Romana žije a pracuje v Basileji. Řekne ti, jak místní tráví volný čas i proč tě grilovačka vyjde opravdu draho.
O Švýcarech se říká, že jsou pedantní a práci berou smrtelně vážně. V kancelářích sedí „od nevidím do nevidím“, ale pak se dokáží i patřičně pobavit. Za výplatu si mohou dovolit více než běžný Čech.
V sérii o Češích a Slovácích, kteří rodnou zemi vyměnili za jinou, ti přinášíme příběhy a zajímavosti ze života v zahraničí. Dozvíš se, kolik stojí základní potraviny, drogerie, ale také jak je na tom země s čistotou, alkoholem či průměrnou mzdou. O tom, jak se ve skutečnosti žije ve Švýcarsku, ti povypráví Romana Hanulová.
V Refresheru ti každý den přinášíme zajímavé články z domova i ze světa. Pokud se ti naše tvorba líbí a chceš podpořit náš redakční tým, staň se členem klubu Refresher+.
Romana se spolu s přítelem Samuelem přestěhovala do Švýcarska loni. Dříve žila v Paříži, kde také studovala. V Basileji však dostala dobrou pracovní nabídku, takže jim ve společné cestě za novým životem nestály žádné překážky.
Našli si ubytování nejprve ve vesničce Saint Louis na hranicích Švýcarska s Francií, později v německé obci Steinen pár kilometrů od Curychu. Potřetí se jim podařilo přestěhovat přímo do bytu v Basileji. Časem jim přibyl do domácnosti i čtyřnohý chlupáč Cordon, kterému se na Švýcarsku prý nejvíce líbí vycházky v horách a letní koupání v jezerech.
Švýcarsko – Alpy a spousta práce
Země obklopená majestátními horami plná přírodních krás a zeleně, známá svou neutralitou a bohatstvím. Snad všichni už slyšeli o švýcarských hodinkách a kvalitní čokoládě. Největší město Curych známe i díky jeho jedinečnosti. Od ostatních měst se liší například i historickým centrem, které je charakteristické budovami ze středověku a majestátními kostely. Každý ovšem ocení něco jiného a někoho nezaujme zrovna historie. Romana má v tom, co se jí nejvíc líbí, jasno.
Nejvíce se mi líbí příroda. Švýcarská příroda je plná neomezených možností.
Švýcarský turismus těží zejména z nádherné přírody, která je pro domácí chloubou. Na své si přijdou turisté i horolezci, kteří mají k dispozici obrovské množství tras ve švýcarských Alpách. Tato země je opravdu vhodným místem pro lidi, kteří rádi tráví kvalitní čas venku.
Kromě přírody si Romana zamilovala také pracovní morálku v zemi. Soudí to podle zkušeností z práce, kde působí rok. Švýcaři jsou prý pedantní a svou práci berou vážně. Neznamená to ovšem, že nemají rádi zábavu. Právě naopak. Přes týden sice pracují hodně, ale zejména proto, aby víkendy mohli věnovat výletům a zábavě.
Člověk si může za výplatu dopřát více
Možná jsi to nevěděl, ale Švýcarsko je jednou z mála zemí, která nemá zavedenou minimální mzdu. V referendu z roku 2014 mohli voliči vyjádřit souhlas či nesouhlas se zavedením minimální mzdy 4 000 švýcarských franků (zhruba 101 tisíc korun). Celých 76 procent švýcarských voličů hlasovalo proti. Důvodem byl strach z ohrožení zdravého konkurenčního prostředí v práci. Zemi ale s určitostí můžeme zařadit mezi státy s nejvyšší průměrnou mzdou na světě. V letošním roce je to 6 432 CHF, což se rovná přibližně 163 000 korun.
Utrácení českého platu ve švýcarských obchodech by tě jednoznačně zabolelo. I když jsou ceny přizpůsobeny na místní platy, i Švýcaři si za pár věcí připlatí. Drahé jsou některé potraviny či věci z drogerie, které člověk potřebuje do domácnosti.
„Já sice nejím maso, takže o jeho cenách u nás ani ve Švýcarsku nemám úplný přehled, ale zdá se mi, že zde jsou jeho ceny velmi, velmi vysoké,“ říká o cenách Romana. Pokud se v zemi bankéřů rozhodneš uspořádat letní grilovačku, budeš muset sáhnout hluboko do kapsy. Ve Švýcarsku totiž za kilogram hovězího zaplatíš až 1 200 Kč! Dráž tě steak vyjde už jen v Hongkongu a Jižní Koreji.
Nesezónní nebo dovážené ovoce a zelenina jsou také dražší a cena bioproduktů se také může vyšplhat výše.
