Aileen Wuornos, prostitutka, sériová vražedkyně, postava, která vynesla Charlize Theron Oscara za hlavní roli, a také předmět zkoumání nejnovějšího dokumentu od Netflixu: Aileen: Queen of the Serial Killers.
Aileen Wuornos, žena, která se z oběti zneužívání a násilí stala jednou z nejznámějších sériových vražedkyň v americké historii, dodnes fascinuje i děsí. Její životní příběh je temným obrazem společnosti, která selhala už v jejím dětství, a zároveň ukázkou, jak tenká může být hranice mezi obětí a pachatelem. Od těžkého dětství na předměstí Detroitu až po popravu na Floridě se její osud stal symbolem zoufalství, hněvu i nepochopení.
Rodina a začátky života
Aileen Wuornos se narodila v roce 1956 na předměstí Detroitu v americkém státě Michigan. Rok 1956 je také shodou náhod přestupným rokem a malá Aileen se narodila přesně 29. února. Narodila se šestnáctileté Diane a dvacetiletému Leovi, který Aileen, její matku a jejího o rok staršího bratra opustil dva měsíce po jejím narození. Aileen svého otce nikdy nepoznala. Leo Pittman byl o několik let později odsouzen na doživotí za únos a znásilnění sedmileté dívky a v roce 1969 se ve vězení oběsil.
V jejích necelých čtyřech letech je s bratrem opustila i matka a jejich péče se ujali prarodiče. Podle jejích slov byla babička milá a boha milující, ale dědeček nešel daleko pro ránu páskem. Bohužel ale také byli oba alkoholici a babička zemřela na cirhózu jater. Následně prý začali Aileen sexuálně zneužívat jak bratr, tak dědeček.
Od brzkých teen let se začala na škole věnovat prostituci výměnou za cigarety a jídlo. Touto dobou také byla poprvé znásilněna a později dokonce otěhotněla. Wuornos tvrdila, že otěhotněla po znásilnění známým jejího dědečka. V roce 1971 porodila a byla dědečkem donucena dát dítě k adopci. Krátce poté utekla z domova, stopovala a vydělávala si prostitucí.
Život na Floridě
Z Michiganu se dostala až na Floridu, kde se nakonec usídlila. Živila se prostitucí a v roce 1976 se dvacetiletá Aileen seznámila s bezmála sedmdesátiletým Lewisem Fellem, prezidentem yacht klubu. Brzy se vzali a poté, co ho Aileen zmlátila jeho vlastní hůlkou, podal Fell soudní zákaz přiblížení a brzy se zase rozvedli.
Údajně na doporučení jednoho ze svých přátel, aby se měla jak ubránit proti násilníkům, si opatřila revolver. Několikrát byla poté zatčena pro použití zbraně na veřejnosti. Jednou pod vlivem řídila a střílela z okna a jindy vykradla obchod, kde ukradla 35 dolarů a dvě krabičky cigaret.
Ve městě Daytona Beach si oblíbila několik barů, kde ráda vysedávala a často se opíjela. Ve třiceti letech se v gay baru Zodiac seznámila s o šest let mladší Tyriou Moore. Ta se živila jako pokojská v motelu, práci ale opustila poté, co začaly s Aileen tvořit pár, a ta je obě živila ze své sexuální práce. Moore o činech, které následovaly, věděla a později to byla ona, která přiměla Aileen k přiznání.
Vraždy a jejich motiv
První obětí Aileen Wuornosové se stal jedenapadesátiletý Richard Mallory. Podle její výpovědi mu 30. listopadu 1989 nastoupila do auta, jak bylo při vykonávání její práce obvyklé, a jeli na odlehlé místo. Tam jí Mallory oznámil, že ji nezaplatí, fyzicky ji napadl, svázal ruce a znásilnil. Při sexuálním aktu jí řekl, že jestli cokoliv udělá proti jeho vůli, tak ji zabije.
Po dokonání znásilnění vytáhl z kufru technický líh, kterým ji polil intimní partie a následně jí ho chtěl nalít i do očí. V ukrutné bolesti se Wuornos vymanila z pout a než Mallory obešel auto, vytáhla z tašky svůj revolver a dvakrát po něm vystřelila. Podle výpovědi ale Charles Mallory zásahy přežil a Wuornos vraždu musela pojistit několika dalšími zásahy.
Na záznamech z dalších policejních výpovědí uvedla, že muži, které zabila, se ji pokusili znásilnit nebo dokonce znásilnili. V rozhovoru s Jasmine Hirst uvedla, že jen jednoho z nich nezabila, protože se ji snažil znásilnit. Prý celý život nesnášela drogy a zjistila, že je drogový dealer a následně se ji snažil něco prodat. „Tak jsem ho taky zabila,“ řekla v rozhovoru ve vězení.
Její oběti byli všichni ve věku od 40 do 65 let. Jak nejmladšímu, tak nejstaršímu Wuornos ukradla auta, která následně s přítelkyní využívaly. Do čtyřicetiletého Carskaddona vyprázdnila všech devět nábojnic, které pojal zásobník jejího revolveru a tělo pětašedesátiletého Siemse policie nikdy nenalezla. Wuornos s přítelkyní Tyriou byly spatřeny, když se zbavovaly Siemsova auta, a policie díky tomu mohla sestavit jejich přibližnou podobu, díky které byly následně obě ženy identifikovány.
