Protestující v Íránu vnímají momentální situaci v zemi jako vážnou. Proto bojují všemi dostupnými prostředky.
Jak uniknout problémům s režimem? Je nutné nebýt vidět. Podobného pravidla se drží i íránské ženy, které od září protestují proti režimu. Aby zabránily sledování režimních policejních sborů na veřejných místech, zejména v dopravních prostředcích, lepí na tamní kamery v zemi tabuizované menstruační vložky. Fotky netradičních „zatemňovačů“ se začaly objevovat na internetu, informoval Newsweek.
Protesty, které od smrti Mahsy Amini, jež zemřela v důsledku brutálního zákroku mravnostní policie kvůli nenasazenému šátku, pokračují v Íránu i nyní. Nejen ženy, ale velká část Íránců se nehodlá smířit s nastaveným duchovním režimem vedeným Sajjidem Alím Chameneím, a to i za cenu hrozící fyzické újmy, perzekuce i možné smrti.
Aby se protestující vyhnuli trestům, musí krýt svou identitu, což často není úplně možné. Vynalézaví protestující však přišli na způsob, jak po svém připravit režim o jeho „virtuální oči“ v ulicích. Jednoduše využijí menstruační pomůcky, v tomto případě vložky, jimiž zastřou čočku bezpečnostních kamer.
„Mullahové (učenci, vykladači islámu, pozn. red.) filtrují náš internet, dokonce ničí naši mládež, považují naši zábavu za haram (zakázanou, pozn. red.) a sledují nás, když chceme něco udělat,“ uvedla pro Newsweek Negar, jedna z protestujících, která nechtěla uvést své celé jméno ze strachu z možných represí. „V reakci na ně jsme omezili jejich vidění podobným způsobem,“ dodala.
Způsob protestu je tím pikantnější, jelikož jsou menstruační potřeby ve striktně islámském Íránu vyznávajícím právo šaría tabu. Ženy jsou v tu dobu považovány za „nečisté“, muži se jich musí stranit. Potřeby musí nosit v černých neprůhledných sáčcích.
„Pokud nás budou nutit nosit hidžáb a filtrovat nám informace, odfiltrujeme jejich viditelnost. Ženy se už nebojí. Vezmeme si zpět normální žití, které nám bylo odebráno, i za cenu našich životů. Nikdo by neměl nikoho k ničemu nutit,“ doplnila.
Situace je stále nebezpečnější
O tom, že protestující to v Íránu neměli a v budoucnu nebudou mít jednoduché, jsme tě informovali dříve. Íránský revoluční soud totiž dostál hrozbám, které avizoval dříve, a odsoudil prvního protirežimního protestujícího k smrti. Odsouzenou osobou měl být protestující, který prý založil požár ve vládní budově a který se měl provinit nepřátelstvím vůči Bohu.
Přestože se jedná o lidskoprávní protesty, íránské úřady včetně revolučního soudu je vnímají jako výtržnosti, jejichž účastníci se dopouští řádky trestných činů. Írán v souvislosti s protesty zadržuje hned dvacítku dalších osob, které čelí obviněním, jež by mohly skončit trestem smrti. Krytí identity protestujících je tak klíčovým aspektem protestů.
