Kamera, akce. Jak se z neúspěšného produkčního filmů z devadesátých let Michaela Švába, mimochodem švagra herce Martina Dejdara, stal vůdce zločinecké bandy, o níž se mluví jako o posledním českém vražedném gangu, který dělal věci „postaru“?
Hranice mezi devadesátými lety a novým miléniem můžeme v České republice vykreslit různě: od Nagana a hokejové renesance přes odvysílání fenoménů jako Harry Potter nebo Pán prstenů až po start třetího mobilního operátora Oskar (dnes Vodafone). Na konci první dekády svobody se ale začaly měnit i hlubší principy a platilo to i pro zločin.
Divoký východ, souboje cizojazyčných gangů o území, přestřelky, bossové, kteří ukazovali moc, vraždy pro peníze. To všechno začínalo být zastaralé a vlastně nepraktické. Zločinci přicházeli na mnohem jednodušší a vychytralejší systém mimo zákon s minimem rizika ublížení na zdraví – na takzvané zločiny bílých límečků. Začali se soustředit na daňové úniky a místo „chlapů, kteří se o to postarají“ uvolnili ostří gangsteři se zbraněmi a svaly prostor právníkům.
Posledním závanem staré éry je činnost skupiny známé jako Švábův gang, pojmenované po ztroskotaném filmovém produkčním a údajně velmi charismatickém muži, který chtěl zabíjet pro peníze. Seznam se s Michaelem Švábem a jeho bandou.
Policejní fotografie Michaela Švába.
Nejprve na plac
Ono to všechno opravdu začalo filmem. Šváb, který se narodil v roce 1967, se jako dvacetiletý pokoušel o emigraci a rok před pádem železné opony, v roce 1988, se dostal do USA na Aljašku lovit kraby. Zároveň zde začal žít svůj velký sen filmového producenta a rozhodl se, že začne studium v Los Angeles.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak Šváb zapůsobil na Jiřího Kajínka.
- Jednu ze svých obětí gangsteři ubili v poušti, dalšího muže nechali u silnice.
- Zločiny páchali ve Španělsku, Francii i v Dubaji.
- Sem lákali podnikatele, které pak násilím nutili k finančním transakcím.
- Co má společného Šváb s Petrem Kellnerem.