Chycení a Soud
Osudným se Aileen Wuornos stalo jedno odpoledne v motorkářském baru Last Resort na jihu od města Daytona Beach. Dva policisté v přestrojení ji nalákali do svého trucku a v tom se objevili další uniformovaní policisté, kteří ji zatkli. Wuornos ale byla zatčena na základě platného zatykače za skryté nošení zbraně, takže v prvních dnech svého zatčení stále věřila, že se dostane na svobodu.
Policie ale dohledala její přítelkyni, Tyriu Moore, kterou přemluvila, aby s Aileen uskutečnila hovor do vězení, při kterém se jí přizná. Tyriin apel, aby ji s sebou nestáhla ve vyšetřování, když ona nic neudělala, na Wuornos zafungoval a při nahrávaném rozhovoru se k činům přiznala.
Státním zástupcem u případu Aileen Wuornos byl John Tanner. Tanner byl velice oddaným křesťanem, silným republikánem a taky aktivním bojovníkem proti „obscénostem“ jako je pornografie nebo právě prostituce. Za sebou měl navíc velkou škálu podporovatelů. Od začátku případu zaujal silný postoj proti činům Aileen Wuornos a také proti jejímu předchozímu životu, který mnohokrát předkládal jako důkaz.
Zvláštní situace se také stala krátce po jejím zatčení. Na titulních stranách novin začala kolovat fotografie zadržené Aileen a jeden z výtisků se dostal i k šestačtyřicetileté chovatelce koní Arlene Pralle. Pralle nikdy neměla žádný osobní kontakt s Aileen Wuornos, ale když spatřila její fotografii na titulní straně, „promluvil k ní Bůh“, aby se o Aileen postarala a ona se rozhodla ho poslechnout. Zanedlouho už s manželem médiím ukazovali oficiální certifikát, který potvrzoval adopci o jedenáct let mladší, v tu dobu obviněné sériové vražedkyně. Moc to ale nezměnilo.
První soudní líčení se týkalo případu prvního zavražděného, Richarda Malloryho. Porota byla složena ze silně věřících mužů a žen a tím pádem více vnímala narativ, který jí předkládal státní zástupce John Tanner. Ani výpověď Aileen Wuornos, která líčila akt znásilnění Mallorym, porotu nepřesvědčila, jednohlasně shledala Aileen vinnou v plném rozsahu obžaloby a navrhla jí trest smrti elektrickým křeslem.
V dalších soudních případech se Aileen již srozuměla se svým osudem a chtěla co nejvíce urychlit své odsouzení. Čekala, že všechny soudy dopadnou stejně, a tak se podle svých slov „chtěla očistit před Bohem a co nejrychleji odejít za Ježíšem Kristem.“ Za mřížemi strávila přes deset let a byla nakonec odsouzena k šesti trestům smrti.
Aileen Wuornos byla popravena 9. října 2002 smrtící injekcí. Své právo na poslední jídlo odmítla a dostala standardní porci barbecue kuřete a šálek kávy. Podle tiskové konference krátce po její smrti byla její slova: „Chtěla bych jen říct, že pluji s tím kamenem a vrátím se, jako ve Dni nezávislosti, s Ježíšem. 6. června, jako ve filmu. S velkou mateřskou lodí a vším, vrátím se, vrátím se.“
Aileen Wuornos v populární kultuře
Pouhý rok po její popravě vyšel první film, který se zabýval jejím příběhem. Do těžkého tématu se pustila režisérka Patti Jenkins, snímek Monster se stal jejím celovečerním debutem. A jaký to byl debut! Do hlavní role obsadila Charlize Theron, které film vynesl Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a mnoho dalších cen. Jeden z nejvyhlášenějších filmových kritiků, Roger Ebert, označil její ztvárnění Aileen Wuornos jako: „jeden z nejlepších hereckých výkonů v historii kinematografie.“
Ve filmu se ale neukazují opravdové postavy, tvůrci vymysleli postavy jiné, pouze „založené na pravdě“. Na stříbrném plátně se tak neobjevila po boku Aileen postava Thyrie Moore, ale podle ní napsaná postava Selby Wall, kterou ztvárnila hvězda filmů Addams Family, Christina Ricci.
Pro pochopení jejího opravdového příběhu bylo také natočeno několik dokumentů, které život Aileen Wuornos popisují lépe. První dva natočil Nick Broomfield, Aileen Wuornos: The Selling of a Serial Killer v roce 1992 a pokračování Aileen: Life and Death of a Serial Killer rok po její smrti. Nyní ale na streamingové platformě vyšel nový dokument s podtitulem Queen of the Serial Killers, který se rychle dostal na vrchol žebříčku sledovanosti hned v několika zemích. Diváci a divačky jej ale hodnotí spíše průměrně, v době psaní má jen 59 procent na ČSFD.cz a pokud se toužíš o životě této ženy dozvědět více, pravděpodobně uděláš lépe, když se podíváš na starší zmíněná díla.
Aileen Wuornos každopádně měla vliv i na hudební průmysl. O jejím příběhu napsala píseň například kapela Superheaven a Poor Aileen je jedním z jejich nejznámějších singlů. Letos v březnu podobnou píseň přidala do své diskografie také zpěvačka SKYND, která se ve svých textech věnuje true crime tématice. Singl Aileen Wuornos tak sedí v její diskografii vedle Columbine nebo John Wayne Gacy.
