Muzeum budoucnosti sídlí v jedné z nejsložitějších a nejzajímavějších staveb světa. Zažiješ tam let v kosmické kapsli Falcon, popovídáš si s nejmodernějším humanoidním robotem a zjistíš, jak se budeme za 50 let oblékat a chodit do práce.
Jak bude vypadat svět v roce 2071? Muzeum budoucnosti v Dubaji ve Spojených arabských emirátech má již přesnou odpověď. Do práce budeme létat, naše oblečení bude odolné vůči virům a mentální energii si budeme dobíjet na ultrazvukové terapii. To je jen malý útržek – pokud chceš vědět víc, pojď s námi alespoň na malou chvíli nahlédnout do budovy nejvíce fascinujícího muzea světa.
Muzeum budoucnosti, které je součástí Dubajského vědeckého centra, je jedním z nejinovativnějších muzeí na světě. Pracovalo se na něm od roku 2015 a oficiálně bylo otevřeno teprve minulý rok s cílem podporovat technologický rozvoj a inovace, zejména v oblasti robotiky a umělé inteligence. Můžeš si zde nejen prohlédnout, ale také přímo interagovat s nejpokročilejšími vynálezy, které budou formovat příští generace.
V Refresheru navštěvujeme zajímavá místa, která by sis rozhodně neměl nechat ujít. Pro více podobného obsahu sleduj téma Cestování. Staň se členem klubu Refresher+ a získáš přístup ke všem prémiovým článkům.
Nejsložitější stavba světa
Toto muzeum ti vyrazí dech ještě dříve, než do něj vkročíš. Sídlí v jedné z nejsložitějších a nejzajímavějších staveb světa, při návštěvě Dubaje ho proto nemůžeš přehlédnout. Unikátní tvar budovy ti možná připomene vzkvétající květ, nebo dokonce obrovského pavouka. Toto architektonické ztvárnění má však mnohem hlubší symboliku. Kruhová budova představuje lidstvo, zelená mohyla, na které je postavena, představuje zemi a prázdná „díra“ uprostřed symbolizuje neznámou budoucnost.
Ozdobou na povrchu budovy jsou arabské citáty dubajského korunního prince Muhammada bin Rášida Ál Maktúma. Jeden z citátů říká: „Budoucnost patří těm, kteří si ji dokáží představit, navrhnout a zrealizovat. Není to něco, na co se čeká, ale co je třeba vytvořit.“
Povrch budovy je vyroben z nerezavějící oceli a panelů, které jsou schopny zachytávat sluneční energii – více než 30 % energie muzea tvoří právě solární energie. Když vejdeš, nebudeš moci odtrhnout zrak od stropu. Interiér totiž osvětluje 14 kilometrů LED osvětlení ve tvaru nádherné arabské kaligrafie.
Kromě výstavních prostor poskytuje Muzeum budoucnosti i místo pro workshopy, konference a diskuse, kde se setkávají odborníci a inovátoři z celého světa.
Připrav se, odlétáme
Před vstupem si sice vystojíš delší řadu, ale nudit se určitě nebudeš. Nediv se, když ti z ničeho nic začne nad hlavou létat velký robotický tučňák nebo medúza. Tato „zvířátka“ patří spolu s robotickým psem mezi stálé obyvatele vstupní haly.
Muzeum má sedm pater s pěti tematickými výstavami věnovanými rozvoji vesmírných zdrojů, ekosystému, bioinženýrství, zdraví, technologiím blízké budoucnosti (zdraví, voda, jídlo, doprava a energie) a dětem. Zajímavé je, že muzeum ti umožňuje přímo se ponořit do děje a stát se součástí každé z výstav. Každé patro je jako filmová scéna z budoucnosti, kterou tě doprovází virtuální průvodkyně.
Zážitek začíná ve futuristickém výtahu, který se přemění na kosmickou kapsli Falcon. Ta tě vynese až na orbitální vesmírnou stanici Hope 600 kilometrů nad zemí. Start rakety je opravdu realistický a let vesmírem můžeš sledovat z několika „oken“. Po krátké chvíli úspěšně dorazíš na vesmírnou stanici v roce 2071, kde můžeš prozkoumat prototypy futuristických technologií. Výstava je opravdu podmanivá a realistická.
Nejúchvatnější část muzea
Když tě kapsle vezme zpět na planetu Zemi, ocitneš se v další části s názvem „The Heal Institute“, která nabízí projekci bujného tropického deštného pralesa. Zobrazuje jeho ekosystém a člověku pomáhá uvědomit si, jakou máme vůči němu zodpovědnost.
Asi nejúchvatnější částí celého muzea je obrovský fiktivní DNA trezor s genetickými kódy více než 2 400 rostlinných a živočišných druhů. Tato zářivá místnost, připomínající klubový taneční parket, představuje katalog světové biodiverzity a upozorňuje na to, kolika druhům hrozí vyhynutí.
V každé z nádob si můžeš dokonce všimnout miniatury daného živočicha nebo rostliny. Společnost ti kromě toho dělají zvukové nahrávky ze skutečného amazonského pralesa. Na norském arktickém souostroví Svalbard najdeme již dnes nejrozmanitější sbírku semen potravinářských plodin na světě, která má kapacitu 2,5 miliardy semen. Pokud by nastala globální katastrofa, tento trezor by mohl být naší poslední záchranou.
