Nechali jsme v AI vygenerovat portréty prezidentů a prezidentek založené na některých typicky českých „ctnostech“. Fandíš legalizaci konopí, miluješ sladké, anebo na tebe zapůsobí spíš kandidát, co má v hrsti výrobu nejziskovější energie? Hlasuj v anketě.
Umělá inteligence se každým dnem zdokonaluje, proto jsme neodolali a také jsme si ji museli vyzkoušet. Podrobili jsme ji otázkám na blížící se volbu prezidenta. Bohužel nedokázala odpovědět, jestli na Pražský hrad usedne Nerudová, Babiš či Pavel, výsledky jsou i tak dost zajímavé. Podívej se, jak by podle umělé inteligence vypadali prezidenti a prezidentky, kdyby kandidáti vsadili na některou z typických českých „cností“, a přečti si o jednotlivých tématech pár zajímavostí. A nezapomeň dát na konci článku hlas kandidátce či kandidátovi, která*ý tě nejvíc chytne za srdíčko.
Josef Chmel, prezident piva
Pivovarnictví je v Česku kulturně oblíbený obor s dlouhou historií. První zmínky se datují až do roku 993, kdy při vysvěcení Břevnovského kláštera český biskup Vojtěch údajně zakázal vařit mnichům pivo, protože se jeho přípravě a pití věnovali více než své řeholi. Obliba pivovarnictví a piva se promítá také do české kultury a tvorby. Například Bohumila Hrabala inspirovalo dětství a vyrůstání v pivovarnické rodině k napsání Postřižin, které se dočkaly i filmového zpracování.
V roce 2021 vypil každý občan (včetně kojenců) v průměru 258 piv. Největším českým pivovarem z hlediska produkce je Plzeňský Prazdroj a spodně kvašený světlý ležák Pilsner Urquell znají lidé po celém světě, Chmel by tak měl výhodu na zahraničních cestách. A teoreticky má v kapse 17–19 % hlasů dospělé populace, která rizikově pije.
Eva Piková, prezidentka pervitinu
Pokud je pivo kulturní věcí a v podstatě i neřestí, nezpochybnitelnou metlou Čechů je také droga pervitin. Češi jsou v míře jeho užívání a vaření jedničkou. Studie ze vzorků odpadních vod sesbíraných za jeden den změřila, že míra pervitinu je v českých městech nejvyšší ze všech dalších evropských měst, naše města obsadila dokonce všech prvních pět příček. Nejvyšší množství metamfetaminu, jenž je účinnou látkou v pervitinu, se našlo v Ostravě (684 miligramů na 1000 lidí na den), následované Brnem (546 mg), Českými Budějovicemi (507 mg), Karlovými Vary (339 mg) a Prahou (329 mg).
Obliba této drogy je opravdu vysoká a z pervitinu se pro mnohé stává běžná látka, její uživatelé však spolu často mají společné jen to, že ji berou. V nové knize PIKO dokumentují příběhy různých druhů uživatelů Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal. Paní Piková působí jako kandidátka, která má podporu českých voličů a voliček jistou.
Jakub Černý, prezident uhlí
Česko má za sebou také dlouhou historii těžby uhlí, portrét uhlobarona jako prezidenta proto není tak zvláštní. Hornictví bylo nejrozšířenější především v Ostravě, kde bylo hned několik dolů. Tím nejstarším je Anselm u Petřkovic na Ostravsku uprostřed těžebního pole vyměřeného roku 1820. Po ukončení těžby se z areálu dolu stalo hornické muzeum a Anselm byl vyhlášen kulturní památkou.
A co se dnešních uhlobaronů týká? Z médií znáš možná kauzu hornických bytů prodaných OKD. V Ostravě přišly o možnost bydlet ve vlastním tisíce horníků, protože společnost je neprodala jejich nájemníkům, jak slibovala, ale zahraničním investorům. Tento krok se v Ostravě dotknul stovek rodin a Zdeněk Bakala, který za tímto rozhodnutím stál, se tam stal synonymem pro sprostá slova.
Před třemi lety jsme také byli na 2. místě v „soutěži“ EU hledá nejvíce emisí CO2 na hlavu. I přesto se, hlavně kvůli energetické krizi, za první pololetí tohoto roku zvedla těžba hnědého uhlí o 20 %. K největším těžařům patří Severočeské doly, které stoprocentně vlastní ČEZ, Severní energetická a Vršanská uhelná na Mostecku (obě firmy patří do skupiny Sev.en kontroverzního miliardáře Pavla Tykače). Kdo ví, možná i Pavel Tykač nebo Zdeněk Bakala budou jednoho dne pod nějakým líbivým heslem kandidovat na hlavu státu. Dáš jim hlas?
Jiří Železný, prezident kovoprůmyslu
Na Ostravsku můžeme ještě chvíli zůstat a podívat se na kovoprůmysl, který byl ve své době jedním z nejlepších v Evropě. Unikátní jsou například Vítkovické železárny, jež se specializovaly na těžké strojírenství, nachází se přímo v městské zástavbě v Ostravě-Vítkovicích a ty je můžeš znát jako venue pro různé festivaly, například Colours of Ostrava. V minulosti se jednalo o kombinát s úplnou hutní výrobou, což znamená, že začínal už od výroby surového železa přes výrobu oceli až po její zpracování a následnou produkci výrobků z oceli. Někteří lidé sází v politických kampaních na roli „muže z lidu“. Zapůsobil by na tebe ve formě siláka z ocele?
