Kolik mi firma za práci mimo běžný pracovní den zaplatí? Mám právo na odpojení? A na koho se mám obrátit s podezřením, že mi šéf*ová uděluje „sváteční“ směny oproti jiným častěji, protože nemám děti? Vše shrnujeme v našem přehledu.
Za dveřmi jsou státní svátky 5. a 6. července. Pro řadu zaměstnanců a zaměstnankyň je však stále velkou neznámou, na co mají nárok, když musí jít v tyto dny do práce. Redakce Refresheru ti proto přináší odpovědi na nejčastější dotazy. Odpovídají právnička a odborářka Šárka Homfray a advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.
Kterých profesí se týká práce ve státní svátek?
Právníci upozorňují na to, že práci ve svátek by neměl zaměstnavatel nařizovat kdykoliv a v jakémkoliv typu práce, například u běžné kancelářské práce. Možnost nařídit práci ve svátek se týká firem, které fungují v nepřetržitých provozech. „Jednak zaměstnanců, kteří vykonávají práci, jež je zákonem chápána jako práce, která musí být zajištěna vždy, například práce v dopravě či při krmení a ošetřování zvířat,“ vysvětluje Homfray pro Refresher.
„Typicky mohou být ve svátek do práce povoláni lékaři a zdravotní sestry, řidiči MHD, pracovníci elektráren, ostraha objektů, někteří zaměstnanci ve službách, jako jsou obchody či restaurace apod.,“ přidává se Preuss. Další výjimkou jsou mimořádné situace, mezi které mohou patřit například živelní pohromy či různé inventurní práce.
Zkrátka pokud provoz na daném pracovišti nedovoluje odstavení výroby, zastavení poskytování služeb apod., pak funguje zaměstnavatel každý den bez ohledu na to, zda je sobota, neděle či státní svátek. V takovém provozu je práce většinou rozvržena na základě rozpisu směn, a zaměstnancům tak může být nařízena práce o víkendu či ve státní svátek.
Existence rozpisu směn zároveň zaručuje, že se firma nemůže vyhnout poskytnutí kompenzace za práci ve svátek. Rozdílná situace ale je, pokud svátek připadá na den, kdy podle rozvrhu zaměstnanec*zaměstnankyně nemá nařízenou směnu a čerpá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Pak nárok na kompenzaci zaniká.
Na co mám nárok, když pracuji ve státní svátek?
Pokud lidé pracují ve svátek, ze zákona mají nárok buď na náhradní volno, nebo na příplatek. Samozřejmě jim může zaměstnavatel poskytnout obě možnosti kompenzace, pokud by je chtěl obzvlášť motivovat, ale není to povinnost a ze zákona na to nárok není. Nicméně zákoník práce určuje, že volno je nadřazené penězům. To znamená, že zaměstnavatel nejprve musí přednostně nabídnout možnost náhradního volna, až druhou možností je příplatek.
U náhradního volna platí, že pokud zaměstnanci pracují například na Velký pátek i Velikonoční pondělí, musí jim být nabídnuty dva dny odpočinku navíc. „Náhradní volno by mělo být umožněno do tří měsíců od odpracovaného svátku, eventuálně lze společnou dohodou schválit i pozdější termín,“ říká Preuss pro Refresher.
Co se týče příplatku, ten musí být podle Preusse poskytnut nejméně ve výši 100% denního výdělku zaměstnance. „Pokud tedy pracuje na Velký pátek i Velikonoční pondělí, má nárok na zaplacení celkem čtyř dnů práce. Zaměstnavateli nic nebrání poskytnout příplatek vyšší, ovšem ze zákona na to nárok není,“ vysvětluje advokát. Pokud tedy budeš pracovat jeden z těchto svátečních dnů, náleží ti za tento den odměna celkem 200 %.
Mám podezření, že se ke mně zaměstnavatel nechová férově a požaduje po mně práci o svátcích, protože oproti jiným kolegům*kolegyním nemám děti. Kam se s tím můžu obrátit?Právnička Homfray doporučuje obrátit se na příslušné orgány inspekce práce, tedy Státní úřad inspekce práce a 8 oblastních inspektorátů práce. Ty mají na starost kontrolu dodržování zákonných podmínek pro výkon práce.
„Pokud mají zaměstnanci nebo zaměstnankyně pocit, že s nimi není jednáno férově z některého z diskriminačních důvodů (tím může být i rodičovství, nebo naopak bezdětnost), mohou se obrátit i na Veřejného ochránce práv,“ dodává Homfray druhou možnost.
Zaměstnavatel mi během státního svátku zavolá a nařídí mi, abych pracoval*a. Má na to právo?
