Zahraj si 10 her, které musely být kvůli obscénnosti a brutalitě zakázány nebo cenzurovány

Jsou známé, zábavné a našly si nespočet fanoušků. Přesto se s těmito 10 hrami v našem novém výběru pojila (nebo stále pojí) notná dávka kontroverze a v některých zemích světa si prošly cenzurou nebo musely být úplně zakázány. Tuzemským hráčům však nic nebrání v tom, aby si je vychutnali.

Doporučeno

10 nejlepších herních klasik, které ti zkrátí čas v karanténě 17. dubna 2020 12:32

Pokud máš tedy rád hry, které si neberou servítky a servírují nám porci brutality, nechutností či nekorektního humoru, následující seznam je pro tebe jako stvořený. Vzhledem k žánrové pestrosti, o kterou jsme se snažili, věříme, že si tip na hraní najde každý a nám už tak nezbývá nic jiného, než ti popřát příjemnou zábavu!

Manhunt

Odsouzenec James Earl Cash čeká na popravu, jednoho dne však dostane příležitosti znovu okusit svobodu. Cesta za ní je však lemována brutálními vraždami, které musí páchat na objednávku zvrhlého filmového producenta Lionela Starkweathera. Ten totiž přinutí protagonistu hry podílet se na natáčení série nechutných snuff filmů, v nichž bude vraždit členy zločineckého gangu.

Takto zní v kostce premisa kontroverzního titulu Manhunt, pod který se podepsali tvůrci ze světového studio Rockstar North. Ti hráči umožnili vraždit i za pomoci igelitového pytlíku, kterým bylo možné oběť udusit. Míra brutality, která se ve hře vyskytuje, způsobila nemalé pozdvižení, některé země distribuci dokonce úplně zakázaly. Nicméně z pohledu kritiků se jednalo o povedený stealth počin a hra sbírala vesměs pozitivní známky.

Podstatně větší pohoršení však doprovázelo vydání druhého dílu série, který šel v brutalitě ještě dál. Ve Spojených státech dostal Manhunt 2 ratingové hodnocení AO (adults only – jen pro dospělé), kvůli čemuž museli autoři své dílo podrobit cenzuře, aby titul mohl vyjít s méně přísným hodnocením. To se nakonec povedlo a hra dostala v Americe mírnější rating M. To se však nelíbilo některým politikům včetně tehdejší senátorky Hillary Clinton, která se přidala k žádosti, aby tamní ratingová agentura ESRB své rozhodnutí přehodnotila a rating M změnila na přísnější AO. To ale agentura ESRB odmítla.

Manhunt 2 dodnes patří k nejkontroverznějším hrám, které kdy světový průmysl spatřil. Titul byl zakázán kupříkladu v Německu, Jižní Koreji, na Novém Zélandu či v Malajsii. O jeho zákaz se snažil i jeden z italských ministrů, avšak neúspěšně.

South Park: The Stick of Truth

Populární animovaný seriál, za nímž stojí dvojice autorů Trey Parker a Matt Stone, se během let dočkal hned několika herních adaptací. Jednou z těch nejpovedenější je RPG titul z roku 2014, na němž se z velké části podíleli odborníci na slovo vzatí z Obsidian Entertainment, tvůrci řady kultovních počinů.

Těm se ve spolupráci s týmem ze South Park Digital Studios podařilo nejen vytvořit kvalitní hru s funkčními mechanismy, ale zároveň zachovat esenci toho, proč lidé South Park tolik milují – tím je především humor, který se leckdy nebojí zajít až za hranu korektnosti.

Právě takové scény si pro nás autoři připravili i ve hře South Park: The Stick of Truth, ne všichni hráči se je však mohli vychutnat. To bohužel platí i pro nás v Evropě. V momentě, kdy k daným scénám má dojít, se totiž před hráčem objeví obrazovka, která jej upozorní, že tato verze hry musela být cenzurována.

A o co všechno jsme přišli? Ze hry byla například odstraněna scéna, v níž jsou Mr. Mackey, Craig, Mr. Slave a postava hráče uneseni mimozemšťany, kteří jim provedou důkladné vyšetření análními sondami. Cenzura postihla i scénu, v níž měl samotný hráč provést potrat. „Pacientkou“ zde byl Randy Marsh, otec jednoho z hlavních protagonistů. Nebohému Randymu měl hráč „umrtvit šourek, roztáhnout řitní otvor a odsát varlata“. No, vlastně je možná dobře, že jsme to neviděli…

Mortal Kombat

Odtržené končetiny, zlámané kosti a hektolitry krve. To jsou věci, které k bojové sérii Mortal Kombat neodmyslitelně patří. Díky dávce brutality se tvůrcům z NetherRealm Studios podařilo ke hře přilákat mnoho hráčů, kvůli této explicitní prezentaci násilí se však autoři stali také terčem kritiky.

