Sestavili jsme předvolební přehled, jak se současní poslanci a poslankyně postavili ke kontroverzním zákonům.
Za uplynulé volební období se objevila spousta legislativních návrhů, které rozdělily politiky, političky i celou společnost. Patříme spíš ke skeptikům, takže víc než předvolební sliby nás zajímají skutečná rozhodnutí. Proto jsme zaznamenali, jak se rozhodovalo u témat, která považujeme za zásadní a možná se je před volbami hodí připomenout.
Je hezké, že se nás volební kalkulačky ptají na zdanění tichých vín a na menu ve školních jídelnách. Nás ale víc pálí rovná lidská práva pro všechny nebo to, aby ženy mohly samy rozhodovat o svých tělech.
Proto jsme udělali přehled legislativních změn, na které by se podle nás nemělo zapomínat a o kterých se v uplynulém období hlasovalo ve Sněmovně. Ne všechny se hlasování dočkaly a zanikly ve stádiu pozměňovacích návrhů.
Prezident Pavel: Česko potřebuje vládu, která ho nenechá napospas Rusku
30. září 2025 v 20:47
Kontakt na Hnutí pro život na těhotenských testech
V dubnu 2025 čekalo Sněmovnu hlasování o novele zákona o elektronizaci zdravotnictví a dalších souvisejících zákonů, ke které poslankyně Romana Bělohlávková podala pozměňovací návrh.
Ten měl výrobcům těhotenských testů nařídit, aby na tyto výrobky přidali „upozornění na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství.“ Jinými slovy, na pro-life organizace. Bělohlávková však přiznala, že návrh se zrodil u extremistické organizace Hnutí pro život, která usiluje o omezení základních lidských práv žen a jejich práva na potrat.
Po obrovské kritice Bělohlávková svůj pozměňovací návrh stáhla. Podle Seznam zpráv se na návrhu podíleli také Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a poslanec Jan Kuchař (STAN). Ten zpravodajskému webu vzkázal: „Pokud odkloníme člověka na poradenskou službu, tak to může vyřešit spoustu věcí a může to pomoct i porodnosti.“
Manželství pro všechny
Novela zákona z pera Josefa Bernarda (STAN), Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Olgy Richterové (Piráti), Martina Baxy (ODS) a Jany Pastuchové (ANO) navrhla stejnopohlavní svazky jednoduše definovat jako manželství, takže by mezi právy heterosexuálů a LGBTQ+ lidí nebyly žádné rozdíly. Novelu se nakonec prosadit podařilo, ale s kompromisní změnou. Stejnopohlavní páry získaly většinu práv manželů, například sdílená rodičovská práva nebo právo na vdovský/vdovecký důchod – jejich soužití však zůstalo v očích zákona jiným institutem – partnerstvím.
Na téma stejných práv bez ohledu na orientaci se ve Sněmovně jednalo dlouho. Jiří Navrátil (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO) pak předložili pozměňovací návrh, který z partnerství „ukrajuje společné adopce. Ponechává párům a jejich dětem jen možnost přisvojení,“ vysvětluje iniciativa Jsme fér. Návrh byl přijat.
Karel Haas (ODS), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Zuzana Ožanová (ANO) šli ještě dál a k novele podali pozměňovací návrh, který by zakázal jak společné adopce, tak přisvojení. Návrh nezískal nadpoloviční většinu a nebyl přijat.
Vatikánská smlouva
Co všechno by přinesla takzvaná Vatikánská smlouva, tedy smlouva mezi Českem a církevním institutem Svatým stolcem, v médiích vysvětlila už spousta právních odborníků. Podle některých jde hlavně o ústavní garanci věřícím jejich svobody vyznání. Spousta hlasů však kritizuje problematický bod ohledně zpovědního tajemství. To by se totiž z kněží rozšířilo i na pastorační pracovníky, kteří by pak mohli například odmítnout vypovídat u policie. Obavy, že by to „pomohlo“ krýt skandály ohledně se*uálního násilí sdílí třeba spolek Někdo ti uvěří, který pomáhá těm, kdo zneužívání zažili.
Zda je tato smlouva v souladu s ústavou, by měl do konce roku rozhodnout Ústavní soud a prezident Petr Pavel zatím odmítl dokument podepsat. Sněmovnou ale prošel s výraznou podporou a jako strana se mu jednotně postavili pouze Piráti.
Fyzické trestání dětí
Návrh zákona, který měl usnadnit rozdělení péče o děti rozvádějícím se rodičům, obsahoval i pasáž, která formulovala nepřijatelnost fyzických trestů na dětech. „Odborníci se shodují, že nepřijatelnost tělesného trestání na dětech je třeba jasně definovat v občanském zákoníku. Důležité je přitom nejen legislativní ukotvení, ale současně musí být prioritou rozvíjet programy na podporu pozitivního rodičovství a rozvoj rodičovských kompetencí,“ odůvodnila svůj návrh vláda. Také upozornila, že v Evropě patříme k posledním zemím, které podobný zákon dosud nemají.
Ne všichni poslanci a poslankyně ale souhlasili. Nina Nováková (KDU–ČSL) chtěla prosadit změnu, která by zákaz fyzických trestů ze zákona vypustila. „Současná právní úprava je dostatečnou garancí proti výchovným excesům rodičů vůči dětem,“ uvedla ve svém pozměňovacím návrhu Nováková. Za její nápad se postavilo dalších 24 zákonodárců a zákonodárkyň, což ke změně nestačilo. Zákon byl tedy odhlasován v původním znění.
Zákaz tlumičů na pistole a revolverů pro běžné použití
V době, kdy došlo ke střelbě na Filozofické fakultě, byl Vít Rakušan ministrem vnitra, proto dává smysl, že právě on se pokusil prosadit zákaz tlumičů a další omezení zbraní. K jeho návrhu se připojili Petr Letocha (STAN), Martin Exner (STAN), Michal Zuna (TOP 09), Klára Kocmanová (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL). Nicméně ve Sněmovně neuspěli, protože se k nim přidalo pouze 50 jejich kolegů a kolegyň.
Zákaz uvazování psů a redefinice znásilnění
Pak jsou tu zákony, které považujeme za důležité a u kterých nás hlasování poslanců a poslankyň mile potěšilo. Podpořili je totiž všichni.
Jedním z nich je redefinice znásilnění, kterou Sněmovna jednohlasně schválila na jaře roku 2024. Díky návrhu tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka zákon vnímá jako znásilnění jakýkoliv nekonsenzuální styk. Do té doby klasifikovaly soudy jako znásilnění jenom ty případy, kdy se napadený*napadená fyzicky bránili.
Dalším byla legislativní úprava, která prohlásila uvazování psů za nezákonné týrání. Návrh poslance TOP 09 Michala Kučery podpořilo ve Sněmovně 172 zvednutých rukou.
