Nádraží Vyšehrad bylo ponecháno svému osudu.
Stav budovy nádraží Vyšehrad se zhoršuje každým dnem. Odpadávají z ní celé kusy zdiva, což komplikuje i volný průchod v jejím okolí. Jak upozornil Náš Region, problém s chátrajícím nádražím řeší mimo jiné Odbor výstavby Prahy 2. „Ten vedl nespočet správních řízení už s předchozím vlastníkem RailCity Vyšehrad. Toho vyzýval k zabezpečení objektu proti vniknutí cizích osob a provedení účinných opatření proti devastaci budovy,“ uvedla pro portál mluvčí městské části Andrea Zoulová.
Současný stav nádraží považuje městská část za život ohrožující, situaci přitom ještě více zkomplikovala změna vlastníka v roce 2022. Jedná se o kyperskou společnost MIQUELIRA LIMITED, která nemá právní zastoupení v ČR a s úřady nekomunikuje. Za záchranu budovy přitom vznikla i petice, kterou dosud podepsalo přes 1 100 lidí.
První vyvlastnění od roku 1989?
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) podle Reportérů ČT vidí jako řešení vyvlastnění kulturní památky, které se v Česku od revoluce ještě neuskutečnilo. Stát o vyvlastnění naposledy uvažoval v případě objektů v Babiččině údolí před dvaceti lety.
„Pakliže to dojde do fáze, ve které se nacházíme i v případě nádraží Vyšehrad, tak je to nějaké ultima ratio, které si myslím, že bude muset být použitelné, protože jinak to bude pokračovat jako nástroj spekulantů, kteří se budou snažit vědomě skupovat historicky chráněné objekty ve špatném stavu na zajímavých atraktivních lokalitách tak, aby se stali vlastníky lukrativních pozemků pro výstavbu něčeho úplně jiného. Takže i to vyvlastnění přichází v úvahu za předpokladu splnění mnoha přísných podmínek,“ uvedl pro ČT pražský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).
V současné době se připravuje nový zákon o vyvlastnění, který by měl přijít do parlamentu během několika měsíců. Podle návrhu bude vyvlastnění přípustné poté, co vyvlastnitel nejdéle 90 dní vyjednával a usiloval o uzavření smlouvy s vlastníkem. Vyvlastňovaný bude mít rovněž možnost předložit vlastní znalecký posudek a stát zase bude moci nabídnout za dohodu až osmkrát vyšší hodnotu vyvlastňovaného majetku.
