Top 10 jednoho z nejslavnějších režisérů všech dob.
Alfred Hitchcock. Legendární britský režisér je kinematografickým pojmem. Jeho kariéra trvala přes padesát let a na kontě má desítky titulů. Dokázal plynule přejít od němého filmu ke zvukovému a podobně mu nedělal žádný problém přesun k barvě. Je známý pro svá nervy drásající díla, stejně jako pro chvilková camea.
I přes pět nominací nikdy nedostal režisérského Oscara a spokojit se tak musel jen s čestnou cenou na sklonku života. Diváci a odborná veřejnost však jeho počiny milovali. Určoval trendy, vymýšlel nové technické i vypravěčské postupy a na natáčení trápil herce.
Současná generace diváků ho už však (bohužel) většinou zná pouze jako klasika, jehož filmy neviděli. A je to škoda. Rozhodli jsme se proto sestavit žebříček jeho deseti (dle nás) nejlepších filmů. Snad se tedy inspirujete a některé kousky si doplníte.
10. Cizinci ve vlaku (Strangers on a Train, 1951)
Bruno (Robert Walker) a Guy (Farley Granger) se neznají. Jejich osudy se protnou při cestě vlakem. Při rozhovoru zjistí, že oba mají ve svém životě někoho, koho by nejraději viděli mrtvého. Aby na nikoho z nich nepadlo podezření, rozhodnou se své vraždy vyměnit.
Film-Noir byl v 50. letech mimořádně rozšířený a populární. Temný příběh dvou mužů je plný překvapení a morálních otázek. V psychologické rovině tedy funguje stejně dobře jako v kriminální.
Stylová žánrovka má stále co říci i svou formou. Takže podobně jako jiné filmy z tohoto žebříčku je už dávno zapsána do Zlatého fondu.
Nominace na Oscara za černobílou kameru.
9. Zmizení staré dámy (Lady Vanishes, 1938)
Ve vlaku zůstáváme i nadále. Tentokrát se v něm však odehrává celá hlavní zápletka. Právě při jízdě rychlíkem totiž zmizí stará guvernantka. A tento jev způsobí některým cestujícím krušné chvíle.
Asi nejméně provařený kousek z našeho výběru má skutečně nepředvídatelný děj. Nic si o něm tedy před zhlédnutím nezjišťujte. Míchají se tu různé žánry (thriller, romantika a komedie), ale přesto celou dobu působí konzistentně. Vynikající zábava i po letech, která je však ve stínu největších mistrových klasik.
K výbornému dojmu zajisté přispívá i to, že nejde o kousek s pravidelně rozebíranými zvraty nebo citovanými scénami. Zachovává si tedy moment překvapení. I když tvůrci Tajemného letu s Jodie Foster ho mají určitě rádi.
8. Mrtvá a živá (Rebecca, 1940)
Mladá žena (Joan Fountain) se po svatbě přistěhuje do sídla svého manžela (Laurence Olivier). Ten už byl jednou ženatý a vypadá to, že jeho mrtvá manželka Rebecca odmítá opustit svůj domov.
První mistrův americký kousek. A hned ověnčený Oscarem za nejlepší film. Podle předlohy Daphne du Maurier vznikla strhující studie manželství s mysteriózními prvky.
Pro Hitchcocka ne zcela typický, ale o to zajímavější film má kromě překvapivého scénáře a působivé atmosféry rovněž skvělé herecké duo. I díky němu ztrácí jen málo ze svého původního lesku.
Kromě nejcennější sošky zvítězil i v kategorii nejlepší černobílá kamera. Dalších 9 nominací (včetně režisérské) zůstalo neproměněných.
7. Ani stín podezření (Shadow of a Doubt, 1943)
Znáte to, když k vám přijde na návštěvu vzdálená rodina? Prostě idylka, vzpomínky a občas nějaký ten problém. A teď si představte, že o svém příbuzném zjistíte, že je možná vrah, který hledá úkryt.
Další fantastický thriller. Tentokrát však překvapivě bez velkých zvratů a s lavinou progresivních postupů. Napětí zde proudí skrze nejednoznačné vztahy postav. Nenápadné utahování šroubů i ve scénách, v nichž se na první pohled nic neděje, je však mimořádně funkční. Později tak o to účinněji dokáží chytit pod krkem.