Na seznamu zakázaných her se série Mortal Kombat za dlouhé roky své existence objevovala poměrně pravidelně. V minulosti byla zakázána například v Malajsii, Jižní Koreji a na jistý čas si některé díly vysloužily zákaz i v Německu.

Vývojáři na kontroverzi způsobenou nechutnými scénami zareagovali už v začátcích série vtipným způsobem – ve druhém díle do hry přidali tzv. Friendships, které hráčům umožnily souboj ukončit nenásilným způsobem. Tuto zábavnou mechaniku přinese i nejbližší update do aktuálního 11. dílu série, který ve Spojených státech patří mezi nejprodávanější hry minulého roku. 

Hatred

Hatred je v zásadě velmi jednoduchá, až banální hra. Neoplývá žádnými složitými mechanismy, příběh téměř neexistuje a titul se drží relativně prostého vizuálního pojetí laděného do temných barev. To však zapadá do herní náplně. Hráč se totiž ujme kontroly nad postavou muže, kterého známe jen pod označením „The Antagonist“ a jehož cílem je vyvraždit všechen život na planetě. Úkolem je tedy pobíhat po mapách a střílet do všeho, co se hýbe.

Toto brutální pojetí pochopitelně nezůstalo bez odezvy a kvůli kontroverznímu zpracování byla hra na určitou dobu odstraněna ze služby Steam Greenlight. Společnost Valve, která za Steam provozuje, své rozhodnutí později změnila a titul byl hráčům opět zpřístupněn. Šéf firmy Gabe Newel se za odstranění hry dokonce osobně omluvil. Hatred se stal jednou z mála her v historii, jež od ratingové agentury ESRB dostala nejpřísnější hodnocení AO (Adults Only).

Titul se sice mohl na Steamu legálně distribuovat, avšak v reakci na hru zakázala největší streamingová platforma Twitch hry s tímto ratingem vysílat. Stalo se tak jen pár dní před tím, než Hatred oficiálně vyšel.

Carmageddon

Přejíždět v autě virtuální krávy byla pro řadu fanoušků jistě zábava, pro některé země však násilí páchané na zvířatech a lidech ve hře Carmageddon představovalo vážný problém. A to dokonce ta velký, že hru z roku 1997 zcela zakázaly. To platilo například pro Brazílii. V jiných částech světa (třeba ve Velké Británii nebo v Německu) musela být hra cenzurována, aby vůbec mohla vyjít.

Jedno se však hře upřít nedá. Značka se stala velkým fenoménem a postupem let se dočkala několika portů a pokračování. Zatím poslední díl vyšel v roce 2015, o rok později pak světlo světa spatřila vylepšená verze s výmluvným podtitulem Max Damage. Z někdejší slávy však titul mnoho nevytěžil a hra v očích kritiků dosahovala přinejlepším jen průměrné kvality.  

Grand Theft Auto

Grand Theft Auto platí za jednu z nejúspěšnějších herních značek historie. Pátý díl série z roku 2013 byl dokonce označen nejen za nejvýdělečnější hru všech dob, ale z hlediska výdělků překonal i jakoukoliv knihu či film. Dle odhadů GTA V vydělalo více než neuvěřitelných 6 miliard dolarů. Kromě masivního zájmu ze strany hráčů se však se sérií pojí i množství kontroverze.

Právě zmíněný pátý díl se stal předmětem diskuzí například kvůli misi By The Book, ve které musí hráč mučit muže připoutaného k židli, aby z něj dostal potřebné informace. Docílit se toho dá trháním zubů kleštěmi, elektrickými šoky z autobaterie nebo známou mučící metodou waterboarding, při níž se oběti navozuje pocit topení. Nechybí zde ale ani klasické bití s hasákem v ruce.

Věrným fanouškům série je jistě také dobře známý tzv. Hot Coffee mód. Jednalo se o minihru v díle Grand Theft Auto: San Andreas, kde hlavního protagonistu pozve jeho přítelkyně k sobě domů na „šálek horké kávy“. Za normálních okolností se hráči naskytl jen pohled zvenčí na dům, ze kterého se linuly erotické steny, právě se speciální módem se však hráč postelových hrátek mohl účastnit a postavu rytmickým mačkáním tlačítek ovládat.

Kvůli této minihře, ale i kvůli vyobrazení drog a dávce pouličního násilí, kterého se hráč během děje dopouští, proti hře brojili i vysoce postavení američtí politici – mezi ně (stejně jako u série Manhunt) patřila i Hillary Clinton, která byla v té době senátorkou. Město Los Angeles dokonce zažalovalo vydavatele Také-Two Interactive a Austrálie zakázala hru prodávat.

Call of Duty: Modern Warfare 2

Na poli first-person stříleček se letitá série Call of Duty řadí k vůbec nejoblíbenějším značkám. To koneckonců dokazuje i aktuální battle royal akce s podtitulem Warzone, kterou si podle údajů vydavatele, firmy Activison, alespoň jednou zahrálo už přes 50 milionů hráčů. A za ta léta, co tu s námi série je, rozvířili autoři hladiny kontroverze hned několikrát.

