Jejich mistrovské výkony nám utkvěly v paměti možná více, než výkony hlavních herců.
Většinou bývá běžnou praxí, že hlavní pozornost na sebe ve filmech strhává právě hlavní hrdina. Vzniknou však i případy (a není jich zrovna málo), kdy scénáristé napíší vedlejší postavu, která je působivější a zajímavější než hlavní hvězda.
Když se k tomu navíc přidá skvělý herecký výkon, tak se může stát, že si právě herec ve vedlejší roli ukradne celý film pro sebe. Přesně tak, jak tomu je i v našem výběru.
Heath Ledger (Temný rytíř)
Když bylo v roce 2006 potvrzeno, že si kultovního psychopatického záporáka Jokera zahraje australský herec Heath Ledger, našlo se několik fanoušků, kteří si ho v této roli zkrátka nedokázali představit.
Kromě Ledgera se mimochodem zvažovali i Paul Bettany, Adrien Brody, Steve Carell či Robin Williams. Ledger však dal do své role opravdu všechno.
Na měsíc se izoloval v hotelovém pokoji a pracoval na Jokerových osobnosti či hlasovém projevu. Inspiroval se také komiksy Batman: The Killing Joke či Arkham Asylum: A Serious House on Serious Earth.
Inspiračním zdrojem mu také byl slavný Mechanický pomeranč od Stanleyho Kubricka. Jokera popsal jako „psychopatického schizofrenní klauna a masového vraha s nulovou empatií“.
Výsledek byl ohromující. Ledger se stal nejzářivější hvězdou filmu a předvedl pravděpodobně svůj životní výkon. Bohužel právě tato role se podepsala na jeho psychických problémech a potížích se spánkem, které se mu nakonec staly osudnými.
Zemřel ve věku 28 let, ještě před premiérou samotného filmu a za své ztvárnění Jokera byl posmrtně oceněn Oscarem.
Kevin Spacey (Obvyklí podezřelí, Sedm)
Kevin Spacey má ve svém portfoliu obrovské množství kvalitních filmů. Díky svému hereckému talentu na sebe dokázal strhnout pozornost i v momentě, kdy nehrál hlavní roli. V jeho případě jsme se rozhodli zmínit hned dva snímky, ve kterých nás svým výkon totálně omráčil.
Prvním případem je kultovní kriminálka Obvyklí podezřelí od Bryana Singera, v níž ztvárnil Verbala Kinta. Spacey měl původně zájem o roli Keatona (Gabriel Byrne) a Davea Kujana (Chazz Palminteri), nakonec však dostal Verbala. A šlo o dobré rozhodnutí, protože scenárista Christopher McQuarrie tuto roli napsal přímo pro něj.
Absolutně fenomenální výkon podal Spacey i v temné kriminálce Sedm od Davida Finchera. Jeho chladný psychopatický vrah John Doe ovládl celý film, což se může zdát paradoxní, vzhledem k tomu, že dostal poměrně málo prostoru.
Spacey i tento omezený prostor dokázal využít do posledního filmového políčka a předvedl kreaci, na kterou diváci už snad nikdy nezapomenou.
Leonardo DiCaprio (Co žere Gilberta Grapea)
Půvabné coming-of-age drama Co žere Gilberta Grapea od Lassseho Hallströma sice mělo v hlavní roli skvělého Johnnyho Deppa, toho však spolehlivě zastínil mladý Leonardo DiCaprio. Ten si střihl mentálně retardovaného bratra hlavního hrdiny Gilberta (Depp).
Kritici DiCapriův výkon velebili do nebes a není divu, že se mu dostalo i nominací na Oscara či Zlatý glóbus. Jak však víme, Oscara dokázal proměnit až o mnoho let později, a to výborným survival dramatem Revenant.
Recenzenti popsali DiCapriův výkon jako intenzivní a neuvěřitelně přesvědčivý. Magazín Film Review poznamenal, že šlo o výkon, v němž se snoubí ohromná nevinnost a spontánnost, a dodal, že herec zvládl tento náročný part s obrovským přehledem.
Za svůj výkon si herec odnesl dvě ocenění – National Board of Review Awards a Chicago Film Critics Association Awards.
Robin Williams (Dobrý Will Hunting)
Je nezpochybnitelné, že Matt Damon jako geniální, ale problematický matematik Will Hunting odvedl v dramatu Guse Van Santa bezchybnou hereckou práci. O tom ostatně svědčí i nominace na Oscara, ale i další ocenění. Kdo však skutečně zářil ve vedlejší roli, byl Robin Williams v roli empatického psychologa.
Je možné, že když někdo zmíní název tohoto filmu, pravděpodobně si vybavíte právě Williamse a jeho snahu dostat se komplikovanému mladíkovi Willovi do duše a pomoci mu.
Jeho známý monolog na lavičce se stál sám o sobě legendárním a je to právě jeho postava, která způsobuje, že film dokáže emocionálně pořádně rezonovat. Snímek si odnesl 9 nominací na Oscara a proměnil dvě. Sošku si odnesl právě Robin Williams spolu s Benem Affleckem a Mattem Damonem za originální scénář.
