Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
31. března 2018 17:33
Čas čtení 0:00
Dušan Šutarík

Spielberg, Coppola či Zemeckis. Vynikající režiséři, kteří dokázali během jednoho roku poslat do kin dva filmy

FILMY A SERIÁLY
Uložit Uložené

Natáčení filmů je sice makačka, ale ani to nezabránilo několika tvůrcům v jejich píli.

Natáčení filmů je časově i finančně náročná profese a nezřídka trvá několik let, než se jednotlivé projekty dokončí. Někdy však nastane situace, že se režisérovi podaří uvést v jeden rok hned dva tituly. Toto je výběr několika z nich.

Steven Spielberg – Jurský Park, Schindlerův seznam (1993)

Rok 1993 byl pro Stevena Spielberga skutečně rušný. Do kin totiž poslal dnes už legendární Jurský park, který byl, co se týče počítačových efektů, skutečně revoluční. Všimli si toho i akademici a snímek odměnili hned třemi Oscary (efekty, mix zvuku, střih zvuku).

V témže roce však Spielberg dokončil i ambiciózní a silné drama Schindlerův seznam. Krutá a nesmírně silná výpověď z období druhé světové války se stala jedním z nejpůsobivějších protiválečných filmů a z 12 nominací si odnesla 7 Oscarů (včetně té za Nejlepší film).

Jeff Nichols – Midnight Special, Loving (2016)

Jeff Nichols patří k mimořádně talentovaným režisérům, i když se mu zatím nepodařilo oslovit masový počet diváků. Ale tak je to snad i dobře, protože točí vlastní originální snímky a své fanoušky si dokázal najít. Jinak tomu nebylo ani při jeho posledních dvou snímcích.

Ty poslal do kin v roce 2016. Midnight Special je sci-fi příběhem o chlapci nadaném neobyčejnými schopnostmi a dostalo se mu příznivých kritických reakcí. Hlavní role si střihli Michael Shannon, Joel Edgerton či Adam Driver.

Loving je skutečným příběhem rasově smíšeného páru v Americe 60. let. Jejich manželství vedlo ke zrušení diskriminačního zákona o smíšených manželstvích.

Ta byla totiž v mnoha jižanských státech stále nelegální. Jde o výborný, ačkoli trochu nenápadný snímek se skvělými herci a režií. Je škoda, že snímku se nedostalo větší pozornosti, i když si z festivalů odnesl řadu ocenění. Určitě mu dejte šanci.

David Ayer – Sabotage, Fury (2014)

David Ayer v roce 2014 také udělal dvojnásobnou práci, neboť nejprve do kin poslal akční krimi thriller Sabotage a později i válečné drama Fury. Sabotage s Arnoldem Schwarzeneggerem kritiky ani diváky příliš neoslovilo, hovořilo se o nanejvýš průměrné kriminálce.

S válečným snímkem Fury to už však bylo veselejší. Film s Bradem Pittem, Shia LaBeaufem a Jonem Bernthalem dokázal zaujmout kritiky i diváky. Na rozdíl od Sabotage jde o skutečně kvalitní a patřičně surový pohled na hrůzy druhé světové války, takže pokud vás tato tematika zajímá, rozhodně Fury vyzkoušejte.

 Peter Berg – Deepwater Horizont, Patriots Day (2016)

Peter Berg se v roce 2016 vytáhl a dodal nám dva kvalitní filmy podle skutečných událostí. Deepwater Horizont vypráví příběh exploze, ke které došlo na plovoucí vrtné plošině v roce 2010.

 

Patriots Day se zase zaměřuje na teroristický útok během bostonského maratónu v roce 2013. V obou si hlavní roli střihl Mark Wahlberg a oba filmy můžeme považovat za kriticky úspěšné. Deepwater Horizon i Patriots Day však, co se týče tržeb, více či méně zaostaly za očekáváním.

Vy byste jim však rozhodně měli dát šanci. Neprohloupíte. Litovat můžete akorát toho, že jste Deepwater neviděli v kinech.

Denis Villeneuve – Prisoners, Enemy (2013)

Jeden z nejlepších režisérů současnosti, Denis Villeneuve, doručil v roce 2013 dva mimořádně kvalitní filmy. Zatímco Prisoners je temným a dusivě psychologicko-kriminálním dramatem, Enemy je surreálně laděným příběhem, který jakoby vypadl z próz Franze Kafky.

V obou snímcích si zahrál Jake Gyllenhaal, ale nesmíme zapomenout ani na Hugha Jackamana. Ten totiž v Prisoners předváděl stejně bezchybný výkon. Dvojice snímků uspěla i mezi kritiky a diváky a určitě byste si ji neměli nechat ujít.

John Hughes – The Breakfast Club, Weird Science (1985)

Klasik John Hughes v roce 1985 poslal mezi diváky mimořádně oblíbenou coming-of-age dramedy The Breakfast Club a sci-fi Weird Science. První jmenovaný titul se stal kultovním dílem a dodnes patří k nejkvalitnějším zástupcům filmů o teenagerech.

Weird Science se sice až takové chvály nedostalo, přesto však zůstává dílem, které si v určitých kruzích vydobylo kultovní status.

Steven Soderbergh – Erin Brokovich, Traffic (2000)

Steven Soderbergh přispěl v roce 2000 hned dvěma skvělými snímky. Jednak životopisným dramatem Erin Brokovich s Juliou Roberts a následně temnou kriminálkou Traffic. Oba snímky se dostaly až do oscarové soutěže, kde dokázaly pořádně zazářit.

Traffic si odnesl z pěti nominací čtyři sošky (utekla mu pouze kategorie Nejlepší film) a za Erin Brokovich shrábnula zlatou sošku Julia Roberts jako nejlepší herečka. Filmu se celkově dostalo pět nominací.

