Prezident Zeman podepsal vstup Finska a Švédska do NATO

Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal ratifikační listiny ke vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Na Twitteru to oznámil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Ratifikace vyžaduje i spolupodpis premiéra. Přistoupení už v předchozích týdnech odsouhlasili poslanci a senátoři. Oba severské státy požádaly o vstup do aliance počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, píše ČTK.

Finsko a Švédsko tak podle AP opustily dlouholetou národní politiku vojenské neangažovanosti. Žádostí o vstup se připojily k dalším 30 členským státům v paktu o vzájemné obraně, který stanovuje, že útok na jednoho člena je útokem na všechny.

Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta. Zeman již dříve vstup obou zemí do NATO podpořil.

3. května 2024 v 16:55 Čas čtení 1:36 Česká Wikipedie slaví narozeniny, je 28. nejobsáhlejší na světě. Co dalšího o ní (ne)víš?

Poslanci protokoly schválili na nočním jednání z pátku na sobotu, senátoři o rozšíření NATO hlasovali již 10. srpna. V obou komorách Parlamentu se pro vstup severských zemí vyslovila jasná většina jejich členů.

Protokoly o přistoupení Finska a Švédska podepsali v červenci zástupci 30 členských zemí NATO. Učinili tím zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, většina tak už učinila.

30. srpna 2022 v 6:00 Čas čtení 13:56 Patrik Nacher: Nebudu odsuzovat ani Prague Pride, ani Alianci pro rodinu. Nevidím svět černobíle

Počáteční nesouhlas Turecka

Největší připomínky mělo Turecko – jak uvádí server Bloomberg, dohoda uzavřená v červnu v Madridu všem umožnila, aby proces podávání žádostí pokračoval i přes tento nesouhlas. Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.

Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen „běžné zločince“. Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.