Terapie budoucnosti
Muzeum budoucnosti ti po určité době může trochu zahltit smysly. K tomu je tu třetí patro, kde můžeš úplně vypnout a relaxovat – samozřejmě jako člověk z roku 2071.
Tato interaktivní výstava vychází z předpokladu, že i lidé budoucnosti se budou muset čas od času odpoutat od technologií a znovu se spojit se sebou samým a druhými lidmi. Futuristický svět tě najednou zavede do uklidňující zóny v narůžovělých barvách.
Přivítá tě oáza s měkkým kobercem, který díky audiovizuálním efektům připomíná jemný písek a zanechává otisk tvých stop. Má ti pomoci zpomalit krok i mysl.
Vyzkoušet si zde můžeš „demo verze“ několika terapií, přičemž každá z nich se zaměřuje na jiný smysl. Pracují zejména s vibracemi a ultrazvukem. Například zvuková terapie pracuje se dvěma velkými kovovými disky, které mají zlepšit frekvenci našeho těla. Průvodkyně mě vyzývá, abych se před jeden z nich postavila a zavřela oči. Poslouchám zvláštní hučení a snažím se něco cítit. Po pár vteřinách mám ale pocit, že bez této terapie mi asi bude lépe.
Terapie spojením je určena pro více lidí. Zjišťujeme, že jde o „léčbu osamělosti a odcizení s využitím léčivých vlastností našeho kolektivního hlasu“. Máme si sednout za kulatý stůl, téměř se o něj opřít hlavou a společně rozezvučet mikrofon meditačním „óm“. Oceňuji snahu odpoutat se od technologií a navázat spojení s lidmi, ale ani sem bych se asi dobrovolně nepřihlásila.
Oddechová zóna končí v meditační místnosti s pohodlnými lehátky s výhledem na projekce vodních vlnek a zvuků oceánu. Tady budeš určitě chtít strávit delší dobu.
Létající batohy i mikročipy
Závěrečnou výstavu si zamiluješ nejen proto, že zde najdeš prototypy těch nejpokročilejších technologií, které možná budou součástí našich každodenních životů. Výhodou tohoto patra je i to, že se odtud dá vyjet na střechu, kde se můžeš vyfotit s ikonickou fasádou a panoramatem Dubaje.
Hned při vstupu tě přivítá humanoidní robot jménem Ameca, který je podle svého výrobce, společnosti Engineered Arts, nejpokročilejším robotem ve tvaru člověka na světě. Ameca dokáže napodobit lidské výrazy obličeje a také odpovídat na otázky. Na mou otázku, zda roboti jednou budou vládnout světu, odpověděla, že ona je přátelský robot a bez svolení muzea nikam neuteče. Ještě bude třeba vychytat nějaké „mouchy“.
Stará sci-fi představa o létajících lidech je zde zhmotněna do „gravitačního obleku“ od společnosti Gravity Industries. Funguje pomocí petrolejových motorů připevněných k titanovým popruhům s baterií na zádech. Směr a rychlost letu řídí člověk rukama a displej uvnitř přilby zobrazuje spotřebu paliva. Tento „raketový batoh“ uvedla společnost na trh již v roce 2021, čímž z utopie možná udělala blízkou realitu.
Kdo si netroufne na sólo let, bude moci využít létající taxíky. První uvedla na trh společnost Lilium v roce 2021. Její létající vozidlo Lilium Jet je vybaveno otáčivými elektrickými tryskami, které umožňují vertikální vzlet a přistání. Komerční provoz plánuje spustit v roce 2024.
V muzeu se dozvíš i to, jak se budeme za 50 let oblékat. Funkčnost a ochranu do našeho šatníku přinese například Xupermask – obličejová technologie s integrovaným audiosystémem či měděná bunda odolná vůči virům. Obuv, kterou si budeme tisknout ve 3D tiskárně, bude mít senzory schopné analyzovat tvé nohy a přizpůsobovat jim svůj tvar. Samozřejmě nebudeme platit kartou, mobilem či hodinkami, ale čipovým implantátem pod kůží.
Otázkou je i to, jak budeme bydlet. Jelikož se očekává, že světová populace vzroste v následujících třech desetiletích až o 20 procent, budeme přirozeně potřebovat více domů. Stavebnictví však už dnes patří mezi nejvíce znečišťující odvětví. Z tohoto důvodu budeme zřejmě využívat udržitelné stavební materiály, jako je například lisovaný odpad z kokosových vláken, recyklovatelný písek ze 3D tiskárny, či dokonce kořenová struktura hub.
Namísto zvířecích mazlíčků možná investujeme do „kyberpsa“ od Xiaomi, který je vybaven dotykovými a ultrazvukovými senzory, kamerami a GPS. Dá se naprogramovat pro různá použití, od poslechu hlasových povelů a následování svého majitele až po složitější úkoly, jako je skenování nebezpečných min nebo pomoc lékařům při komunikaci s pacienty na dálku.
Své místo zde budou mít i takoví „plyšáci“, jako například terapeutický tulení robot od japonského profesora Takanoriho Shibaty, který bude léčit lidi s demencí.
Celé Muzeum budoucnosti se samozřejmě nevejde do jednoho článku, proto ti ho doporučujeme navštívit osobně. V Dubaji zjistíš, že budoucnost, kterou zde popisujeme, je nejen děsivě blízko, ale že ji ve skutečnosti už žijeme.
