Pravděpodobně nejznámější psycholog, ale jaké jsou jeho teorie?
Mezi laickou veřejností patří k nejznámějším a nejopěvovanějším psychologům, jsou však jeho myšlenky aktuální i dnes? Naše znalosti prošly za posledních sto let snad největším pokrokem v historii lidstva, proto lze říci, že co platilo tehdy, nemusí zdaleka platit i dnes. V případě lidské mysli to platí snad dvojnásob. Libido, pud, sex, sex a zase sex. Není divu, že v psychologii se mu říká i pansexualista (pansexualizmus je teorie, že lidské chování je založeno na sexu).
A že tomu je skutečně tak, se můžeme přesvědčit na celé řadě Freudovových teorií a hypotéz. Oidipův a Elektřin komplex, psychosociální vývoj jedince, jehož stadia jsou vysvětlována výhradně sexuálním směrem, etiologie dětské úzkosti atd.
Za Oidipův, resp. Elektřin komplex byl Freud kritizován již ve své době. Mnozí z vás jistě vědí, o čem tato teorie pojednává. Ti, kteří se s termínem ještě nesetkali, Oidipův komplex ve své podstatě přisuzuje každému jednomu dítěti incestní touhy. Říká, že každé dítě se mezi 2. až 6. rokem zamiluje do rodiče opačného pohlaví, přičemž rodiče stejného pohlaví vnímá jako sexuálního soupeře (Oidipův komplex platí pro chlapce, Elektřin komplex zase pro dívky). Zda to je skutečně tak, se můžete zeptat jen sami sebe.
Freudova teorie psychosociálního vývinu sice může vypadat náramně zajímavě, svým způsobem až temně, ale pojďme se na ni podívat trochu blíže. Freud popsal 5 základních stádií, kterými si podle něj v průběhu života prochází každý člověk. Jde o stádium orální, anální, falické, latentní a genitální. V každé fázi je přítomná určitá slast, kterou se člověk uspokojuje.
Stádium orální 0 – 1 rok
Slast v orálním stádiu spojoval s přijímáním potravy, protože to je prováděno přes prs matky. Sání, polykání, když se objeví první zuby přidává se i kousání a žvýkání. Slastné zážitky, které dítě touto oblastí získává, však nemohou trvat věčně. První narušení přichází s odstavením dítěte od prsu, resp. s růstem prvních zubů, které mění ústní dutinu – zdroj slasti na zdroj bolesti.
Stádium anální 1 – 2 roky
Pro dítě v análním stádiu je zdrojem slasti spontánní vyprazdňování. Tato fáze je typická pro děti v prvním až druhém roce života, ale také nemůže trvat donekonečna. Plenky rodiče jistý čas tolerují, ale následně je dítě přirozeně učené čistotnosti a odkládání svých okamžitých tužeb. Znalost chodit na nočník, resp. záchod je bezpochyby nutností, bez které by byl člověk v pozdějším věku snadno vyloučen ze společnosti.
Freud navíc poznamenává, že přístup rodičů v této fázi je nanejvýš důležitý, protože to může člověka ovlivnit na celý život. Nadměrná přísnost, trestání, zahanbování či benevolence se mohou odrazit v pozdějších rysech osobnosti každého jedince. Přehnané tvrzení, či pravda?
Stádium falické 2 – 6 let
Následuje stádium falické a s ním i první zaujetí svými pohlavními orgány. U dítěte by se měly budovat první sexuální fantazie právě v tomto věku, tedy ve věku, kdy začíná rozlišovat mezi mužem a ženou. Vyskytuje se zde Oidipův a Elektřin komplex, o němž jsme říkali už v úvodu článku.
Objevovat by se měl i druhý, tzv. kastrační komplex. Ten se projevuje u obou pohlaví různě. U chlapců je přítomen strach o ztrátu penisu, zatímco u dívek dochází k závidění penisu. Jakoby začaly dívky v tomto věku pociťovat neúplnost, ochuzení, jakoby jim něco chybělo.
Freud zároveň dodává, že jakékoliv trestání projevů rané dětské sexuality může být později zdrojem traumat.
Stádium latentní 6 – 12 let
Jinak také období zaškolení dítěte. Rozvíjí se kapacita pro sublimaci, tedy nahrazení sexuality a transformuje se do her a vztahů k vrstevníkům. Freud doslova mluví o strachu z rodičovské odplaty, který vede k potlačení sexuálních tužeb dítěte. Ve stadiu latence jsou tedy všechny sexuální projevy potlačené a skryté.
Stádium genitální 12 let – dospělost
A poslední stadium, jehož cílem je přechod k dospělé zralé sexualitě, kde je sexuální pud uspokojovaný ve vztahu k druhému člověku, většinou opačného, ale někdy i stejného pohlaví. Toto stádium je vstupem do dospělosti.
Vidíme tedy, že vývoj jedince v podání Sigmunda Freuda je maximálně zaměřen na sexualitu a potlačuje jiné, častokrát možná důležitější aspekty osobnosti. Nutno podotknout, že Freud model sexuality a libida chápe ve velmi širokém smyslu (láska, náklonnost, sounáležitost, něha), ale i tak je jeho přílišné zaměření na tuto oblast očividné a tím pádem působí obraz člověka značně necelistvě. Není tak překvapením, že Freud byl za svou práci často kritizován.
Odpůrci jeho myšlenek mu zazlívali zejména incestní motivy, které připisoval každému, a v konečném důsledku je bral jako přirozenou součást vývoje. Zazlívaný mu byl také příliš chmurný obraz lidské povahy, v jeho pracích absentují pojmy jako radost a seberealizace. Na závěr je třeba podotknout, že nebyl velkým fanouškem výzkumů, proto jsou jeho myšlenky považovány za maximálně neobjektivní.
Samozřejmě že za svou kariéru se věnoval mnoha dalším věcem, jako třeba nevědomí, asociacím, obranným mechanismům atd., ale o těch možná jindy. V každém případě, Freud ve své době zasel semeno nové oblasti v psychologii a psychiatrii, které byly v průběhu let neustále zdokonalovány a jeho metody a přístupy se využívají v podstatě do dnešního dne.
