Product placement je jedna věc. Platit si příběh je odvážnější zásah.
Televize je médium, které je sice v posledních letech na ústupu, ale stále se těší ohromnému zájmu diváků. Ti kromě zpravodajství či sportovních přenosů usedají před televizory především kvůli seriálům. A jelikož většina předních stanic vysílá v podstatě non-stop, jedná o finančně velmi náročný kolotoč. A ten z převážné části financují zadavatelé reklamy.
Jenže současné trendy v podobě internetových televizí, kde se dají reklamy přeskakovat a streamovacích sítí, které poskytují obsah za měsíční poplatky, způsobují, že si klasické televizní stanice musí počínat rafinovaněji.
Známou formou propagace je tzv. product placement, kdy v seriálu postavy popíjí nápoje od značek, které si za to zaplatily, chodí v reklamním oblečení nebo jezdí v autech od prodejce, který si platí za to, aby byl vidět. A i když jde o významný zdroj financování produkce televizního obsahu, zdá se, že to stále nestačí.
Další kroky směrem ke stabilizaci trhu, který zažívá odliv diváckého obecenstva a změnu jejich návyků, totiž vedou přímo k předplaceným scénkám a dialogům, které budou šité na míru inzerentům. Průlomovým je v tomto směru americký sitcom Black-ish odvysílaný na konci ledna, v němž si podle informací magazínu The Observer zaplatila zápletku firma Procter & Gamble.
V dané epizodě, kterou odvysílala stanice ABC, probírají hlavní postavy cenami ověnčenou reklamní kampaň P&G. Otec rodiny, Dre Johnson, je výkonným pracovníkem reklamní společnosti a pracuje na reklamě, která se soustředí na krátký film od P&G.
Důvody k těmto pokusům s inzerenty jsou více než zřejmé. Stačí se podívat do statistik. Podle profesionálu ze ZenithOptimedia se očekává, že letos utratí inzerenti za reklamní kampaně v televizích 188,7 miliard dolarů (o 1,1 % více než loni), kdežto na trhu s digitálními médii půjde o 224,7 miliard dolarů (nárůst o více než 10 %).
Je tedy zřejmé, kterým směrem probíhá odleva diváků, a jak se TV musí změnit, aby vyhovovala i mladšímu publiku, které nechce čekat, než skončí nekonečné reklamní spoty.
Už dnes jsou tak zadavatelé reklam zapojení do tvorby pořadů, mnohdy financují náklady na produkci výměnou za product placement. Příkladem budiž pořad Eat The Week with Iceland televizní stanice Channel 4, v němž rodiny vaří společně pro všechny. Pořad sponzoroval řetězec vyrábějící mražené potraviny, který rozhodoval dokonce i o tom, jaký druh mrazáku se v tomto projektu objeví.
Takovéto reklamní tahy však mohou narazit na tvrdá úskalí. Ne každý divák skočí inzerentům na špek a příliš viditelné prosazování inzerovaného produktu by mohlo v konečném součtu přinést více škody než užitku. Měli byste problém s reklamami přímo zabudovanými do dialogů a scén ve vašich oblíbených seriálech?
