Alarmující čísla představil ve čtvrtek vědecký tým pod vedením Anke Lipinské pro evropský projekt UniSAFE.
S násilím namířeným proti někomu z důvodu jeho pohlaví či genderové identity se setkalo 62 procent lidí v Evropě. Vyplývá to z průzkumu vědeckého týmu pod vedením Anke Lipinské pro evropský projekt UniSAFE. Výzkumu se zúčastnilo asi 42 tisíc zaměstnanců a studentů ze 46 vysokých škol a výzkumných ústavů v 15 evropských zemích včetně Česka, píše ČTK.
Zástupci týmu představili výsledky ve čtvrtek na konferenci k sexuálnímu násilí na vysokých školách. Potřebu věnovat se problému genderově podmíněného násilí na akademických pracovištích zdůraznil i ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Konference se koná v rámci českého předsednictví v Radě EU.
Celkem 62 % zaměstnanců či studentů se setkalo s genderově podmíněným násilím
Většina účastníků průzkumu byli studenti vysokých škol, 43 procent respondentů byli zaměstnanci institucí. Z 67 procent odpovídaly ženy, tři procenta respondentů se identifikovala jako nebinární. Alespoň s nějakou podobou násilí kvůli pohlaví se setkalo 62 procent respondentů, a to od doby, co ve výzkumné instituci začali pracovat nebo studovat.
Ženy uváděly takovou zkušenost častěji než muži. Setkalo se jich s ní 28 166, tedy 66 procent žen, které v průzkumu odpověděly. U mužů to bylo 56 procent. Nejčastější formou genderově podmíněného násilí, s nímž se dotazovaní setkávali, bylo psychické násilí. S nátlakem, nevhodným zacházením, ponižováním a podobně se setkalo 57 procent lidí, se sexuálním obtěžováním se potýkalo 31 procent z nich.
Méně časté je podle průzkumu on-line násilí, které může mít podobu kyberšikany nebo nesouhlasného šíření sexuálně laděných obrázků a zpráv, a sexuální násilí zahrnující jakýkoli sexuální akt bez souhlasu.
Z těch, kteří genderově podmíněné násilí zažili, ho nahlásilo 13 procent, uvedli autoři průzkumu. Oběti podle nich nehlásí své zneužití nejčastěji proto, že si nejsou jisté, zda byl čin natolik závažný, aby bylo třeba jej prošetřit. Dalším častým důvodem je to, že v době incidentu oběti nepoznaly, že se jedná o násilný čin, dodali průzkumníci.
Instituce se snaží genderově podmíněné násilí potlačovat
Vědkyně Zuzana Andreska z projektu UniSAFE uvedla, že 62 procent do průzkumu zapojených institucí se snaží genderově podmíněné násilí potlačovat. Zavádějí preventivní opatření, snaží se chránit oběti a stanovují disciplinární opatření, řekla.
Podle Balaše není možné tento problém v akademické sféře přehlížet. Naopak je třeba zajistit, aby evropské výzkumné organizace a univerzity byly schopné poskytovat bezpečné prostředí pro vědeckou práci, uvedl.
Po tomtéž volají i členové studentských organizací, které se prevenci a řešení sexuálního obtěžování či násilí na VŠ věnují. Podle nich je potřeba, aby univerzity nabízely lidem, kteří o problému promluví, dostatečnou podporu, problémy nepřehlížely nebo je nebagatelizovaly.
Podle Anny Schubertové z iniciativy Nahlas, která se věnuje sexualizovanému násilí na Univerzitě Karlově v Praze, a zástupkyně francouzské organizace CLASHES je nezbytná prevence a jasně daná pravidla pro vztahy na akademické půdě.
S Annou Schubertovou jsme dělali rozhovor o sexualizovaném násilí, který si přečteš zde. „Je dobré být pozorný ke svému okolí, všímat si toho, jak se kdo cítí, a ve chvíli, kdy jsme svědky ubližujícího chování, se ohradit,“ poradila nám v rozhovoru, jak podobnému násilí předcházet.
„Zároveň bychom měli mít na paměti, že je to citlivé téma a oběti musí být v bezpečí. Rozhodně bychom neměli podnikat kroky, které je mohou ohrozit,“ kladla Schubertová důraz právě na nutnost zasahování univerzit.
