Objevitelé z jihočeské Observatoře Kleť našli planetku, která dostala název 401820. Dosud označované číslo ale nahradí Špilas, název hradu Špilberk v brněnském hantecu.
Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Certifikát o pojmenování dnes předali zástupci observatoře brněnské primátorce Markétě Vaňkové (ODS), a to symbolicky právě na hradě Špilberk.
Připomínky Brna a osobností s ním spojených v pojmenování planetek připomíná ode dneška na šest týdnů i výstava Brno ve hvězdách v bývalém lapidáriu na Malém nádvoří hradu.
„Nynější planetku ‚Špilas‘ objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.
„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A hovorový ‚hantec‘ je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel,“ doplnila.
Američtí astronomové podle Tiché v posledních letech připomínají v názvech planetek mluvu původních amerických obyvatel. Čeští astronomové tak zvolili zase výraz ze specifického nářečí brněnského.
Špilas není jedinou „brněnskou“ planetkou
Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,5 pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, i v nejlepším dalekohledu je viditelné pouze jako světlý bod. Stáří této planetky je podle vědců srovnatelné se stářím Sluneční soustavy.
První planetka nesoucí pojmenování související s Brnem byla roku 1890 Bruna. Od té doby přibyly například planetky (2073) Janáček, (3366) Gödel, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom.
Observatoř na Kleti, pobočka českobudějovické hvězdárny a planetária, patří v objevech malých těles Sluneční soustavy mezi nejúspěšnější na světě. Jediným celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles a jejich povrchových útvarů je Skupina pro označování malých těles při Mezinárodní astronomické unii, která o nových pojmenováních informuje v bulletinu.
Česká republika je však i velmocí ve vytváření modelů těchto planetek, což potvrzuje i článek Grantové agentury České republiky. Co se výzkumu týče, je model podobných planetek nutný k jejich bádání a díky místním astronomům má svět ponětí, co se na nich vlastně nachází. Josef Ďurech uvádí, že taková průměrná planetka „je zhruba kulatá a menší jsou nepravidelné“.
„Aktuálně existují například velmi hezké snímky planetky Ryugu nebo Bennu. Tam vidíme, že na svém povrchu mají něco, co připomíná kameny nebo kusy skal a mezi tím jemný regolit, a celé to vypadá jako hromada suti,“ dodal.
