Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Kolik stojí jeden rok na druhé nejlepší univerzitě světa a jak chce devatenáctiletá Tereza uzdravit české školy? Dozvíš se v rozhovoru.
Bakalovo stipendium pro nadané studenty jí uniklo jen o vlásek, přesto se Tereze Nekvasilové, které se během maturitního večírku splnil sen o druhé nejlepší univerzitě na světě, nerozplynul. Místo věšení hlavy začala hledat možnosti, jak první rok svého studia zafinancovat. Založila crowdfundingovou sbírku a doufá, že se najdou lidé, kteří by stejně jako ona chtěli zlepšit české školství. Má totiž plán a studium na prestižní univerzitě je cestou k němu.
Jak dlouho trvala tvá příprava na zkoušky a na školu obecně? Co všechno se dělo předtím, než jsi dostala přijímací dopis?
Celý proces přijímání na univerzitu v Británii začíná vyplněním takzvané UCAS přihlášky. Kromě základních informací o sobě se tam uvádí i příběh o vlastním životě a o tom, co uchazeče přivedlo až sem a proč se hlásí zrovna na vybraný obor. Entuziasmus je tady naprosto zásadní, člověk ho musí mít a ukázat. Já jsem nakonec svou přihlášku připravovala v podstatě 24/7 během dvou týdnů na antibiotikách a po operaci, takže to bylo poměrně zajímavé. Ale tím, že jsem věděla, co chci a že to je věc, kterou si moc přeji, jsem byla hodně motivovaná vše vyplnit co nejlépe.
Jaký byl další krok po UCAS přihlášce?
Oxford a Cambridge mají speciální přihlášku, kterou si spravují školy samy. Zrovna u Cambridge na můj obor chtěli poslat dvě odborné eseje, což je poměrně velký problém, protože české školství většinou nevede studenty k psaní odborných esejí, na rozdíl právě od Británie. Takže jsem musela napsat esej sama bez předchozí zkušenosti, což bylo poměrně dost těžké. Ale tím, že šlo o téma, které mě baví, tak jsem to nakonec zvládla. Jen po formální a citační stránce to bylo trošku náročnější.
Na základě UCAS přihlášky, poslaných esejí a rozsáhlé administrativy mi potom přišla pozvánka k pohovoru. V tu chvíli jsem byla úplně nadšená. Ale měla jsem i velký respekt, protože člověk na pohovoru mluví s největšími světovými experty ve svém oboru. Nakonec to ale bylo hodně inspirativní, zajímavé a vlastně úplně skvělé.
Zdroj: Donio/Tereza Nekvasilová
Pamatuješ si, co jsi zrovna dělala, když přišel finální verdikt?
Potvrzení o přijetí jsem dostala v den svého maturitního plesu 25. ledna, když jsem seděla u vizážistky, a úplně jsem se z toho složila a rozbrečela. Ona se potom chudinka bála, že mi třeba pokazila účes nebo tak něco. Tak jsem jí musela dovysvětlit, že brečím štěstím, že jsem přijatá na univerzitu v Cambridge. Večer jsem to potom oslavila s kamarády a s celou rodinou na maturitním plese.
Kdy jsi poprvé dostala pocit, že chceš na tuhle univerzitu, a začala ses připravovat?
Že se chci věnovat vzdělávání, tuším už od malička a postupně jsem si tím byla čím dál jistější. Protože jsem nějakou dobu žila s rodinou v zahraničí, mám zkušenosti s různými vzdělávacími systémy a začala jsem se o rozdíly mezi nimi zajímat. Asi ve čtrnácti letech jsem začala doučovat děti pro Člověka v tísni a zapojila se do několika vzdělávacích programů.
Jednoho dne mi docvaklo, že bych chtěla vzdělávání studovat na univerzitě. V ten moment jsem začala prohledávat všechny univerzity, kde je pedagogický obor a kurz, který by mě zajímal úplně nejvíc. Hodně mě lákala Skandinávie, která má vzdělávání naprosto úžasné a propracované, ale protože tam bakalářský obor není v angličtině, hledala jsem dál.
V Británii mě nejvíce zaujal obor právě na Cambridge, protože se na vzdělávání dívá z různých perspektiv a obsahem není jenom to, jak učit, ale je tam třeba i psychologie, která se za učením schovává, ale třeba i to, jaké má vzdělávání ekonomický, politický a sociální dopad.
Ty ve své sbírce mluvíš o tom, že chceš nakopnout české školství, jak bys to udělala?
Proces přijímacího řízení na Cambridge mě jenom utvrdil v tom, že to je univerzita, kam chci jít, a že tam jsou lidi, od kterých se můžu naučit, jak vzdělávání posunout někam dál, a právě i přinést inspiraci ze zahraničí do Česka. Myslím si, že lidi u nás se někdy bojí jít do ciziny a do určité míry se bojí i nějaké otevřenosti k novým podnětům, a já bych tohle moc ráda do Česka přinesla.
