Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Neurolog Branislav Veselý potvrzuje, že tetanické záchvaty si pacienti*pacientky skutečně mohou zaměňovat za život a zdraví ohrožující stavy jako je srdeční nebo mozkový infarkt, sclerosis multiplex, plicní embolie či disekce aorty.
„Přibližně třikrát za rok mám panický záchvat a nával úzkosti. Většinou přijdou před usnutím. Hyperventiluji (těžko se mi dýchá a tak začnu zrychleně dýchat jako při běhu). Poprvé, když dostaneš takovou úzkost, máš strach, že to je infarkt a že umřeš,“ říká Lukáš Kotrus ze Slovenska, kterému ve 25 letech lékaři diagnostikovali tetanii.
Mladý muž popisuje, že ačkoliv jsou jeho příznaky nepříjemné a mohou ho vyděsit, život neohrožují:
„Na tetanii se neumírá. Když ti doktor vysvětlí příznaky, víš, co máš čekat, a jsi připravený. Poté už víš, jak s tím pracovat.“ Nejvíce mu pomáhá, když se soustředí na pomalé dýchání a snaží se snížit stres. Většinou do dvou hodin příznaky ustoupí. „Pomáhá mi i lidský kontakt, například když mě někdo z rodiny drží za ruku,“ říká Lukáš.
Neurolog Branislav Veselý potvrzuje, že tetanické záchvaty si pacienti*pacientky opravdu mohou zaměňovat za život a zdraví ohrožující stavy, jako je srdeční nebo mozkový infarkt, roztroušená skleróza, plicní embolie či disekce aorty. Odborník vysvětluje, že nepříjemné stavy se většinou objevují náhle a mají poměrně jednotný průběh. Jsou doprovázeny pocitem nedostatku vzduchu, rychlým dýcháním, pálením na hrudi, brněním končetin, bušením srdce, závratěmi a pocitem, že se člověk může zhroutit.
V Refresheru se pravidelně věnujeme tématům fyzického i duševního zdraví. Pokud tě naše články baví, přidej se do klubu Refresher+ a získej neomezený přístup k celému obsahu. Tvojí podporou nám pomůžeš zlepšit naši kvalitu.
V tomto článku si přečteš:
Proč si tetanické záchvaty pacienti mohou zaměňovat za srdeční nebo mozkový infarkt.
Co přesně se děje v těle člověka s tetanií.
Proč se problém nedá „vyléčit“.
S jakými nepříjemnými situacemi se v životě setkává Lukáš.
Co pomáhá zmírnit příznaky a nepříjemné stavy.
Co přesně se děje v těle člověka s tetanií?
„Při tetanickém záchvatu u pacienta dochází vlivem hyperventilace, zrychleného a mělkého dýchání, k dočasnému zvýšení hladiny kyslíku v krvi, což má za následek dočasné zúžení cév, vasokonstrikci, což vede následně k pocitům mravenčení, bolesti, píchání na hrudi, pocitu úzkosti a celkového diskomfortu. Stav přichází často bez varování, má různou délku trvání. Pacient tetanický záchvat prožívá velmi intenzivně s výrazně negativním emocionálním nábojem,“ vysvětluje neurolog a ředitel Nemocnice AGEL Hlohovec Branislav Veselý.
Při stresu či trémě se mu třesou ruce a nohy a občas se začne zakoktávat
Mezi nejčastější projevy u Lukáše patří zrychlený tep a vyšší tlak. Protože jeho problém není kardiologický, léky na tlak neužívá. Při stresu či trémě se mu třesou ruce a nohy a občas se začne zakoktávat. „Tetanie je zvýšená citlivost nervových zakončení a to ovlivňuje svaly. A protože i jazyk a tvářová část jsou plné svalů, občas se při mluvení zakoktám,“ vysvětluje, že to může navenek působit jako abstinenční příznaky.
Není ostuda, když si nevíš rady jinak než na terapiích.
„Občas v noci dostanu křeče do nohou a musím si tlačit na špičky jako když si fotbalista natáhne sval,“ popisuje. Lukáš si u sebe všímá i problém se soustředěním při čtení kratších textů, například článků. „Mám pocit nejistoty, jestli jsem si zapamatoval to, o čem jsem četl, a musím si to zopakovat. Jako kdybych se učil do školy.“ Při románech ani filmech však žádný problém nepozoruje. Paměť má v pořádku, trápí ho pouze koncentrace.
Příznaky se u něj zhoršily zejména během školních let, kdy spal jen šest hodin denně. „Začal jsem spát proto alespoň sedm hodin a cítím se lépe.“ Kromě toho se u Lukáše občas objeví nevolnost od žaludku nebo bolest hlavy, což také může patřit mezi projevy tetanie.
První příznaky problému se u něj objevily v srpnu 2021. Pociťoval závratě, ale fungovat dokázal úplně normálně. Předpokládal, že za tím je nedostatek hořčíku, a tak dva týdny užíval magneziové tabletky. Problémy ustoupily a jak říká, více než rok „měl klid“.
Lukas Kotrus Zdroj: archív respondenta
„No a v prosinci 2022 (tedy už se s tím pasuji tři roky) se mi začala točit hlava každý den. Jiné projevy jsem neměl. Tak jsem zašel k neurologičce asi dva týdny na to. Ta mi stanovila diagnózu, tetanický syndrom, který se přezdívá i 'chorobou mladých vystresovaných'. Protože nejčastěji postihuje lidi od 20 do 40 let,“ říká mladý muž.
