Nahlédněte za oponu studia Warner Bros. a míst, kde se natáčel i slavný Harry Potter.
Lidé po celém světě jsou okouzleni filmy o Harrym Potterovi už více než desetiletí. Okouzlující speciální efekty a úžasní pohádkoví tvorové si získali diváky všech věkových skupin. A teď jsou dveře otevřeny i do studia, kde tento sen začal. Máme šanci nahlédnout do zákulisí a vidět věci, které nám kamera neukázala. Warner Bros. studio nabízí v Londýně jedinečnou ukázku dokonalého britského umění. Detailně propracované scény, vystavené kostýmy, rekvizity, počítačové technologie a lidský talent.
Tým složený z 86 členů (z nich více než 50 sochařů, malířů a dalších umělců) vytvořil první verzi zámku a pak ji mnohokrát měnil během dalších sedmi filmů. Aby bradavický hrad vypadal co nejvíce realisticky, vytvořeny byly miniaturní verze nádvoří a věžiček, inspirované zámkem Alnwick a katedrálou Durham. Model zámku byl detailní: sklopné brány, živé rostliny, miniaturní ptáci... a všechno to bylo pak digitálně oskenováno pro další počítačovou CGI práci. Pokud bychom spočítali všechny hodiny, během kterých pracoval celý tým na vytvoření a předělávání zámku a počítačových efektech, měli bychom dohromady součet více než 74 let!
Přestože scény se filmovaly uprostřed léta, mnoho z nich je kompletně zasněžených. Když uvidíš v některé části sníh, pravděpodobně se díváš na směs mnoha jiných materiálů a triků. Ve studiu máš šanci osahat si různé sněhové textury, které byly ve filmu použity. Umělý sníh na modelu zámku byl ve skutečnosti dendritická sůl. Zvolena byla proto, že nejenže vypadá jako sníh, ale vydává i zvuky jako sníh, po kterém se chodí. Během filmování člen týmu vylezl na žebřík a pomocí sítka "posypal" hrad, jakoby to bylo nějaké vánoční slané pečivo.
Přestože bradavický most v knihách zmíněn nebyl, režisér dílu Harry Potter a Vězeň z Azkabanu si na něm pořádně dal záležet a udělal takto Harryho a Hermionin výlet vrácení se v době vzrušujícím a fyzičtějším zážitkem. Most měl jen kolem 15 metrů na délku, ale ve filmu vypadá nesmírně dlouhý díky efektům tvořeným počítači.
Profesor Brumbál miluje úlovky z blešáku
Kancelář a studovna samotného ředitele čarodějnické školy se nacházela v nejvyšších věžích bradavického hradu. Brumbál byl fascinován vesmírem a oblohou, proto police v jeho kanceláři byly plné starých mikroskopů, teleskopů, hvězdných map a astronomických přístrojů. Většina těchto neobvyklých předmětů byla nalezena na lokálních dražbách a v antikvariátech oddělením dekorací, které jim dodalo takzvaný kouzelnický vzhled. Teleskop v jeho kanceláři byl jednou z nejdražších rekvizit ve filmu. Stovky knih na jeho policích byly ve skutečnosti staré telefonní seznamy obalené v kůži a pokryté prachem.
Profesoři Snape a Křiklan se vyskytovali nejčastěji ve spodních zákoutích zámku, v temné třídě se zaprášenými policemi plných magických nápojů, lahviček různých velikostí a sušených či tekutých kouzelných ingrediencí. Vyrobeno bylo více než 500 lahviček a většina z nich měla ručně psané etikety. Na policích učeben jsou vidět plastikové hračky zvířat z obchodu v londýnské ZOO, pečené kosti z místního řeznictví, sušené listy a rostliny.
Jak rostl její vliv na ministerstvu kouzel, měnil se i šatník náměstkyně ministra Dolores Umbridgeové. Její doplňky a následovníci byli stále růžovější a růžovější. Rekvizity pro její vyzdobené křiklavě růžové pokoje našli filmaři v odlehlých londýnských obchůdcích nábytku z Blízkého východu.