Jaké konkrétní věci bys chtěla udělat pro zlepšování školství?
Chtěla bych hlavně pomoci zlepšit české školství tak, aby odpovídalo skutečným potřebám studentů a učitelů ve 21. století. Ráda bych ve školách pomohla nacházet „akčnější“ alternativy k běžné výuce, dávala velkou váhu psychickému zdraví studentů a českých učitelů a zprostředkovávala inspiraci ze zahraničí.
Hned se začátkem studia bych chtěla začít psát blog, kam budu přidávat tipy, jak učit, jak se učit, jak se mohou čeští studenti dostat na britskou univerzitu, a zkrátka všechno, co souvisí se školstvím. Po absolvování bych se chtěla podílet na zásadních změnách v českém vzdělávání – buď na vzdělávacím systému jako takovém, nebo uvádět moderní vzdělávací metody rovnou do praxe. Přemýšlím o založení vlastní školy nebo že bych se podílela na řízení nějaké již existující. Baví mě si tu svou ideální školu designovat, jak by vypadala a čím by byla netradiční. Už se to tedy snažím dávat dohromady a čekám vlastně jen na začátek studia a až začnu psát svůj blog.
Co myslíš, že je především potřeba k tomu, aby se člověk na takovou školu dostal? V Česku panuje představa, že člověk prostě musí být génius, nadané dítě a že je to něco nedosažitelného třeba i kvůli zázemí, ze kterého člověk vychází, protože musí být z bohaté rodiny a rodiče jej musí k takovému cíli vést od malička.
Myslím si, že každý člověk je géniem s jedinečným talentem, byť každý má ten talent jiný. Pokud se včas odhalí a správně podchytí, mají všichni šanci dostat se na svou vysněnou univerzitu! Určitě, Cambridge má nálepku té prestižní univerzity a tohle už jsem slyšela od více lidí.
Každopádně si ale myslím, že pokud člověk opravdu má myšlenku a cíl, kterému věří, může se to povést každému. Je potřeba, aby se člověk svému zaměření už nějakou dobu věnoval a o svůj obor se intenzivně zajímal a potom v průběhu přijímacího řízení ukázal jasný směr, kam by chtěl v tom oboru jít. Zároveň je potřeba skutečně ukázat nadšení. Akademické znalosti a dovednosti všeho typu už univerzita studentovi dá.
A co to finanční zázemí?
To je pro české studenty velký problém a mluvím ze své zkušenosti. Po brexitu je pro nás studium nesmírně drahé a ze strany univerzity v podstatě neexistuje žádná finanční podpora. Já jsem žádala o různá stipendia a obepisovala různé organizace a je to poměrně náročná cesta. Možností sice není mnoho, ale jsou. Dá se to zvládnout a člověk nepotřebuje mít rodiče miliardáře, aby náklady na univerzitě uhradil. Já jsem si nakonec založila školní sbírku.
Proč ses rozhodla právě pro crowdfunding?
Já jsem se ucházela mimo jiné o Bakala stipendium. Prošla jsem několika koly až do závěrečného, kam se dostalo jenom dvacet studentů asi ze dvou set. Z nich se vybíralo pouze devět studentů, kteří nakonec stipendium dostali, a mně jeho udělení o malý kousek uniklo. V těsné návaznosti na to jsem se rozhodla pro crowdfunding.
Ty vybíráš na svůj první rok. Máš už nějak rozmyšlené, co bude za rok? Budeš znovu vybírat, nebo další financování už probíhá jinak?
Po oznámení výsledků z posledního kola Bakala stipendia mi doporučili, ať se o něj ucházím i příští rok. To už budu mít doufám za sebou celý rok studia a budu mít větší přehled ve svém oboru i jasnější vizi pro české školství. Moje šance na získání stipendia by se tak měla výrazně zvýšit a věřím, že se to příští rok povede. Tím bych měla zajištěné financování jak na druhý, tak i na třetí, závěrečný rok.
Jak dlouho máš na to, abys částku na první rok vybrala, a přemýšlela jsi třeba ještě o nějakém dalším plánu? Co by se stalo, kdyby se peníze nezvládly vybrat, existují například nějaké studentské půjčky?
V Česku bezúročné studentské půjčky nejsou a ani Británie je zahraničním studentům nenabízí. Jasně že nesedím se založenýma rukama, ale zkouším i další možnosti. Věřím, že když člověk něco doopravdy chce, celý vesmír se spojí, aby toho dosáhl. Hlavní je ale tato sbírka, která poběží ještě necelé dva měsíce a pak je možné ji ještě prodloužit. Každopádně budu moc vděčná za jakýkoli příspěvek. Věřím, že to pak mnohonásobně vrátím prostřednictvím tisíců učitelů a milionů studentů, které bude škola inspirovat a bavit.