Neurolog vysvětluje, že v ambulancích opravdu přibývají mladí lidé s potížemi, které souvisí s tetanií. Ale ovlivnit může život všech věkových kategorií bez rozdílu. „Je možné konstatovat, že je více mladých lidí s tetanií, resp. je více pacientů, kteří navštíví lékaře pro potíže spojené s tetanií, jako jsou záchvaty spojené s pocitem nedostatku vzduchu, mravenčením v končetinách, pocitem křečí, stažením prstů na rukách, pocity úzkosti, nespavosti, bušením srdce,“ říká Branislav Veselý.
Stav zhoršuje stres a zvýšená psychická zátěž
Stres podle lékaře hraje velkou roli při vzniku tetanie. „Stres a zvýšená psychická zátěž, ať už chronická podprahová nebo akutní, stejně jako nezdravý životní styl – málo spánku, kouření, sedavý způsob života, alkohol, nadváha, jsou predisponujícím momentem pro možnost vzniku tetanického záchvatu.“
Pod vlivem stresu se příznaky zhoršují i v Lukášově případě. Tetanii jako laik považuje za stav, kdy je tělo neustále v pohotovosti a napětí, a proto reaguje přehnaně citlivě. „Proto musíš dělat, co tě baví, a přitom relaxovat,“ říká. Lukáš nejraději hraje hry, ideálně příběhovky. „Akce nevadí, jen to nemůže být něco na rychlost nebo příliš velkou přesnost. Proto si dávám lehké obtížnosti.“
Lukas Kotrus Zdroj: archív respondenta
Tetanie není svým způsobem onemocnění, je to stav zvýšené nervosvalové dráždivosti u citlivých jedinců vlivem zvýšeného stresu, ať už akutního nebo chronického.
Pozitivně na něj působí i filmy, speciálně horory. „Paradoxně, podle výzkumů může sledování hororů snižovat riziko deprese a úzkosti. Fyzická aktivita je také důležitá. I hodinová procházka po městě nebo v přírodě může pomoci uvolnit napětí,“ říká Lukáš.
Existují názory, které naznačují, že sledování hororových filmů může mít psychologický přínos. Sledování hororů může u někoho fungovat podobně jako expozice (terapie vystavením), když dáváme mozku bezpečný řízený podnět strachu, což nám pomáhá zvládat obavy v běžném životě.
U citlivějších lidí však může horor zvýšit úzkost, vyvolat noční můry nebo mít negativní vliv na spánek. Rozhodně tak nejde o univerzální řešení, ani náhradu za potřebnou léčbu.
Lidem, kteří mají podezření, že by mohli mít tetanii, odborník radí, aby navštívili neurologa, který udělá diferenciální diagnostiku jiných závažných stavů. „Klíčové jsou při diagnostice anamnestické údaje za jakých okolností vznikly subjektivní potíže, jaké jsou doprovodné jevy, co vyvolalo dané potíže, jaký je objektivní fyzikální nález, případně pomocná vyšetření. Diagnostika tetanie je hlavně klinická. Pomoci může elektromyografické vyšetření (EMG), kterým je možné zjistit spontánní elektrické výboje ve svalech,“ vysvětluje lékař.
Tetanii nemůžeš „vyléčit“
Tetanii nemůžeš „vyléčit“ tak, jako bys léčil například infekci nebo zlomeninu. Neurolog to vysvětluje tímto: „Tetanie není svým způsobem onemocnění. Je to stav zvýšené nervosvalové dráždivosti u citlivých jedinců vlivem zvýšeného stresu, ať už akutního nebo chronického.“
To však neznamená, že s tím nelze nic dělat. Stav se dá efektivně zvládat prostřednictvím pravidelného dechového cvičení, snižování stresu, doplňování minerálů a zdravého životního stylu. Lidé, kteří se naučí rozpoznat spouštěče a vhodně reagovat, dokáží příznaky výrazně zmírnit a udržet pod kontrolou.
Většinu roku Lukáš zvládá nejvážnější projevy, jako je točení hlavy, díky lékům předepsaným neurologičkou. „Na podzim si musím brát PN, když se začne ten můj horší týden či dva. Jinak funguju jakž takž normálně. Není to tak, že bych něco nemohl dělat vůbec. A musíš se naučit s tím žít.“
Občas se dostávám do trapných situací, protože většinou nečekáš, co a kdy se ti projeví. A nemáš čas každému vysvětlovat, že máš „toto a tamto“.
Lukas Kotrus Zdroj: archív respondenta
„Někteří lidé potřebují podporu psychologa, pokud běžný život jinak nezvládají. Musím si zaklepat, že zatím se to dá, ale nikdy nevíš. A není ostuda, když si nevíš rady jinak než na terapiích,“ říká.
Důležité je podle něj pravidelně užívat léky, zbytečně se nestresovat a dopřát si relax. Pomáhá i dostatečně dlouhý spánek, sport nebo procházky a vyhýbání se kofeinu, který může podpořit odbourávání hořčíku z těla.
„Základem je užívat předepsané léky a magneziové tabletky. Těm, kterým je velmi zle, pomáhá infuze s magneziem, což slouží k rychlému vstřebání hořčíku do těla. To jsem naštěstí ještě nepotřeboval,“ říká Lukáš.
Lukáš přiznává i k situacím, které jsou někdy trapné. „Občas se dostávám do trapných situací, protože většinou nečekáš, co a kdy se ti projeví. A nemáš čas každému vysvětlovat, že máš ‚toto a tamto‘. V rodině však problémy s depresemi máme, takže oni to chápou a zvykli si na to. Podporují mě hlavně rodiče a starší bratr.“
