Krásné, půvabné, ale s nosánkem maličko nahoru, poroučí, povyšují se a všechno se musí točit kolem nich. Aneb když princezny nejsou vždycky hodné...
Když se řekne česká pohádka, většině z nás se vybaví kouzelné zámky, stateční princové a samozřejmě něžné, laskavé princezny. Ale co když ti řekneme, že ne všechny princezny jsou tak dokonalé, jak by se mohlo zdát? Některé z nich bývají rozmazlené, nafoukané nebo přímo protivné.
A právě tyto postavy často pohádky posouvají z obyčejných příběhů do nezapomenutelných veletočů plných překvapení a zcela nečekaných, zapletených situací. Často čekáme na to, jestli se princezna napravila a nakonec se z ní stala hodná holka, nebo jestli byla potrestána za své neomalené chování.
V tomto článku ti představíme ty nejprotivnější princezny českých pohádek – od pyšných a povýšených, přes rozmazlené až po falešné a manipulativní. Podíváme se na jejich příběhy, proč nás rozčilovaly, ale zároveň i bavily, a proč si je vlastně pamatujeme dodnes.
8) Princezna Helena (Šíleně smutná princezna)
Šíleně smutná princezna patří k nejoblíbenějším pohádkám vůbec. Pěvecké duo Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře v hlavních rolích je naprosto ikonické. Písně, co se objevují v pohádce, se řadí ke skladbám, které zná téměř každý nazpaměť.
Přesto máme výtku k postavě princezny Heleny, která je protivná svou manipulativní smutností a tvrdohlavostí. Když jí totiž otec, král Jindřich, oznámí, že si má vzít prince, začne předstírat šílený smutek a odmítá jíst i pít. Nechce, aby jí kdokoliv cokoliv přikazoval. Prostě si hodlá prosadit svou představu o svatbě z lásky, ne z povinnosti, což jí samozřejmě kvitujeme, přesto se v určitých situacích nechová zrovna ukázkově.
Celé království zasáhne svým neskutečným smutkem, kdy prohlásí, že si vezme za muže pouze toho, kdo ji rozesměje. Shodou okolností se to povede, aniž by to on sám tušil, právě princi Václavovi. Jeho inkognito je tím ale prozrazeno a princezna Helena se kvůli tomu nakrátko urazí a nechá Václava opět zavřít do vězení a formálně odsoudit k popravě, což je z její strany zcela dětinské a nepatřičné. Její tvrdošíjnost tak vede k několika nedorozuměním a komplikacím, než se vše konečně vyřeší.
7) Princezna Aneta (Peklo s princeznou)
V této pohádce si hlavní filmovou dvojici střihli oblíbení herci Jiří Mádl a Tereza Ramba (tehdy ještě Voříšková). Hlavním motivem je to, že princezna Aneta se nechce vdávat – a už vůbec ne za nešikovného prince Jeronýma ze sousední země, kterému byla jako dítě zaslíbena výměnou za vojenskou ochranu království před výbojnými nájezdy. Když by však Aneta slib o svatbě porušila, došlo by k válce.
To však Anetu před ničím nezastavuje a nezdráhá se nikoho a ničeho, a to ani samotného pekla. Chová se povýšeně nejen k služebnictvu, čertům, ale i k vlastnímu otci. Má jasnou vizi, ze které neustoupí, a tak se vydá na útěk, aby se vyhnula princi, kterého tak moc nechce. No a co čert nechtěl, právě na něho při své cestě narazí. I přes počáteční rozmary se do sebe zamilují, aniž by však věděli, kým ten druhý doopravdy je.
Když to pak zjistí, začne o princi Jeronýmovi pochybovat, přestože k němu měla reálné city, což není vůbec na místě. Chvílemi jí tedy chybí špetka empatie, a to z ní čas od času činí velmi protivnou postavu.
5+6) sestry Princezna Drahomíra a Princezna Zpěvanka (Byl jednou jeden král)
Sůl nad zlato neboli motiv jedné z našich starších, zato stále velmi divácky populárních pohádek. Král, který si přezdíval „Já První“, chtěl odevzdat vládu té ze tří dcer, která ho má nejraději. Když mu nejmladší Maruška řekne, že ho má ráda jako sůl, rozhněvá ho to a svou dcerku vyžene ze zámku. K tomu rozkáže všechnu sůl v království zničit. Brzy však zjistí, že bez soli se nedá žít, a uzná, že Maruška měla pravdu.
Sestry Marušky Drahomíra a Zpěvanka jsou tak trochu prototypem povrchnosti a pýchy. Když král chce, aby mu řekly, jak moc ho milují ony, Drahomíra prohlásí, že ho miluje „více než zlato“, a Zpěvanka zase „více než zlato v hrdle“. Jejich lichotky jsou prázdné a motivované touhou po majetku a moci. Neopomenou se také vysmívat Marušce za její skromné prohlášení o lásce „jako sůl“ a poté ji s potěšením sledují, jak je vyhnána ze zámku. Jejich následné chování během solné krize, kdy se snaží získat co nejvíce soli za zlato a opět se chovají povýšeně, jen potvrzuje jejich protivnou povahu.