Ridley Scott – Black Hawk Down, Hannibal (2001)

Kultovní Ridley Scott se svým drsným dramatem Black Hawk Down ze somálského válečného pekla strhl diváky i kritiky. Akademie snímek ocenila dvěma Oscary, celkově se mu podařilo ukořistit čtyři nominace.

O něco rozporuplněji byl přijat Hannibal z téhož roku. Pokračování legendárního Mlčení jehňátek se mohlo pochlubit skvělými hereckými výkony Anthonyho Hopkinse a Julianne Moore, ale kultovosti předchůdce se nedokázalo přiblížit. O špatný film však rozhodně nejde.

Tim Burton – Corpse Bride, Charlie and the Chocolate Factory (2005)

 

Tim Burton sice v současnosti již není v takové formě jako kdysi, ale v roce 2005 to ještě byla jiná písnička. Doručil nám totiž nejen famózní animák Corpse Bride, který režíroval spolu s Mikem Johnsonem, ale i úspěšnou adaptaci dětské knihy Roalda Dahla Charlie and the Chocolate Factory.

Snímky se setkaly s kritickým i finančním úspěchem a Corpse Bride si odneslo nominaci na Oscara za nejlepší animovaný film.

Clint Eastwood – Flags of Our Fathers, Letters from Iwo Jima (2006)

V roce 2006 natočil Clint Eastwood válečné drama nahlížející na boje o Iwo Jimu během druhé světové války z pohledu amerických i japonských vojáků. Americká verze Flags of Our Fathers šla do kin jako první (v říjnu) a následně jsme se dočkali i Letters from Iwo Jima (v prosinci).

Filmy se setkaly s pozitivní kritikou, přičemž Letters from Iwo Jima bylo dokonce hodnoceno ještě lépe než Flags of Our Fathers. Milovníkům kvalitních válečných dramat můžeme Eastwoodova díla jen doporučit.

Francis Ford Coppola – The Conversation, Godfather II (1974)

F. F. Coppola kromě pokračování kultovního Godfathera stihl do kin doručit i méně nápadný, ale pozoruhodný thriller The Conversation. Hlavní roli si střihl Gene Hackman a snímek samotný je brilantní ukázkou posedlosti a paranoie. The Conversation získalo tři nominace na Oscara, neproměnilo však ani jednu.

V Godfatherovi II se v hlavních rolích představili Al Pacino a Robert De Niro a rozhodně můžeme říci, že Coppola předchozímu dílu ostudu neudělal. Druhá část mafiánské ságy si odnesla 6 Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film, Nejlepší režii a Vedlejšího herce. Celkově se jí podařilo získat 11 nominací.

Robert Zemeckis – Cast Away, Pod povrchem (2000)

V roce 2000 se nejprve Robert Zemeckis představil mystiským hororem Pod povrchem, ten však mezi kritiky vzbudil spíše rozpaky (ačkoli se mu podařilo vyhrát i několik ocenění). Hlavní role si zahráli Harrison Ford a Michelle Pfeiffer.

Režisér byl úspěšnější se svým druhým zářezem, kterým byl výborný Cast Away s Tomem Hanksem. Recenze i ohlasy diváků byly mnohem pozitivnější a snímek si odnesl tři nominace na Oscara.

Phil Lord, Chris Miller – The Lego Movie, 22 Jump Street (2014)

Dvojici Lord/Miller logicky uvádíme společně na jedné příčce. Jejich animák The LEGO Movie se stal obrovským úspěchem a kritici i diváci ho téměř jednomyslně chválili.

Možná proto je trochu s podivem, že si snímek neodnesl nominaci na Oscara za Nejlepší animovaný film. Tvůrci se museli spokojit s „cenou útěchy“ v podobě nominace za Nejlepší originální píseň.

22 Jump Street je sequelem k úspěšnému 21 Jump Street. Pokračování si dokonce odneslo ještě o něco pozitivnější recenze než předchůdce. V budoucnu jsme se měli dočkat crossoveru s Men in Black, ale nakonec z těchto plánů sešlo. Lord a Miller však plánují třetí díl s názvem 23 Jump Street.

Alfred Hitchcock – Dial M for Murder, Rear Window (1954)

I legendární Alfred Hitchcock v roce 1954 zapracoval hned na dvou titulech. Dial M for Murder sice nepatří k jeho úplně nejznámější tvorbě, rozhodně však jde o výborný krimi thriller. Herečka Grace Kelly si za ztvárnění Margot Wendice odnesla nominaci na cenu BAFTA.

Rear Window je už jiný šálek kávy a právem patří mezi to nejlepší a nejznámější, co mistr napětí kdy vytvořil. Svědčí o tom i čtyři oscarové nominace. Škoda, že proměnit se filmu nepodařilo ani jednu. Dodnes však jde o nesmrtelnou klasiku, která za ta léta nezestárla ani o den.

Akira Kurosawa – Rašómon, Scandal (1950)

Příběhem ze středověkého Japonska, který nám Akira Kurosawa vyprávěl ve snímku Rašómon, se režisér proslavil po celém světě. Originální námět, přelomový vizuál a propracované postavy. I tyto aspekty dělají z Rašómonu zaslouženou klasiku. Rozhodně se nenechte odradit rokem vzniku, stojí to za to.

Scandal z téhož roku Rašómonovi předcházel, ale rozhodně není v našich končinách tak známý. I v kontextu zbytku Kurosawovy tvorby jde o trochu zapomenuté a méně výrazné dílo. Pokud však máte Kurosawovy snímky rádi, rozhodně vyzkoušejte i tento.

Domů
Sdílet
Diskuse