Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
Kuni Nguyenová
5. ledna 2023 14:00
Čas čtení 4:44

Genderové nerovnosti v číslech: Češi berou za stejnou práci až o 76 tisíc korun víc než Češky

Kategorie:
Ekonomika
Uložit Uložené
Genderové nerovnosti v číslech: Češi berou za stejnou práci až o 76 tisíc korun víc než Češky
Zdroj: DALL-E 2

Za stejnou práci dostávají muži a ženy rozdílnou výplatu. Když jsme se ale podívali na konkrétní částky, mnohdy se lišily až o desítky tisíc korun. Více zjistíš v našem přehledu.

Fenomén gender pay gap, tedy nerovné odměňování žen a mužů, se v Česku vyskytuje dlouhodobě. Upozorňuje na něj například nedávná mezinárodní studie z Národního institutu SYRI, podle kterého muži pobírají až o 12 procent vyšší mzdu než ženy. Na unijní půdě to též není žádná „sláva“. Česká republika se totiž v rámci Indexu rovnosti žen a mužů za loňský rok umístila na 23. místě ze 27 zemí Evropské unie. 

Kolik korun ale ve skutečnosti Češi a Češky vydělávají za stejnou práci? Podívali jsme se na konkrétní částky a zaznamenali mezi nimi rozdíl. Z přehledu na základě dat Českého statistického úřadu vyplývá, že mzdový rozdíl mezi výdělky se pohybuje i v řádech deseti tisíc. Zatímco muž pracující v informační a komunikační činnosti v Česku vydělá kolem 73 tisíc, žena na stejné pozici bere přibližně o třetinu méně, tedy zhruba 50 tisíc korun. Nerovnost přitom roste s vyšší pracovní pozicí a bohatším krajem. 

Konkrétní výdělky Čechů a Češek, u nichž zohledňujeme faktory jako povolání, věk nebo místo pracoviště, si zobrazíš v našich přehledných infografikách. Klikni na jednotlivé kategorie a dozvíš se víc.

Rozdíly ve výdělcích se projevují již napříč profesí. Po srovnání mezd v devíti hlavních povoláních, které mají čeští statistici k dispozici, se ukázalo, že mzdová nerovnost mezi muži a ženami se projevuje u řídících pracovníků, kde je dělí v průměru 23 tisíc korun. U specialistů jde o rozdíl 14 tisíc korun. Právě v těchto dvou odvětvích jsou současně nejvyšší výplaty. 

13. května 2024 15:30 Čas čtení 1:48 Tahle česká aplikace vyřeší tvoje adult issues. Zdarma spravuje pojištění, smlouvy a stará se o finance Tahle česká aplikace vyřeší tvoje adult issues. Zdarma spravuje pojištění, smlouvy a stará se o finance

Naopak nejnižší rozdíly ve výdělcích mají kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství nebo pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde se pohybují okolo 3 tisíc korun. Z těchto dat se dá usuzovat, že profese s vyššími výplatami jsou také často profesemi s vyšší úrovní genderových rozdílů v odměňování a naopak. 

Nerovné odměňování se projevuje i na manažerských pozicích. Zatímco 5 procent nejbohatších Čechů, kteří zastávají funkci řídících pracovníků, v průměru vydělává 231 tisíc korun, Češky za stejnou práci berou kolem 154 tisíc korun. Mzdový rozdíl mezi nimi je tedy přes 76 tisíc korun. 

Pokud zůstaneme u příkladu 5 procent nejbohatších Čechů a Češek, v průměru je dělí kolem 13 tisíc korun. Týká se to technických a odborných pracovníků, úředníků, pracovníků ve službách a prodeji, řemeslníků a opravářů, ale také kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Nejvyšší rozdíl ve mzdách žen a mužů panuje podle českých statistiků v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví, kde činí 30 tisíc korun. Následují informační a komunikační činnosti, kde Češi vydělávají 73 tisíc korun, zatímco jejich kolegyně berou zhruba o 21 tisíc korun méně. Konkrétně jde o průměrnou částku 51 989 korun.

Naopak k dorovnání odměn se přibližuje odvětví ubytování, stravování a pohostinství, následují oblasti dopravy a skladování nebo zásobování vodou a činnosti související s odpady.

Mzdy u mužů a žen se liší i podle krajů. Pořadí ale kopíruje ekonomickou situaci v daných oblastech bez ohledu na gender. Největší rozdíl mezi výdělky zaujímá tradičně Praha a Středočeský kraj, za nimi následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejmenší „pay gap“ je v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji.

Regionální rozdíly na základě genderu jsou nejpatrnější nejen v Praze a středních Čechách, ale třeba na jihovýchodě. Na severozápadě a Moravskoslezsku se pak průměrné mzdy mezi muži a ženami liší o 4 tisíce korun.

Nerovné odměňování v Česku podle vědců z Národního institutu SYRI často souvisí s mateřstvím a kariérní pauzou u žen, ale i genderovými stereotypy spojenými s návratem matek z rodičovské na trh práce. Dalším problémem je nedostupnost zařízení péče o nejmenší děti nebo nedostatečná podpora sdílení rodičovské mezi partnery. Nepřímo to ukazují také analýzy, které pro odhad gender pay gapu využívají právě věk v průběhu životní dráhy.