Zásluhu na tom má i prvotřídní výkon Josepha Cottena (Občan Kane) v roli tajemného rodinného příslušníka. V současnosti může být problémem jeho struktura. Ta se totiž už dávno stala předobrazem pro množství podobných thrillerů. Působí tedy jako klišé.
Právě Shadow of a Doubt byl pro Hitchcocka jeho nejoblíbenější počin a získal nominaci na Oscara za nejlepší původní příběh.
6. Pochybná žena (Notorious, 1946)
Britský agent (Cary Grant) je nasazen na sledování svůdné manželky (Ingrid Bergman) a dcery nacistických špionů. Vše se však zkomplikuje, když se do ní zamiluje. Ona jeho city opětuje, ale netuší, že se má stát součástí jeho plánu.
Vynikající scénář, kde má každý zvrat své místo a fantasticky stupňuje napětí až k nádherně škodolibému závěru. Cary Grant je opět výborný, ale film si pro sebe krade Ingrid Bergman.
Zajímavostí pro vás může být, že základní kostru příběhu si později půjčili tvůrci pro dvojku Mission: Impossible. Tuto klasiku možná znáte i pod názvem Pověstný muž.
Dvě nominace na Oscara.
5. Ptáci (Birds, 1963)
První pětice už bude skutečně lahůdková a názvy titulů budete jistě znát, i když historii kinematografie příliš neholdujete.
Adaptace dalšího díla Daphne du Maurier je od své předlohy zcela odlišná a půjčuje si z ní pouze ústřední nápad. Vzbouřené ptactvo.
Koncepčně zajímavý přístup ukazující zánik světa pouze skrze jednu rodinu, si později do svých filmů půjčili například M. Night Shyamalan ve Znameních nebo Steven Spielberg ve Válce světů.
Temný příběh s mnoha nezapomenutelnými sekvencemi byl trikově náročný (nominace na Oscara), ale nejpůsobivější je při práci s živými ptáky. Za zmínku rovněž stojí to, že film je bez hudby a tehdejší Hitchcockův skladatel Bernard Herrman pracoval na projektu jako zvukový konzultant.
Jeden z nejslavnějších tematických snímků je dosud citován a napodobován.
4. Okno do dvora (Rear Window, 1954)
Mistr napětí měl rád výzvy. Možná i proto mu přišlo jako dobrý nápad hlavního hrdinu thrilleru posadit na invalidní vozík a téměř celý děj vyprávět z jeho perspektivy.
Fotograf Jeff (James Stewart) je po úrazu se zlomenou nohou ve svém pokoji. A nudí se v ní. Dlouhé chvíle si krátí pozorováním sousedských bytů. Jednoho dne však uvidí vraždu. Alespoň si to myslí. S pomocí své přítelkyně (Grace Kelly) podnikne pátrání na vlastní pěst.
Provokativní, strhující a fascinující studia voyerismu zabalená v žánrovém kabátu téměř nestárne. Příběh je napínavý, zvratů je dostatek a ústřední duo zde potvrzuje, proč je tvořeno nesmrtelnými hereckými legendami.
Další kinematografický skvost s množstvím následovatelů. Z novějších si připomeňme alespoň Disturbii se Shiou LaBeoufem nebo poctu v jedné části legendárních Simpsonových.
Režisérská nominace na Oscara nebyla proměněna – stejně jako tři další.
3. Na sever severozápadní linkou (North By Northwest, 1959)
Dostáváme se do první trojky. Tuto pozici si v neuvěřitelně silné filmografii výjimečného tvůrce ukořistil slavný špionážní thriller.
Newyorského šéfa reklamní agentury (Cary Grant) si dva zabijáci i policie spletou s vládním agentem. Ten se vydá na útěk a kromě přežití musí očistit i své jméno.
Esence slovního spojení hitchcockovský thriller. Neprávem obviněný hlavní hrdina, neokoukané formálně finty, spousta kreativně vymyšlených akčních scén, rychlé tempo, paranoia, ale i neustálý nadhled.
S podobnými prostředky nepracoval mistr poprvé ani naposled. Ale právě zde všechny trademarky namixoval nejpůsobivěji.
