Jaká byla životní cesta ikony westernového filmu od dětství až po současnost?
Každému milovníkovi světové kinematografie se u jeho jména rozbuší srdce. Neděláme si legraci, Clint Eastwood je skutečnou žijící legendou filmového žánru na všech frontách, ať už se bavíme o herectví, režii či skládání hudby. Při příležitosti jeho 87. narozenin jsme se rozhodli složit mu poklonu v podobě souhrnného článku o jeho životě a kariéře. A protože je toho skutečně dost, pojďme se na to bez dalších zbytečných řečí pustit. Vždyť přeci jen, když vás magazín Empire zařadí na druhé místo (první je Harrison Ford) v seznamu největších filmových hvězd kinematografie, něco na tom bude.
Herec se narodil v roce 1930 v San Franciscu, které mělo v té době populaci srovnatelnou s dnešním Brnem (dnes se již tato města nedají porovnat, protože čtvrté největší město Kalifornie pomalu dosáhne milionu obyvatel). Jeho předkem byl legendární William Bradford, který do Severní Ameriky připlul na lodi Mayflower a stal se několikrát guvernérem britské kolonie Plymouth (dnešní Massachusetts).
Clint měl neuvěřitelně těžké a bouřlivé dospívání. Celá rodina musela cestovat po státech, protože si otec nedokázal najít obstojnou práci. Když se usadili v Piedmontu, dočkal se života bohéma. Rodina měla několik aut, vlastní bazén a žila v nejbohatší čtvrti. Měl studovat na prestižní střední škole, ale těsně před nástupem zničil na kole nový trávník v jejím areálu, a tak mu vzkázali, aby se už neukazoval. Skončil tak na úplně jiné škole, kde si ho ale učitelé příliš neužili. Důvodem bylo, že Clint na školu totálně kašlal a téměř vůbec do ní nechodil. Dokonce i jeho spolužáci vzpomínají, že se kdykoliv zvedl a odešel si užívat slunečné dny do ulic města. Řada lidí se vyjádřila, že Eastwood vlastně ani nikdy nedokončil střední školu, což ale nikdo nemůže oficiálně potvrdit (jedině Clint), protože lidé, kteří se pokusili tuto informaci vypátrat, narazili na to, že tyto záznamy jsou ze zákona utajené.
V tomto období se začal protloukat životem. Mimo jiné pracoval i jako pastýř, dřevorubec v Oregonu, topič v ocelárně, dodavatel pro benzinové čerpací stanice a hrával na klavír v různých barech a kavárnách. Chtěl se pokusit o přijetí na univerzitu, ale plány mu překazila válka. Měl to štěstí, že se nikdy nedostal na bojiště a celou službu strávil na americké základně Fort Ord. To by ale nebyl život Clinta Eastwooda, kdyby se mu něco nestalo. Když po jednání v Seattlu letěl zpět na základnu, letadlu Douglas A-1 Skyraider došlo palivo a zřítilo se do moře. Jen shodou náhod se mu spolu s pilotem podařilo dostat do záchranného člunu, na kterém byli nuceni doplavat přes tři kilometry do přístavu.
Kdy mu vlastně učaroval film? Podle jeho slov to bylo už v dětství na jednom z jeho prvních promítání snímku Sergeant York. V polovině 50. let 20. století se poprvé objevil v malých rolích v druhořadých filmech společnosti Universal Studios. Šlo převážně o levné westerny, dobrodružné snímky, horory a sci-fi, například Revenge of the Creature (Pomsta příšery, 1955), Star in the Dust (Hvězda v prachu, 1956), Ambush at Cimarron Pass (Přepadení v Cimarronském průsmyku, 1958). Na začátku byl jeho honorář 100 dolarů na týden. Současně se svými filmovými začátky si tak ještě přivydělával na živobytí dodáváním plaveckých bazénů a jako osobní strážce. Po podepsání smlouvy se studiem 20th Century Fox byl obsazen do jedné z hlavních rolí televizního seriálu Rawhide (Surová kůže), ve kterém mezi lety 1959-1966 hrál postavu kovboje Rawdyho Yatese. Už tady byl kritizován za poměrně tuhé vyjadřování a vyslovování svých frází přes zuby, což se později stalo jeho celoživotním poznávacím znamením. Například při premiéře Batman Begins bylo Christianu Baleovi vyčítáno, že Batmanův chraplavý hlas zní jako hlas potomka Clinta Eastwooda a medvěda.
Slávu a světovou popularitu však získal účinkováním v tzv. spaghetti westernové dolarové trilogii režiséra Sergia Leoneho. Nejprve v adaptaci Kurosawova filmu Yojimbo, Per un pugno di dollari (Pro hrst dolarů, 1964), ve volném pokračování Per qualche dollaro in più (Pro pár dolarů navíc, 1965), a v závěrečném filmu Il buono, il brutto, il cattivo (Hodný, zlý a ošklivý, 1966). V každém z těchto tří filmů ztvárnil hlavní postavu, která se vyznačovala osamělostí a neohrožeností. Vždy šlo o drsného a cynického pistolníka se smyslem pro spravedlnost a čest. To se později stalo základem pro všechny Clintovy postavy ve více filmových žánrech. Poměrně velkou oblibu si u diváků získal postavou detektiva Harryho Callahana, která se objevuje ve filmech Dirty Harry (Drsný Harry, 1971), Magnum Force (1973), The Enforcer (Násilník, 1976), Sudden Impact (Náhlý úder, 1983) a Death Pool (Sázka na smrt, 1988).
