O Islandu se říká, že je to jedno z nejlepších míst na světě, kde být ženou. Genderové stereotypy se tu snaží bourat už ve školkách.
Jak to vypadá, vykreslila BBC v reportáži ze školky Iburg v hlavním městě Reykjavík. V ní děti podporují, aby dělaly i činnosti, které si běžně spojujeme s opačným pohlavím. Tento vzdělávací blok nazývají kompenzační prací.
Jak to v praxi vypadá? Holčičky se učí být nesmlouvavé a silné. V jedné z aktivit třeba házejí velkými kusy dřeva a hlasitě u toho křičí a podporují se. „Jsem silná, silná!“ křičí u toho malé cácorky.
V kontrastu s tím se naopak snaží v chlapcích probudit jejich vnitřní pečovatele. V takových aktivitách se kluci mají navzájem chválit a také si češou vlásky.
Výchovným cílem mateřských škol s tzv. Hjalli metodou je pak nechat dítě objevovat svou osobnost bez tlaku na obvyklé stereotypy, které na jednotlivá pohlaví klademe. Pečující, laskaví a křehcí tak mohou být i chlapci, stejně tak dívky mohou být silné a průbojné bojovnice.
Tento princip se ale uplatňuje jen ve školkách s tzv. Hjalli metodou, které navštěvuje asi 8 procent islandských dětí, zájem o ně však roste.
Island se sice dlouhodobě drží na předních příčkách v indexech genderové rovnosti, ale zároveň má nadprůměrný počet žen, které se setkaly s fyzickým nebo sexuálním násilím, je to celých 40 % z nich.
Zakladatelka Hjalli metody Margét Pála Ólaffsdóttir říká, že už ve dvou letech si formujeme představu, co znamená být mužem či ženou. „Věříme, že měníme svět,“ tvrdí Islanďanka.