Anna Sladká, prezidentka cukru
Když se řekne Česko, spoustě lidem se také vybaví kostka cukru. Je to proto, že jde o tuzemský vynález. Kostkový cukr se začal poprvé vyrábět v Dačicích. Do roku 1841 se cukr prodával pouze ve velkých homolích. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštofa rada jeho manželky, která se při sekání cukrové homole zranila. Krabičku s kostkami cukru pak dostala jako bolestné. Koncem roku 1842 zažádal Jakub ve Vídni o udělení privilegia k výrobě kostkového cukru a na podzim roku 1843 už začal v dačické rafinerii vyrábět kostkový cukr i pro široký trh.
Výrobek je natolik spjatý s Českem, že byl dokonce využit ve spotu při kampani k českému předsednictví EU v roce 2008. Taková prezidentka má už tedy nejméně v Evropě cestu vyšlapanou.
Marie Sušená, prezidentka konopí
Konopí patří s pervitinem k nejrozšířenějším drogám v Česku. Zároveň je vedle alkoholu tou nejvíce tolerovanou. I když jde stále ještě o nelegální látku, na ministerstvu už delší dobu připravuje pracovní skupina vlády návrh na její částečnou legalizaci. Češi by si tak mohli již v roce 2024 koupit marihuanu ve specializovaných obchodech podobných těm s THC výrobky. Zákazníci by se pro nákup museli zaregistrovat do státního systému, který by garantoval, že si konopí budou kupovat jenom lidé starší 18 let a jen v povoleném množství měsíčně. Už teď ale téměř 10 % populace uvádí, že aktivně konopí užívá. Měla by snad tato kandidátka největší naději zabodovat u voličů?
Petr Lahodný, prezident chlebíčků
Mezi tradičními českými pochutinami si lidé vedle svíčkové představují také chlebíček, kterým se kdekdo rád nacpe nejen na oslavách a společenských událostech, ale i na zahnání hladu, třeba po cestě do práce. Za vynálezce chlebíčků je považován Jan Paukert, který roku 1916 založil se svou ženou pražské velelahůdkářství, které bylo za první republiky jedno ze třech nejslavnějších v Evropě. Mezi návštěvníky patřili například herec Hugo Haas, pěvkyně Ema Destinová, herečka Lída Baarová, komik Vlasta Burian nebo Jan Werich. Obchod poskytoval lahůdky dokonce rodině prezidenta T. G. Masaryka.
Český chlebíček se stal ale i hybatelem dějin. Slavná chlebíčková aféra byla akce, při které v roce 1941 protektorátní ministerský předseda Alois Eliáš otrávil několik novinářů kolaborujících s nacismem. Eliáš dal jed právě do chlebíčků, které novinářům nabídl na oficiální schůzce. Co myslíš, je tento kandidát skutečně Lahodný, anebo plný jedu?
Martin Smažák, prezident plného bříška
Smažený sýr znali na začátku minulého století také v Itálii či v Rakousku, ale nejvíce se smažáku daří u nás. Popularitě se těšil už v období první republiky, kdy dostal také svoji typickou přílohu, tatarskou omáčku. Svou pozici nejoblíbenějšího restauračního jídla si ale upevnil až v průběhu 70. a 80. let 20. století, kdy se uchytil jako levnější varianta masa s hnědou omáčkou. Tento kandidát proto ztělesňuje nejen plné bříško, ale i schopnost užít si za málo peněz hodně muziky. A navíc, každý si pod strouhankou může představit, na co má zrovna chuť. Klidně i veganskou variantu. Dokáže Smažák podnítit i tvou fantazii?
Lenka Zelená, prezidentka green dealu
Ruku na srdce, paní Zelená není úplně favoritkou voleb. I když Čechům podle průzkumů dává udržitelnost smysl, o konkrétních závazcích klimatické dohody se u nás moc neví. Tak alespoň v tom třídění odpadu jsou na tom domácnosti na prvních příčkách v EU. Zelená politika se také po letech klimaskepticismu dostává do povědomí našich volených zástupců, jestli úspěšně, necháváme tvému úsudku.
Občas se asi při brouzdání na sociálních sítích plácáš do čela, co jsou schopni lidé o green dealu napsat, pravdou ale je, že se mu nevyhneme. Závazek klimatické neutrality se týká všech zemí EU. Chtělo by se ti do udržitelné budoucnosti vykročit s touto kandidátkou?
Pavel Párek, prezident uzenin
V roce 2020 v průměru každý obyvatel ČR snědl 84 kilo masa. Nejvyšší podíl v této kategorii zaujaly právě uzeniny, čerstvé maso bylo až na druhém místě. Uzeniny ale figurují ještě v jednom seznamu. A to v seznamu Světové zdravotnické organizace, která je v roce 2015 zařadila mezi rakovinotvorné látky. Je jasné, že pan Párek by si ale i přesto mezi Čechy nejspíš získal oblibu, co u tebe?
Hana Párková, prezidentka rakoviny tlustého střeva
Paní Hana je sestrou předchozího kandidáta. Rakovina tlustého střeva patří mezi tři nejčastější nádorová onemocnění v České republice, kandidátku Párkovou tak spousta lidí bohužel dobře zná ze svého okolí. Každý rok onemocní tímto typem rakoviny šest tisíc Čechů, a pokud se jí chceš vyhnout, vyhýbej se právě i uzeninám.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR uvádí, že „zatím nebylo přesně stanoveno množství těchto masných výrobků, které lze bezpečně konzumovat bez zvýšeného rizika“. Dobrá zpráva ale je, že jsme se z první příčky výskytu tohoto onemocnění v posledních letech posunuli na šesté místo v Evropě (podle dat z roku 2018).