Krátce před rokem 1970 se rozhodl založit si vlastní malou produkční společnost Malpaso, aby mohl produkovat a i režírovat své další filmy. Režijně debutoval filmem Play Myst for Me (Zahrajte mi Misty, 1971). Vidět jsme ho zde mohli v netradiční roli pronásledovaného muže, která ale nepasovala všem divákům. Přesto jde už dnes o solidní debut, který ale ve své době neukázal vše, co se v Clintovi skrývalo a skrývá. Ten ho přitom natočil bez nároku na honorář. V následujících letech si téměř ve všech filmech, které režíroval, současně zahrál i hlavní roli. Pokud máte chuť na nejen drsného Eastwooda, můžete sáhnout po komediích Every Which Way But Loose (Nikdy neprohrát, 1978) a Any Which Way You Can (Vždy zvítězit, 1980). V 70. a 80. letech 20. století se několikrát marně pokoušel oživit několika filmy ve vlastní režii westernový žánr, ale asi si dokážete představit, jak to dopadlo.
Koncem 80. let začal komerční úspěch Eastwoodových filmů opadat. Vše si ale vynahradil v roce 1992, kdy byl jeho film z prostředí divokého západu Unforgiven (Nesmiřitelní) oceněn čtyřmi Oscary (za nejlepší film, režii, střih a vedlejší mužský herecký výkon). Tím začalo další velmi úspěšné období jeho tvorby. Následoval komerčně úspěšný film In the Line of Fire (S nasazením života, 1993) a v závěsu za ním zase komerčně neúspěšný, ale kritikou dobře přijatý A Perfect World (Dokonalý svět, 1993), The Bridges of Madison County (Madisonské mosty, 1995) nebo oscarový Million Dolar Baby (2004). Poslední jmenovaný byl dokonce prvním filmem v jeho kariéře, kdy projekt režíroval, zahrál si hlavní roli a ještě si k němu složil i hudbu. Šlo o 25. film, který režíroval, 21. v pořadí jeho producentské kariéry a 57., kde si zahrál.
V roce 2006 se představil „dvojfilmem“ s tématem druhé světové války Flags of Our Fathers (Vlajky našich otců, 2006) a Letters from Iwo Jima (Dopisy z Iwo Jimy, 2006). Dva roky na to v jeho režii vznikly filmy Changeling (Výměna 2008) a Gran Torino (2008). Poslední zmíněný je mimochodem prvním filmem, kde Clint prohrál pistolnický souboj, ale i to bylo záměrně. Pokud byste chtěli vědět, které snímky patří ke Clintovým nejoblíbenějším, řekl by vám, že byl vychován na snímcích zlatého věku Hollywoodu, konkrétně na How Green Was My Valley (1941), Ox-Bow Incident (1943) a Treasure of Sierra Madre (1948).
Jak jste si už mohli povšimnout, tak mnohokrát v Clintově životě zaúřadovala náhoda. Díky ní dokonce jednou neplánovaně moderoval Oscary. Bylo to konkrétně v roce 1973, kdy (velmi nerad) zaskakoval za původního moderátora Charltona Hestona, kterému se na silnici porouchalo auto. Absolutně nepřipravený a nervózní četl text z čtečky, ale i navzdory všemu to zvládl až do momentu, kdy dorazil Heston a přebral po něm štafetu.
Z jeho novějších režisérských filmů nejde nezmínit dvojici projektů American Sniper (2014) a loňského Sullyho. První zmiňovaný si vysloužil šest nominací na Oscara (i když proměnil jen jednu) a stal se jedním z nejlepších filmů roku. Ani Sully v hlavní roli s Tomem Hanksem nijak nezaostávalo, čehož důkazem jsou nadprůměrná hodnocení nejen kritiky, ale i obyčejných diváků po celém světě. Mimochodem, všimli jste si, že když postava Hankse utíká v noci po Times Square, tak jeden z billboardů je věnován premiéře snímku Gran Torino, která měla premiéru v témže roce, který popisují události filmu? Clint Eastwood byl za celý svůj život nominován na 153 různých filmových cen, z nichž si odnesl 140, včetně čtyř Oscarů. Tato žijící legenda kinematografie se chce dokonce ještě alespoň jednou vrátit před filmovou kameru a zahrát si v některém filmu (více o tom zde). Clint dnes slaví úctyhodné 87. narozeniny, ke kterým mu jménem celé redakce přejeme jen to nejlepší. Věříme, že nám svým nezapomenutelným talentem ještě několikrát vyrazí dech.
Který jeho film máte vy osobně nejraději?
