Rok, ve kterém začala pandemie covidu, byl pro mladé lidi natolik náročný, až jejich sociální vývoj zaostal, tvrdí vědci.
Nová studie publikována v odborném časopise Social Psychological and Personality Science zjistila, že rok 2020 se ošklivě podepsal na životech mladých lidí. V porovnání s rokem 2019 byli méně spokojeni se svými vztahy, zažívali méně intimity a měli také méně podpory ze strany svých přátel.
Vědci zkoumali zkušenosti mladých Američanů – jistě by s nimi ale ve velké míře souzněli i mladí Evropané. V experimentu porovnávali psychosociální vývoj 415 mladých dospělých v 8 měsíčních vlnách během roku 2020 s kontrolní skupinou, která absolvovala stejný protokol hodnocení v roce 2019, tedy před nástupem stresorů.
„V roce 2020 čelili mladí dospělí (v severní Kalifornii) řadě nepředvídaných kolektivních stresorů: pandemii covidu-19, extrémním lesním požárům, sociálnímu napětí spojenému s vraždou George Floyda a sporným volbám, které vyvrcholily útokem na hlavní město státu,“ popisují vědci. V důsledku těchto nepředvídatelných situací zažili mladí lidé podle vědců přemíru zmeškaných příležitostí, což negativně ovlivnilo jejich sociální vývoj.
Zatímco mladí lidé v roce 2020 pociťovali podle výzkumníků více stresu a úzkosti, překvapivě se necítili více osamělí než v jiných letech. „Podmínky a souvislosti životního prostředí jsou pro rozvoj rozhodující, poskytují totiž příležitosti, které lidé potřebují ke zdravému růstu. V roce 2020 měl průměrný mladý člověk těchto příležitostí méně, což způsobilo strach a úzkost a zároveň to mohlo zabránit rozvoji,“ popsala pro Independent hlavní autorka studie Janina Bühler z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.
Již v únoru organizace Princes's Trust ve svém reportu informovala, že každý čtvrtý mladý člověk se z emocionálního dopadu pandemie nemusí nikdy vzpamatovat. Zpráva odhaduje, že spokojenost a sebedůvěra mladých lidí ve věku 16 až 25 let dosáhla nejnižšího bodu za třináctileté období. Téměř polovina mladých lidí v průzkumu uvedla, že se v důsledku pandemie cítí vyhořelí, 46 % zažilo pocity sebenenávisti a více než třetina lidí uvedla, že pandemie měla dlouhodobý negativní dopad na jejich úroveň stresu.