Velkolepá “Great hall“ byla poprvé použita v roce 2000 pro film Harry Potter a Kámen mudrců a také se objevila v dalších filmech. Zahrnuje kostýmy studentů z každé bradavické koleje, dva obrovské stoly, které jsou připraveny na večeři a stoly pro učitele. Velkým překvapením je fakt, že tato magická místnost nemá žádný strop! Použita byla technika, díky níž strop vypadá jako kompletní a všechny ty svíčky a hvězdy byly doplněny prostřednictvím počítačů.
Po stěnách Bradavic viselo téměř 350 portrétů, kterými uctívali staré čaroděje a čarodějnice. Mnoho členů štábu získalo příležitost být zvěčněn na těchto rukodělných malbách a vystupovat v pozici neposlušných postaviček z obrazů, které často nebyly na svých obvyklých místech, protože se chodily navzájem navštěvovat z obrazu do obrazu, nebo se hašteřily, když chtěly v noci spát a někdo je rušil chozením po chodbách.
Dlážděné kouzelnické uličky s obchody si mohli diváci dobře prohlédnout hlavně v díle Harry Potter a Vězeň z Azkabanu. Pamatujete si, jak Harry v neviditelném plášti zanechává stopy ve sněhu? Za tímto efektem není žádná počítačová grafika. Studio speciálních efektů vytvořilo plochu, do které vyřízli Harryho stopy a vše pokryli umělým sněhem. Mechanika pak posouvala stopu za stopou v desce směrem dolů, přičemž se vytvoří stopy neviditelného chodícího člověka. Známý Ollivanderův obchod s čarodějnickými hůlkami se nachází na této uličce, stejně jako obchod, kde proběhla slavná autogramiáda neschopného profesora Obrany proti černé magii.
Některé rekvizity mohou být zakoupeny nebo pronajaty, ale mnohé musí být vytvořeny. Hlavně ty, co mají působit kouzelnicky. Kombinují se ověřené techniky, jako ručně dělané rekvizity, sochařství a modelování s výrobní technologií a výsledkem je, že koncepty z umělecké divize se přeměňují na skutečná, trojdimenzionální díla, kterých se dá dotknout. Těžké dveře zámku Bradavice byly pevně zavřeny před řáděním Siriuse Blacka v části Harry Potter a Vězeň z Azkabanu. Každý šroub, závora a rukojeť byla v pohybu díky práci oddělení Speciálních efektů.
Kvůli detailnímu pohybu otevírání hadí brány v Harry Potter a Tajemná komnata si mnozí mysleli, že brána je výsledkem počítačového umění. Ve skutečnosti šlo o další ručně prováděnou rekvizitu oddělení speciálních efektů. Ohební hadi se plazili po předem předurčených drážkách a poháněni byli elektrickým motorem umístěným za dveřmi.
V části Harry Potter a Ohnivý pohár si tento starověký magický pohár vybral tří kouzelníky, kteří se zúčastnili trojboje se smrtelně nebezpečnými a náročnými úkoly. Harry Potter se stal neočekávaným čtvrtým finalistou. Pohár navrhli nejprve jako malý a kovový s množstvím malých drahokamů, ale po zvážení ho zaměnili za velký dřevěný organický pohár. Tato verze byla ručně vysekaná z jednoho jediného kusu dřeva a na výšku má přes metr a půl.
Pro film bylo vyrobeno více než 3 000 čarodějnických hůlek. Kombinovalo se dřevo, plast, guma a pryskyřice. První verze hůlek byly umělé, ale pak samotná autorka J. K. Rowlingová navrhla oddělení rekvizit, aby byly hůlky ze dřeva a měly určitou délku a tvar, hlavně kvůli tomu, aby sedly jednotlivým postavám. Jak řekl samotný Ollivander: „Je to samotná kouzelnická hůlka, která si vybírá svého mistra, ne naopak.“ Žádné dvě hůlky nevypadají stejně. Ani dvojčata Weasleyovi nemají stejné. Vymyslet 3 000 majitelů hůlek není jednoduché, a tak byla použity jména všech lidí, kteří s přípravou Harryho Pottera měli něco společného. Snad i členové cateringového týmu vymačkávající hořčici na hot-dogy měli vlastní čarodějnické hůlky a všechny je můžete vidět v Ollivanderově obchodě, pěkně podle výpisu jmen z výplatní pásky.
V další části si něco málo napíšeme o Hagridově chatrči, Harryho dopravních prostředcích, zvířecích protagonistech a Smrtijedech.