Čistota půl zdraví
Pokud by mělo Švýcary vystihnout jedno přísloví, bylo by to Čistota půl zdraví. Na čistotu ve městě pečlivě dbají, ráno i večer potkáš lidi, kteří uklízejí chodníky a okolí. Velmi často uvidíš i městské zahradníky, kteří se o zeleň ve městě starají. Pejskaři jsou zde opravdu velmi pedantní. Nemají však na výběr. Každých pár metrů ve městě jsou umístěny odpadkové koše s nádobkami, ze kterých si mohou zdarma vytáhnout sáčky.
Zatímco ty pro psy jsou zdarma, za ty na komunální odpad si připlatíš. „V Basileji odvážejí komunální odpad dvakrát do týdne. Háček je v tom, že ho vezmou pouze v místních ‚Bebbi Sagg‘ modrých pytlích, které jsou opravdu drahé,“ říká Romana.
Jeden s objemem 35 litrů stojí 2,70 CHF a v klasickém svitku jich je 10, tedy dohromady 27 CHF (necelých 700 Kč). V jiných pytlích odpad neodvezou. Romana dodává, že v minulosti se tyto pytle v obchodech dokonce kradly, a proto je třeba si o ně říct během nákupu přímo u pokladny v supermarketech jako Coop nebo Migros.
Ceny alkoholu mohou překvapit
Záleží však na tom, kde si alkohol kupuješ. V obchodech jsou ceny nižší, ale v restauraci mohou peněženky pořádně zaplakat. Podle Romaniných zkušeností jsou ve městech drahé zejména míchané drinky. Drinky v barech u vody a rooftopů se většinou vyšplhají nad 20 švýcarských franků. Pozitivní je, že pivo a víno je jen o trochu dražší než u nás.
„Ceny jim ale v pití nebrání a můžu z vlastní zkušenosti říci, že Švýcaři pijí stejně jako Slováci,“ dodává se smíchem Romana.
Nejvíce Švýcarům chutná pivo, v létě doslova teče proudem. Druhé nejoblíbenější je víno, ale rádi pijí i tvrdý alkohol. Ceny vyskakují i při jídlech v restauraci. Švýcaři si pochutnávají na sýrovém fondue, ale mají rádi i maso. Jedí ho na různé způsoby a k Romaninu překvapení ve Švýcarsku docela „frčí“ i párky.
Švýcaři nejsou chladní
Hodně známých Romanu před odchodem varovalo před švýcarskou chladnou povahou. „Jsou jiná nátura než například Slováci, ale nemyslím si, že jsou chladní. To je příliš silné slovo. Jsou pedantní, dodržují pravidla a srší z nich cílevědomost. Jejich asertivitu si lidé zaměňují s jinými, často negativními vlastnostmi,“ myslí si Romana.
Snad nejlépe to vystihuje Romanin bývalý kolega, který je po více než dvaceti letech již v důchodu. „Je to starší pán a vždycky mi říká: ‚You gotta work hard, but also play hard.‘ Vždy, když je v Basileji, se na nás přijde podívat a vypráví nám příhody. Například i o tom, jak byl v Thajsku, že druhý den letí na F1 do Monaka, pak bude v Itálii a mezitím se vždy podívá na zápas domácího fotbalového týmu,“ vypráví nadšeně. Švýcaři jsou podle ní milí lidé, ale mají jiný způsob projevu.
Pohostinnost však není jejich silnou stránkou. Švýcaři projevují svou pohostinnost spíše na veřejnosti, například na horskou chatu vždy přinesou pejskovi misku s vodou. Také rádi poradí cestu a popovídají si s návštěvníky a kolemjdoucími. Podle Romany to však není level pohostinnosti, kterého dosahují její krajané.
Švýcaři jsou pořádně aktivní
Víkendy se ve Švýcarsku odehrávají na výletech v přírodě. Sporty spojené s vodou v létě a spoustou, spoustou lyžování v zimě. Jsou velkými fanoušky fotbalu a rádi si ho v neděli i sami zahrají. Švýcaři však holdují ještě jedné zajímavé aktivitě, kterou jsi dříve možná neznal, a to „bójkování“.
V létě uvidíš v Basileji množství lidí, jak utíkají k vodě. Na zádech jim nadskakuje batoh/bójka, která má na sobě tvář vysmáté rybky. Prodávají je na každém rohu. Ukládají si do něj oblečení a jiné potřebné věci, nahoře batoh zatočí a zavřou, z čehož se vytvoří „bójka“, která se na vodě vznáší. Vrhnou se s ní do proudu řeky a několik kilometrů spolu s ostatními plují přes město. „Je to neuvěřitelně krásný zážitek a ve vedrech skvěle zchladí!“
Jak takové „bójkování“ vypadá? Prohlédni si video přímo z Basileje.