Právníci se shodují na tom, že zaměstnavatel musí pracovní dobu a výkon práce rozvrhovat dopředu v zákonných intervalech. „Pokud ale vznikne náhlá potřeba vykonat práci mimo rozvrženou pracovní dobu, musí být splněny podmínky práce přesčas, včetně toho, že v některých případech a některým zaměstnancům nemůže být nařízena. Zaměstnavatel by měl s tímto počítat,“ říká Homfray.
V České republice se na rozdíl od Portugalska neuplatňuje právo na odpojení, tedy právo nereagovat na kontakt ze strany zaměstnavatele mimo pracovní dobu. „Na druhou stranu ale není nikde ani stanovena povinnost být zaměstnavateli stále k dispozici a být s ním v kontaktu, nejde-li o případy pohotovosti na telefonu apod. Pokud se tedy zaměstnavatel v běžné dny pracovního volna či svátků zaměstnanci nedovolá, nemůže se mu za to nijak mstít,“ míní Preuss.
Kvůli práci přes svátek musím náhle zrušit dovolenou. Mohu požadovat po firmě úhradu např. za propadlé letenky?
Pokud šéf*ová nařídí zaměstnanci*zaměstnankyni na poslední chvíli práci ve svátek, aniž by s takovou možností předem počítal*a a naplánoval*a si výlet s ubytováním, nabízí se analogie s odvoláním zaměstnance z plánované dovolené (z mimořádných důvodů). Zaměstnavatel má tak povinnost uhradit náklady v případě náhle zrušené dovolené či odvolání z dovolené. „Typicky sem řadíme cestovní náklady, náklady za ubytování, storno poplatky apod.,“ vypočítává Preuss.
Nicméně pokud zaměstnanec*zaměstnankyně neměl*a na den svátku nahlášenu dovolenou, mohl by být s vymáháním nákladů problém. Proto je vhodnější dosáhnout domluvy, případně se obrátit na právní pomoc.
Co když si ale lidé nepočkají na běžný termín rozvržení směn a rovnou by počítali s volnem ve svátek a zarezervovali si hotel? „Možnost požadování vynaložených nákladů by samozřejmě už vůbec nepřicházela v úvahu,“ uvádí advokát.
Firma mi sice poskytne volno na státní svátek, ale požaduje po mně, abych si jej napracoval*a skrz přesčasy. Jak je to podle zákona? Mám nárok na finanční kompenzaci?
Právníci se shodují na tom, že tento konstrukt určitě správný není. Zaměstnavatel by měl práci přesčas nařizovat podle zákoníku práce pouze výjimečně, z vážných provozních důvodů. „Těmi bezpochyby není každoročně se opakující svátek, o němž zaměstnanec i zaměstnavatel předem věděli. Zaměstnanci mají nárok na odpočinek v den svátku zaručen přímo ze zákona,“ zdůrazňuje advokát.
Homfray dodává, že pokud svátek připadne na jinak obvyklý pracovní den a zaměstnavatel řeší, kdo vykoná práci, která během svátku „stojí“, měl by na to jít jinou cestou. V první řadě objem práce plánovat s přihlédnutím na to, že v určitý den bude svátek.
Pokud ale skutečně není možné objem práce upravit, rozložit jeho vykonání do standardní pracovní doby nebo to zajistit nějak jinak, je možné uvažovat o nařízení práce přesčas k pokrytí neodkladných pracovních úkonů. Firma ale musí počítat s kompenzací, pro přesčasy totiž platí zákonná pravidla.
Za práci přesčas musí být poskytnuto buď náhradní volno, nebo příplatek nejméně ve výši 25% denního výdělku. Jedná se tedy o obdobné, byť v případě příplatku nižší, kompenzace jako u nařízené práce ve svátek.
Jak je to s prací ve svátek v případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody (DPP nebo DPČ) nebo externě na IČO?Výše zmíněná zákonná ustanovení se na „dohodáře“ nevztahují, ale také záleží na sjednané dohodě a jejím konkrétním obsahu. „U DPP a DPČ záleží na sjednané dohodě a jejím konkrétním obsahu. Obecně platí, že tyto typy dohod nepožívají takovou ochranu jako klasický pracovní poměr, a proto často těmto pracovníkům žádný příplatek či náhradní volno nepřísluší,“ vysvětluje Preuss.
Pokud někdo vykonává činnost jako OSVČ, pak nejde o vztah zaměstnance a zaměstnavatele, a nikdo tedy takto výkon práce nepřikazuje. U živnostníků by tak mělo být na jejich svobodné vůli, zda práci ve svátek budou konat, či ne. „I zde ale záleží na tom, jak je smluvně vzájemná práce nastavená a jaká jsou dohodnutá pravidla pro přijímání a plnění objednávek,“ doplňuje Homfray.
