že pouze 8 % nemá o investování zájem. Mladí s příjmem nad 30 tisíc korun měsíčně se nebojí rizikovějších investic. Ženy volí tradičnější způsoby zhodnocování peněz, kdy tři čtvrtiny z nich mají peníze na spořícím účtu a pětina (20 %) v akciích. Naproti tomu muži dvakrát častěji investují do akcií a ETF.
„Generace Z se v oblasti investování vyznačuje několika výraznými přednostmi. Mezi ty hlavní patří hlad po informacích a ochota začít s investováním již v mladém věku. Oproti předchozím generacím lépe zvládají tržní volatilitu – uvědomují si, že mají před sebou dlouhý investiční horizont, a proto v obdobích poklesu obvykle nepanikaří a drží se své strategie s cílem dlouhodobého zhodnocení,“ říká Tomáš Kapoun, senior manažer Investment & Insurance MONETA Money Bank.
Hlavní překážku v investování pro mladé představuje nedostatek informací, jak s ním začít – obzvlášť pokud nemají vysoké úspory. Nejčastějšími zdroji informací jsou pro ně přátelé (29 %), rodina (29 %), finanční weby nebo banky (27 %). Nejvíce by je k postupnému investování motivovala možnost začít investovat s menší částkou (38 %).
„Mladí lidé by se měli více zaměřit na ověřování informací z různých a důvěryhodných zdrojů a vyhýbat se impulzivním rozhodnutím založeným na trendech či doporučeních, například od takzvaných finfluencerů. Častou chybou je také nedostatečná diverzifikace portfolia. Namísto krátkodobě populárních investic by měli častěji zvažovat stabilnější a méně viditelné investiční nástroje, které jim mohou přinést dlouhodobě udržitelný výnos.“
Tomáš Kapoun, senior manažer Investment & Insurance MONETA Money Bank
Bezpečnost na prvním místě
Mladí lidé si transakce pravidelně kontrolují – 9 z 10 alespoň několikrát měsíčně. Hesla však mění jen při podezření na ohrožení účtu (39 %). Důraz na bezpečnost a potřeba měnit hesla se zvyšuje s rostoucím příjmem. Nejčastějším způsobem ověření je otisk prstu, rozpoznání obličeje je naopak nejméně oblíbené. Uchovávání dat o transakcích vnímá generace Z spíše neutrálně, s věkem ale roste opatrnost.
Při online nákupech vyhrává pohodlí
Při nákupech online mladí lidé nejčastěji volí digitální peněženky – celkově je preferuje 52 % respondentů. Tento trend je ještě výraznější u starších věkových skupin: od 18 let výše dává digitálním peněženkám přednost 56 % mladých (ve skupinách 18–20, 21–23 a 24–26 let). Naopak u nejmladších (15–17 let) je preference digitálních peněženek výrazně nižší (28 %) a na stejné úrovni je zde i platba na dobírku (27 %), což může souviset s nižší dostupností moderních platebních nástrojů. S rostoucím věkem tedy digitální platby jednoznačně převažují, zatímco tradiční metody, jako je dobírka nebo manuální zadávání údajů, ustupují do pozadí.
* Výzkum byl realizován v květnu 2025 na reprezentativním vzorku 600 respondentů ve věku 16–25 let. Studie se zaměřovala na postoje, zvyky a preference generace Z vůči bankám, financím a technologiím.
