Dnes slavíme Bisexuality Day, na který navazuje celotýdenní budování povědomí o bisexualitě a bourání omylů s ní spojenou.
Je to prý jen fáze nebo taky fráze. Bisexualita je spojována se spoustou mýtů, jaká je ale realita? Proč jsou bisexuálové*ky v LGBTQ+ komunitě svým způsobem třetí v pořadí, ale nemají často pochopení ani uvnitř komunity?
Podle dat amerického výzkumného centra Pew Research tvoří bisexuální osoby zhruba 60 % celé LGB populace. Přesto lidé s bi vztahovou a sexuální orientací stále v obrovské míře čelí bi erasure (neviditelnosti bisexuality). Velmi častá a rozšířená je i bifobie, tedy odpor, předsudky, diskriminaci nebo iracionální strach vůči bisexualitě a bisexuálním lidem.
Jaké mýty jsou nejčastěji spojovány s bisexualitou?
Mýtus: Je to jenom fáze a experiment
Bisexualita je často spojována s nějakou životní fází a experimentováním. Nejčastěji během dospívání, puberty nebo školních let. Vliv na to má i popkultura, která nám od nultých let prezentuje hlavní sexuální orientace, jako je heterosexualita nebo homosexualita. Bisexualita je tedy brána jako „přestupná stanice“ nebo experiment, který danou osobu přejde a zařadí se do jedné ze dvou škatulek.
Vnímání bisexuality se také mění na základě toho, o jakém pohlaví se bavíme. Ženy bisexuálky jsou většinou skloňovány právě s fází. Naopak u mužů se předpokládá, že jde o přestupní stanici k homosexuální orientaci. Ve výzkumu Být LGBTQ+ v Česku z roku 2022 uvedlo 52 % bi lidí, že se setkali s předsudkem, že prostě jen nechtějí přiznat svou homosexuální orientaci.
Experimentovat se svou sexualitou je validní v jakémkoliv věku, nic to ale nevypovídá o tom, jak se skutečně identifikujeme. Bisexualita nemusí nutně být odrazovým můstkem k další sexuální orientaci, může jít i o finální stanici. Sexualita je fluidní a může se časem měnit a je to tak v pořádku.
Mýtus: Bi lidé jsou stejně přitahováni muži i ženami
Někteří bi lidé skutečně pociťují „přitažlivost 50/50“ k různým genderovým identitám, ale mnoho z nich nemá preference, které by se daly přesně rozdělit do určitého procentuálního vyjádření nebo pevně stanoveného početního vyjádření v tom, koho si vybírají. Preference se mohou v průběhu času měnit a přesné rozdělení je opravdu špatný způsob, jak zkoumat něco tak složitého, jako je sexuální přitažlivost.
Někdo zažívá romantickou přitažlivost k jednomu genderu a sexuální k jinému, preference se můžou v čase proměňovat a lidé objevovat přitažlivost i k nebinárním a genderově rozmanitým lidem (v takovém případě už mluvíme o pansexualitě).
Mýtus: Bisexuální jsou pouze ženy
Mnoho lidí se domnívá, že bisexuální muži ve velkém neexistují, částečně kvůli jejich nedostatečné viditelnosti. Pravdou je, že bisexuální muži se k sobě prostě méně otevřeně identifikují, protože je nižší míra společenské akceptace. Bisexuální muži jsou často mylně považování za gaye, kteří si pouze nechtějí přiznat svou „pravou“ sexuální orientaci.
Mýtus: Bi lidé chtějí primárně sex bez hranic
Promiskuita je s bisexualitou často spojována a přispívá k obavám, že bi partnerstvo by mohlo utéct za někým jiného pohlaví. Jde o jeden z nejstarších a nejškodlivějších mýtů o bisexuálních lidech. Promiskuita a sexualita spolu nekorelují a označovat všechny bisexuální lidi za nevěrné je jen další způsob, jak znehodnotit jejich zkušenost a diskriminačně filtrovat potenciální partnerstvo na základě sexuální orientace.
Nedůvěra ze strany queer a cis-heterosexuální komunity vytvořila falešný stereotyp o bisexuálních lidech, kteří jsou posedlí sexem za každou cenu, jako by přitahování k více pohlavím znamenalo, že jim chybí city, vazby a morální kompas. Je to forma démonizace, která pramení z nedostatku porozumění a způsobu, jakým existence bisexuálních lidí zpochybňuje binární představy o sexuální přitažlivosti.
Mýtus: Bi lidé nezažívají diskriminaci
Vztah s osobou jiného pohlaví sice může člověka ochránit před homofobním útokem na ulici. Ale i bi lidé stojí stejně jako gayové a lesby před věčnou otázkou, zda předstírat heterosexualitu a mlčet o své skutečné orientaci, nebo zvolit autentický život se všemi riziky, která přináší. Ve výzkumu Být LGBTQ+ v Česku 25 % bi lidí uvedlo, že o své orientaci neřekli vůbec nikomu v rodině, 26 % ji tají před všemi v práci a 36 % ji tají dokonce před svým lékařem.
Diskriminace je jak ze strany hetero, tak queer lidí poměrně častá. Bi osoba, tak může přestavovat pro určité hetero lidi kink nebo naopak nedůvěru u vybraných homosexuálních lidí, že jako bi není dostatečně queer. Svobodné objevování sexuální orientace i zmíněné experimentování je přirozené a člověk by se neměl stydět za to, kým je přitahován.
Slavné bi osobnosti
V současné popkultuře najdeme spoustu osobností, které se otevřeně hlásí k bisexualitě. Například americká zpěvačka Halsey, ale také Lady Gaga, Frank Ocean, Tyler the Creator, Megan Fox nebo Billie Eilish. To ale není vše - i spousta historických osobností se podle dostupných informací hlásilo k bisexualitě. Například malířka Frida Kahlo, ale také Virginia Woolf, Oscar Wilde nebo Eleanor Roosevelt.
Duševní zdraví bisexuálních lidí
Zpochybňování identity ze strany hetero i queer lidí vede u bisexuálních osob k silnému
menšinovému stresu, který se pak negativně odráží na jejich duševním zdraví. Přestože by
se mohlo zdát, že mají možnost ve společnosti lépe zapadnout než gayové a lesby, jejich
postavení je naopak v některých ohledech zranitelnější.