9. května 2024 16:00 Čas čtení 1:41 Infografika: Patříme na Západ? V těchto pěti právech LGBTQ+ osob stále zaostáváme Infografika: Patříme na Západ? V těchto pěti právech LGBTQ+ osob stále zaostáváme

Podle ČSÚ bývá tradičně nejvyšší rozdíl ve mzdách mužů a žen ve věkové kategorii 40 až 44 let. Právě v tomto věku jsou primárně ženy nejvíce zatížené péčí o malé děti nebo se vrací na trh práce po rodičovské. Nicméně nerovné odměňování podle pohlaví se objevuje již na počátku kariéry. U Čechů a Češek, kteří ještě nedovršili 25 let, totiž mzdový rozdíl činí v průměru 1 500 korun.

Co s tím? Sebevědomí při pohovoru, podpora částečných úvazků nebo odtajnění mezd

Nerovnost v odměňování se přitom mnohdy projevuje už při pohovoru, kdy si většina žen říká o nižší nástupní mzdu. Jejich mužští kolegové totiž očekávají zejména v oblasti zdravotnictví až o 20 procent vyšší výdělek. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum, který u českých studentů a studentek zjišťoval, jakou nástupní mzdu by si představovali.

V zemích, ve kterých jsou mzdové rozdíly mezi muži a ženami nejnižší nebo téměř žádné, to přitom do jisté míry souvisí také s podporou částečných úvazků pro matky. Vzorem mohou být severské země typu Dánsko a Švédsko, kde gender pay gap dosahuje 7 procent oproti Česku, kde je mezi ročními výdělky obou pohlaví rozdíl 24 procent. Tamní ženy po mateřské dovolené běžně pracují okolo třiceti hodin týdně. To jim umožňuje kombinovat zaměstnání s péčí o děti. 

Dalším řešením ke snížení odlišných výdělků by mohla být také podpora mužů, aby častěji chodili na rodičovskou. Třeba ve Švédsku má každý z rodičů nárok na rodičovskou až 240 dní. Aspoň 60 dní musí vyčerpat matka i otec do 8 let věku dítěte, jinak propadnou. Rozdělení rodičovské dovolené mezi oba rodiče umožňuje také Norsko, kde lze čerpat příspěvek až 23 měsíců. Ve Finsku pak rodičovská trvá 167 dní, navíc se zde zavedl „otcovský měsíc“, tedy že 18 dní musí s dítětem strávit otec.

3. května 2024 6:55 Čas čtení 1:15 PŘEHLED: Sleva v Tescu, na telefon, léky nebo elektroniku. Kde všude uplatníš studentskou slevu? PŘEHLED: Sleva v Tescu, na telefon, léky nebo elektroniku. Kde všude uplatníš studentskou slevu?

Proti gender pay gapu ostatně bojkotuje i evropská směrnice, která totožnou odměnu za stejnou či rovnocennou práci po členských státech vyžaduje. Česká vláda již přišla s několika návrhy, které schválila před Vánoci. Mezi nimi je i odtajnění výplat: firmy by v pracovních inzerátech povinně uváděly výši mzdy, zrušily by se také doložky ve smlouvě o mlčenlivosti. Opatření by tak v ČR mělo nabýt platnosti nejspíš v první polovině roku. 

Transparentní mzdy jsou v současné době sice spíše tabu, avšak podle jejich zastánců mohou bourat případné nespravedlnosti v odměnách a zvýšit loajalitu a angažovanost zaměstnanců. Nicméně na příkladu Slovenska, kde podobné opatření funguje od roku 2018, se ukázalo, že zveřejňování mzdy zde k rovným podmínkám paradoxně nevede. Slovenské firmy totiž zákon často obchází tím, že uvedou minimální mzdu nebo nižší mzdové rozpětí, než ve skutečnosti pracovní pozice nabízí.

Dlouhodobě nižší příjmy žen než mužů mají rovněž negativní dopad na jejich důchody. Platforma Byznys pro společnost i Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě upozorňují na to, že ženy v důchodovém věku jsou více ohroženy chudobou.

V Refresheru ti prostřednictvím interaktivních grafik vysvětlujeme svět v číslech. V předchozím článku jsme zkoumali, kolik stojí například pronájem bytu, internetové připojení nebo pivo v oblíbených exotických destinacích. Mezi nimi byly například Maledivy, Thajsko nebo Tenerife. 

Poukázali jsme také na nájemné bytů v Evropské unii, které jsme porovnali s výplatami obyvatel. Na základě těchto dvou faktorů jsme zjišťovali, pro které občany EU je pronájem bytu skutečně nejlevnější. Například lidé z Česka a lidé z Belgie si pronajímají byt v průměru za 22 tisíc, ale vzhledem k vyšší mzdě se více vyplatí občanům Belgie.

S průměrnými mzdami jsme srovnávali také ceny nemovitostí v EU. Výpočty ukázaly, že na byt v centru o rozloze 100 m² si Češi musí vydělávat 38 let, avšak Irové o polovinu méně.
Domů
Sdílet
Diskuse