Cary Grant navíc rozbaluje svůj šarm naplno a divák si užívá každou vteřinu této napínavé, vtipné a stylové jízdy. Tři oscarové nominace jako bonus.
2. Vertigo, 1958
Bývalý policista Scottie Fergusson (opět James Stewart), trpí po tragické akci panickým strachem z výšek. I přes tento handicap přijme práci spojenou se sledováním ženy, která se možná snaží spáchat sebevraždu. Podlehne však jejímu kouzlu a události naberou nečekaný spád.
A pokud píši nečekaný, tak nepřeháním. I zde totiž platí, že pokud neznáte příběhové podrobnosti, jděte do sledování s čistým štítem.
Dočkáte se osudového a překvapivého příběhu s jedinečnou atmosférou. Progresivní vypravěčské postupy a formální hrátky jsou dodnes citovány i napodobovány, hudba Bernarda Hermanna je stále geniální a Kim Novak bude navždy jednou z nejpůsobivějších femme fatale stříbrného plátna.
Povinná jízda každého milovníka pohyblivých obrázků se v čase premiéry nesetkala s kritickým ani komerčním úspěchem, ale postupem času se její kvality docenily. Od té doby se běžně objevuje na předních místech v žebříčcích o nejlepší film všech dob. Akademie ho však poctila pouze dvěma neproměněnými nominacemi.
U nás v redakci máme však o chlup raději jiný projekt.
1. Psycho, 1960
První místo snad nikoho nepřekvapí. Adaptace románu Roberta Blocha má totiž v sobě všechny důvody, proč milujeme kinematografii.
Sekretářka Marion ukradne svému šéfovi 40 tisíc dolarů. Na útěku se ubytuje v hotelu, který vlastní plachý Norman Bates se svou dominantní matkou.
Pevně věřím, že většina z vás ví, co se bude dít dál. Já to však té hrstce nic netušících diváky neprozradím. Přišli by tak o jeden z nejpůsobivějších vypravěčských zvratů historie. A rozhodně není jediný.
Hitchcock se po nepříliš dobrém přijetí Vertiga a úspěchu North By Nothwest rozhodl trochu šokovat. Brutalita, překvapení a neobvyklá forma zarazily diváky do sedaček. Brilantní thriller nabízí mnoho pasáží a postupů vhodných k analýze i divácké slasti.
Stačí si vzpomenout na sprchovou scénu, pád ze schodů nebo překvapivé finále. Skladatel Berrnard Herrman k nim dodal jednu z nejslavnějších filmových hudeb.
Čtyři oscarové nominace (jedna pro Hitchcocka) byly v té době vzhledem k žánru neuvěřitelný úspěch.
O režisérově mistrovství svědčí i to, že se tuto látku nepodařilo nikdy tak dobře zpracovat. Stačí se podívat na pokračování, remake nebo nedávný seriál.
Mimořádný silný žebříček máme za sebou, ale to však ani zdaleka není vše, co stojí od této legendy za pozornost. Připomeňme si tedy ještě ještě pár (mnohokrát klasických) titulů. Určitě byste neměli minout formální a technický experiment Provaz (Rope) budící dojem, že jde o jeden dlouhý nepřerušovaný záběr.
Vydařily se rovněž obě verze Muže, který věděl příliš mnoho (The Man Who Knew Too Much), které jsou trochu divadelní, ale příběhově o to více strhující Vražda na objednávku (Dial M for Murder) či napínavé a nejednoznačné Podezření (Suspicion).
Zmínit musíme i mysteriózní Rozdvojenou duši (Spellbound) nebo špionážní skvosty Tajný agent (Secret Agent), případně Zahraniční dopisovatel (Foreign Corespondent). Hitchcockův přechod od němého ke zvukovému filmu pod názvem Její zpověď (Blackmail) nebo stylistické cvičení Záchranný člun (Lifeboat) rovněž stojí za zhlédnutí.
Prostě kousky, které by ve filmografii většiny jiných tvůrců patřily k naprosté špičce. A to jsme zdaleka nezmínili všechny zdařilé zářezy.
Znáte tvorbu Alfreda Hitchcocka? Který z jeho filmů máte nejraději?
