Křesťané si dnes připomínají ukřižování Ježíše Krista. Je Velký pátek, den přísného půstu. V kostelech se na památku Kristova utrpení na křížové cestě konají obřady. V Česku je tento den svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna.
Velký pátek je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání, podobně jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Jaké zvyky se s tímto svátkem pojí?
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků – lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
