Princ egyptský je i po letech úžasnou pohádkou.
Svět filmu umí být pořádně nevyzpytatelný. Ročně se kinosály prožene obrovské množství filmů a pouze z několika vyvolených se stanou nesmrtelné klasiky, ke kterým se vracejí i další generace. Mnohým vydařeným kouskům se do zlatého fondu nepodaří zapsat a navzdory svým mimořádným kvalitám zapadnou prachem zapomnění. A mnohdy je to škoda. Zejména na poli klasického animovaného filmu. Ten s razantním nástupem Pixaru a s ním související trojrozměrnou animací přišel o množství fanoušků. A přitom má v sobě několik perel a je vhodný na divácké znovuvzkříšení. Naposledy jsme si oprašovali vzpomínky na Atlantidu a protože zde máme velikonoční svátky, tentokrát se budeme věnovat tematicky spřízněné pecce z konce minulého tisíciletí. Řeč bude o Princi egyptském.
Příběh je inspirovaný biblickým Exodem, takže notoricky známý děj si pouze nastíníme. Mojžíš je egyptským princem a nevlastním bratrem budoucího faraóna Ramesse. Když se dozví o svém židovském původu, vyslechne hlas boží a rozhodne vyvést svůj lid z otroctví a dát jim svobodu. A samozřejmě se dočkáme všech slavných ingrediencí patřících k této legendě. Deset egyptských ran, rozestoupení Rudého moře nebo rozhovor s hořícím keřem zde mají své nezastupitelné místo. Pojďme se však nejdříve podívat na vznik tohoto díla.
V roce 1994 založili tři velikáni amerického showbyznysu nezávislé studio, které mělo konkurovat největším hráčům na trhu. Jmenovalo se Dreamworks SKG a zkratka na konci symbolizovala jména jejích zakladatelů. Steven Spielberg měl na starosti divizi hraných filmů, Jeffery Katzenberg animovanou tvorbu a David Geffen hudební průmysl. My se budeme věnovat druhému jmenovanému. V 90. letech měl monopol na poli animované tvorby Disney. Další studia se neúspěšně snažila vytvořit tomuto gigantu konkurenci a svést se na fenomenálních úspěších Krásky a zvířete, Aladdina a zejména Lvího krále. Nové studio vypustilo své první počiny v roce 1998. První vlaštovkou byl trojrozměrný (a vynikající) Mravenec Z, ale hlavní zbraní studia byl právě chronicky známý příběh Mojžíše. Katzenberg dlouhá léta pracoval u Disneyho, takže velmi dobře znal jejich postupy i nejsilnější aspekty jejich tvorby. Posun byl však patrný. Na rozdíl od dětsky přívětivých pohádek od „myšáka“ se Dreamworks rozhodl být dospělejší. Mnohé naznačoval už intelektuální mravenec vycházející z děl Woodyho Allena, ale ještě zjevnější to bylo při tomto počinu. Umírající děti a religiózní témata totiž nebyly typickou náplní mainstreamových animáků. Navíc po Disneyho vzoru je tento příběh zaobalený to muzikálové formy. Toto netypické spojení však padlo na kvalitativně úrodnou půdu.
Už samotné pojetí látky svědčí o mimořádné ambicióznosti tvůrců a nic neponechali náhodě ani co se týče vizuální stránky. Producenti vyhradili na výrobu ve své době nevídaných 70 milionů dolarů a náklady jsou vidět do posledního centu. Princ egyptský vypadá i téměř dvě dekády od svého vzniku skutečně impozantně a mnoho záběrů se po stránce vizuální nádhery a velkoleposti hravě vyrovná tomu nejepičtějšímu ze zlaté éry hollywoodských velkofilmů. Stejně úžasné je i hlasové obsazení. Val Kilmer, Ralph Fiennes, Michelle Pfeiffer, Sandra Bullock, Jeff Goldblum nebo Patrick Stewart jsou pouze nejznámějšími hvězdami z nabitého castingu. Několik z nich si dokonce i odzpívalo své muzikálové party, které jsou bez výjimky fantastické. Instrumentální hudbu a orchestraci písní měl na starosti samotný Hans Zimmer. A vybičoval se zde ke své nejlepší práci na animovaném projektu (fanoušci Lvího krále jistě prominou). Množství krásných, etnickou hudbou inspirovaných motivů vás i při samostatném poslechu zarazí do sedačky. Texty a noty k písním jsou dílem Stephena Schwarze (Pocahontas, Zvoník u Matky Boží).
Jak jsem zmiňoval výše, obsahově se dočkáme všeho podstatného, co je pro tento příběh typické a tvůrcům paří obrovská pochvala za to, že žádný z prvků nepůsobí v animovaném muzikálu nepatřičně. Na všechny drsné příběhové zatáčky se našlo elegantní řešení, takže celkové dílo působí výrazně osudově, ale menší diváci z něj nebudou mít noční můry. Díky tomuto přístupu dokáže nadchnout téměř každého bez ohledu na jeho vyznání. Studio si rovněž dávalo pozor, aby neurazilo žádné náboženství a při psaní scénáře spolupracovalo množství odborníků na víru. Díky tomu se například upravoval text písně, kde bylo „You can do Miracles when you believe“ zaměněny za „There can be Miracles when you believe“. A důvod změny? Tvůrci nechtěli, aby to působilo tak, že zázraky může provést i obyčejný člověk .
Princ egyptský se po čtyřech letech od nastartování projektu dostal do kin a celosvětové tržby 218 milionů dolarů sice vypadají papírově slušně, ale konkurenční disneyovky vydělávaly několikanásobně více. Vzhledem k jeho kvalitám je to smutný výsledek. Podobné příběhy se totiž z kin vytratily a v tomto počinu se podařilo vytvořit strhující a velmi dobře plynulý výsledek, kde fungují emoce, postavy a také nějaké to povinné ponaučení. Přitom dokáže naplno zahltit i první signální soustavu a zejména na velkém plátně vzbudit pocit nadšení.
Nedostatky se hledají těžko a tento počin studia Dreamworks v mnohém překonává i většinu tematicky spřízněných děl. Stačí si vzpomenout na nedávný Exodus Ridleyho Scotta nebo již zestárlou klasiku Desatero přikázání od megalomana Cecila B. DeMilla, které zpracovávají totožný příběh. Svět evidentně ještě nebyl připraven na takto ambiciózní animovaná díla. Dvourozměrná animace navíc začala být vytlačována modernější metodou a na tento počin se postupem času zapomnělo. Pro svou občasnou depresivnost se navíc ani příliš nehodí televizím k opakovaným reprízám, takže současná generace diváků o tento skvost přichází. A je to škoda.