Williams dokonce po své oscarové výhře poslal malou repliku sošky i herci Peerovi Augustinskému. Ten ho totiž daboval v německém jazyce a Williams mu takto chtěl ukázat svou vděčnost za to, že ho proslavil v Německu.
Joe Pesci (Mafiáni)
Brilantní Joe Pesci v našem seznamu nesmí chybět. Mistrovská mafiánská kriminálka od Martina Scorseseho oplývala několika skvělými herci, zmínit můžeme hlavně Roberta De Nira či Raye Liotta.
Avšak právě sociopatický gangster Tommy DeVito (Pesci) si dokázal ukrást snímek pro sebe a vykreslil na plátně člověka, kterého byste za kamaráda rozhodně nechtěli.
Několik scén s Tommym se stalo zaslouženě kultovními (zastřelení Spidera, cholerický výbuch na ironickou poznámku od konkurenčního gangstera), avšak nejznámější je zřejmě brilantní scéna „Funny how?“, v níž skutečně nevíte, zda si z vás jen dělá legraci, nebo se vás v nejbližší vteřině chystá sejmout.
Zajímavostí je, že tato scénka vzešla z improvizace herců. Mimochodem, skutečný Henry Hill (ve filmu Ray Liotta) podotkl, že Pesciho ztvárnění odpovídalo skutečnému Tommymu na 99 %.
Rozdíl byl jen v tom, že skutečné Tommyho příjmení bylo DeSimone, byl ve srovnání s Pescim pohledově výrazně odlišný a mladší (v době své smrti mu bylo jen 28 let). Joe Pesci si za své ztvárnění odnesl Oscara (šlo o jedinou nominaci ze šesti, kterou film proměnil).
Jeho děkovná řeč patří k třetí nejstručněji v historii: „Je to velká pocta a čest. Děkuji vám“. Podle svých slov vůbec nepočítal, že by Oscara vyhrál, takže si ani nepřipravoval žádný proslov.
Allison Janney (Ja, Tonya)
Je jasné, že Margot Robbie si za své ztvárnění krasobruslařky Tonyi Harding nominaci na Oscara zasloužila. A rozhodně bychom se nezlobili, kdyby si sošku i odnesla (ačkoliv je třeba uznat, že Frances McDormand byla ve Třech billboardech přeci jen lepší).
Kromě Robbie se však perfektně předvedla Allison Janney jako Tonyina matka Lavonia Golden. Její role násilnické a citově chladné matky, neschopné projevit cit či lásku se setkala s obrovskou chválou kritiků. Zaslouženě. Z jejího výkonu diváka mrazí, ale zároveň ho postava fascinuje.
Allison Janney si za svůj výkon odnesla Oscara i Zlatý glóbus (a řadu dalších ocenění). Skutečná Tonya Harding se vyjádřila, že Janney se do její matky převtělila dokonale. „To byla moje matka, od A do Z,“ řekla Harding o jejím hereckém výkonu. Lavonia však dceřina obvinění z násilí dodnes odmítá.
Javier Bardem (Tahle země není pro starý)
Nezapomenutelný zabiják Anton Chigurh se stal zřejmě nejlépe zahranou postavou v adaptaci románu Tahle země není pro starý od Cormaca McCarthyho, o kterou se postarali bratři Coenové. Jeho představitel – Javier Bardem vtiskl své postavě nejen omrzliny, ale i určitou dávku záhadnosti.
Když Bardema Coenové oslovili, téměř roli odmítl s tím, že neumí příliš dobře anglicky, neřídí a nesnáší násilí. Odpověď režisérů zněla: „Právě proto tě chceme.“ Přestože v knižní předloze se komentářů na jeho vzezření dočkáme jen v několika větách, tvůrci se rozhodli pro něj vytvořit záměrně zvláštní a znepokojivý účes.
Později poznamenali, že právě Antonův účes má signalizovat jeho psychopatickou osobnost (nikdo příčetný by podle nich takový účes dobrovolně nenosil). Bardemova postava se stala předměte mnoha teorií a rozborů. Podle některých je Chigurh metaforickým zobrazením ďábla či smrti, a tedy jde o nezastavitelnou mýtickou postavu.
Role Antona Chigurha vynesla Javieru Bardemovi Oscara, Zlatý glóbus i cenu BAFTA a Empire Magazine ji zařadil do žebříčku TOP 100 nejlepších filmových postav všech dob.
Orson Welles (Třetí muž)
V dnes již kultovní noirovce Třetí muž od Carola Reeda z roku 1949 snad nenajdeme špatně hrajícího herce. Je však také pravdou, že právě postava ztvárněná Orsonem Wellesem patří díky svému charismatu a tajemnosti k největším tahákům snímku. Přitom se v něm objevuje jen minimálně, vždy to však stojí za to.