Zřejmě nejčastějším příkladem v tomto ohledu je nechvalně známá mise No Russian, která byla součástí hry Call of Duty: Modern Warfare 2 z roku 2009. V ní hráč coby CIA agent v přestrojení dostane za úkol na letišti v Moskvě postřílet hloučky bezbranných civilistů, aby tak získal důvěru ruské teroristické organizace. Zřejmě netřeba dodávat, že tato mise se setkala s notnou dávkou kritiky. V ruské verzi byla tato část kampaně ze hry úplně odstraněna.

Postal 2

Ulítlý humor, močení po lidech a používání kočky místo tlumiče na zbraň. Z těchto indicií by zřejmě bylo každému hernímu nadšenci jasné, že řeč není o ničem jiném než o sérii Postal od studia Running with Scissors. V roce 2003 jsme se dočkali druhého dílu, který si nebral servírky a černý humor, který načrtl už první díl, posunul ještě o úroveň výš.

Děj hry není koncipován jako v jiných titulech, ale je rozdělen do jednotlivých dní v týdnu od pondělí do pátku, během nichž má hráč například dojít na nákup, vyzvednout si šek, jít k volbám, vyzpovídat se ze svých hříchů a podobných úkolů, které by člověk zřejmě od hry na seznamu kontroverzních počinů nečekal. Háček je v tom, že během těchto zdánlivě obyčejných aktivit může hráč rozpoutat naprostý chaos – tedy pokud se tak rozhodne.

Násilí není podmínkou pro dokončení hry a úkoly se dají splnit klidně i bez jakéhokoliv zabíjení. „Remember, it's only as violent as you are!“ připomínali tvůrci hráčům. Právě ale kvůli různým obscénnostem a bohatým možnostem, jak zdejší svět obrátit vzhůru nohama, byla hra v různých zemích zakázána. Velkou kontroverzi vzbudila například možnost močení na rozčtvrcená těla v teroristickém výcvikovém táboře.

Postal 2 bylo zakázáno prodávat v Německu, Malajsii, Austrálii, Novém Jižním Walesu a na Novém Zélandu. Dočasně bylo zakázáno hru prodávat také ve Švédsku.

Wolfenstein 3D

Trvalo více než 25 let, než Německo zrušilo zákaz prodeje, který země uvalila na kultovní střílečku Wolfenstein 3D. Tu v roce 1992 vyvinulo studio id Software, mistři svého oboru, jejichž díla se významnou měrou podílela na utváření celého FPS žánru. Nicméně kvůli ožehavým tématům, která titul zpracovává, ji Němci zakázali.

Příběh hráče zavede do vřavy druhé světové války, kde se našim hlavním hrdinou stává spojenecký voják William „B.J.“ Blazkowicz, který vraždí nacisty hlava nehlava. Problémem z pohledu německých představitelů však byly nacistické symboly, které byly ve hře vyobrazeny. Na zdech některých úrovní můžeme vzhledem k historickému zasazení vidět vyset vlajky s hákovým křížem a této skutečnosti nepomohl ani fakt, že final bossem ve hře byla mechanicky vylepšená verze Adolfa Hitlera, kterého měl hráč zabít.

Po řadě let a dohadů nakonec Německo minulý rok došlo k přehodnocení svého dřívějšího stanoviska a rozhodlo, že není nikterak závadné, když se videohry snaží vyobrazit reálie této historické epochy. Podle současného konsenzu jsou již videohry vnímány jako forma uměleckého projevu, proto by jejich tvůrci měli mít právo na zachycení symboliky, která se s danou dobou pojí – podobně jako režiséři při tvorbě filmových snímků.

Dead Island

Co vznikne, když se spojí tropický ráj s hordou hnijících zombíků? Dead Island. Hra neohromí příběhem, hloubkou postav ani dialogy, to všechno však dohání zábavnou hratelností, která je zaměřena na likvidaci oživlých mrtvol. Důležitou součástí je také crafting, díky kterému si z obyčejné baseballové pálky můžeš udělat toho nejlepšího pomocníka do apokalypsy. Stačí najít vhodné součástky a kus dřeva se přemění na supervražednou zbraň, se kterou budou končetiny létat hlava nehlava. Doslova.

Nevídaná porce nechutností nakonec vedla k tomu, že hra byla v Německu zakázána. K tomu se vývojáři ze studia Techland v té době vyjádřili v tomu smyslu, že je udělení zákazu nepřekvapilo a této možnosti si byla vědoma i vydavatelská společnost Deep Silver už v době, kdy hra vznikala. Nicméně i navzdory této kontroverzi a zpočátku ne úplně bezchybnému technickému stavu byl Dead Island úspěšnou hrou, na kterou měla navázat očekávaná dvojka. Její vývoj zatím nebyl oficiálně zrušen, trvá už však minimálně 6 let a zatím to nevypadá, že bychom se v dohledné době měli hry dočkat. Bohužel.