Na atraktivnosti Wellesův výkon dostává i díky zmíněné tajemnosti jeho postavy, kdy postupně odmotáváte klubko záhad, které se k ní vážou. Pokud jste Třetího muže neviděli, rozhodně neváhejte. Dostanete totiž pořádně zajímavý a napínavý příběh. Výkon Orsona Wellse, ale i dalších herců, je pak už jen třešničkou na dortu.
J. K. Simmons (Whiplash)
J. K. Simmons vždy patřil ke kvalitním hercům, avšak známým byl většinou pro menší role. Šanci pořádně se předvést mu dal mladý režisér Damien Chazelle ve svém brilantním hudebním dramatu Whiplash. Asi nebudeme přehánět, když řekneme, že J. K. Simmons s přehledem celému filmu dominoval a celý děj stál právě na něm.
Nekompromisního a sadistického učitele hudby Fletchera zahrál s obrovskou bravurou. Jeho výkon patří k těm, na které je radost se dívat, ačkoli je pravdou, že mít takového učitele, asi bychom se spíše třásli strachem.
Přesto však Fletcher není žádná jednorozměrná záporná figurka, ale člověk, u kterého můžete jeho metody právem odsuzovat, avšak zároveň do určité míry chápat jeho motivaci.
J. K. Simmons si za svůj výkon odnesl řadu ocenění včetně Oscara, Zlatého glóbu a ceny BAFTA. Celkově má Simmons na kontě za Whiplash více než 30 různých cen.
Patricia Arquette (Chlapectví)
Drama Chlapectví od Richarda Linklatera zachycuje poměrně obyčejné dospívání jednoho chlapce, avšak způsob přístupu k látce je výjimečný. Režisér totiž na snímku pracoval rovných 12 let, přičemž nový materiál natočil vždy každý rok během několika dní.
Vznikla tak silná mozaika, která sice neohromí svou dramatičností, ale dokáže vyvolat emoce a v divákovi vyvolá fascinaci nad plynutím času a nad tím, jak si toto plynutí často ani neuvědomujeme.
Všichni herci podali výborné výkony, avšak výrazným způsobem zabodovala skvělá Patricia Arquette. Zahrála si matku hlavního hrdiny (Ellar Coltrane) a na plátně ukázala různorodou škálu emocí. Od vystrašené manželky, která trpí s alkoholickým partnerem, až po milující svobodnou matku.
Její závěrečná scéna, v níž se rozpláče nad tím, jak rychle všechny ty roky utekly, má katarzní účinek i pro diváka. Arquette si odnesla Oscara, Zlatý glóbus, cenu BAFTA a řadu dalších ocenění.
Bonus: Christoph Waltz (Hanebný pancharti, Nespoutaný Django)
Tohoto skvělého rakouského herce jsme prostě vynechat nemohli. Na Christophu Waltzovi je fascinující, že o něm před rokem 2009 snad téměř nikdo nevěděl. Znali ho jen diváci průměrných či podprůměrných německých televizních filmů a seriálů.
Když však Quentin Tarantino začal shánět vhodného představitele na herecký part esesáka Hanse Landy pro svůj válečný snímek Hanebný pancharti, Christoph Waltz se dostal do světla reflektorů.
Tarantino měl o herci jasnou představu a jistou dobu koketoval s myšlenkou, že by si Landu zahrál Leonardo DiCaprio. Nakonec se však rozhodl, že všichni herci budou ztvárňovat národnosti, ke kterým patří i ve skutečnosti.
Tarantinovi dělala role Hanse Landy vrásky, protože se obával, že vhodného herce nenajde. Waltz tedy podle jeho slov zachránil celý film. Christoph si za svůj herecký výkon odnesl Oscara, Zlatý glóbus, cenu BAFTA i Zlatou palmu z Cannes.
Z jeho role vyzařovalo mrazení, avšak zároveň i mix elegance a velkého neklidu. Hans Landa byl zkrátka výjimečně vděčnou postavou a Christoph se jí zmocnil s velkou chutí.
Ať už zmíníme úvodní scénu na mléčné farmě, nebo nezapomenutelnou scénu se Shosannou (Mélanie Laurent) v restauraci, to vše (a nejen to) patří k perlám tohoto snímku. Landa je ve Waltzově podání elegantní, slušný, ale přesto z něj jde strach. Všechny scény s ním tak mají pozoruhodnou tenzi.
Svůj úspěch zopakoval v roce 2013, kdy sbíral ocenění za další tarantinovku, a sice Nespoutaný Django. Za ztvárnění Dr. Kinga Schultze si opět odnesl Oscara, BAFTA i Zlatý glóbus. Z neznámého herce se najednou stal respektovaný profesionál.
A my musíme Waltzovi vyseknout poklonu, neboť v obou snímcích se předvedl jako skutečně mistrovský herec a s přehledem dokázal zastínit i své slavnější kolegy. Svůj talent následně předvedl i ve filmech Carnage, Voda pro slony či The Zero Theorema. Naposledy jsme ho mohli vidět ve sci-fi komedii Zmenšování.
