Breivik chladnokrevně střílel do dětí na zemi, aby se ujistil, že jsou mrtvé. Na 10. výročí se může dostat na svobodu

Sociální sítě často poukazovaly na Breivikovy bizarní požadavky na výměnu Playstation 2 za Playstation 3 či větší míru socializace, ale pravda je, že jen málokdo slyšel o žalobě, kterou terorista podal na norskou vládu za nehumánní zacházení ve vězení.

Mezi body žaloby zahrnul například takové stížnosti, že musel pít studenou kávu, protože mu zakázali používat termosku, prý mu zabavili poštovní známky za tisíce norských korun nebo že mu strážníci vydávali zubní kartáček příliš pomalu. Žalobu nakonec u soudu částečně vyhrál, ale v následném odvolání mu ji smetli ze stolu.

Breivik přitom až do roku 2020 neměl možnost setkávat se s nikým jiným kromě vězeňského kaplana. Několikrát ho navštívila i jeho nyní už zesnulá matka.

Na podzim roku 2020 mu však odklepli možnost strávit čas ve společnosti spoluvězně, se kterým si zahráli karty a debatovali o životě či politice. Ani tento pokus o socializaci ve vězení neskončil dobře. Spoluvězeň se po dvou setkáních raději rozhodl odmítnout jakýkoliv další kontakt s Breivikem.

Norsko se po deseti letech nezměnilo, ba zhoršiloVšechny tyto stížnosti vyznívají směšné v kontextu 77 obětí, které rukama Breivika přišli o své životy. Norsko však od začátku soudního procesu s teroristou odmítlo reagovat na násilí násilím. Tehdejší premiér Jens Stoltenberg v projevu v roce 2011 jen dva dny po útoku prohlásil, že Norsko se činy lidí jako Breivik nenechá zastrašit a nikdy se nevzdá svých hodnot.

„Naší odpovědí je více demokracie, více otevřenosti a více lidskosti. Jestliže jeden člověk dokáže vytvořit tolik nenávisti, můžete si jen představit, kolik lásky dokážeme vytvořit my všichni spolu,“ inspiroval národ, který zůstal po teroristickém útoku v šoku. V norské společnosti existovaly názorové proudy, že země otevírá své brány příliš velkému množství imigrantů, ale nikdo si dosud nedovolil podněcovat násilí, natož vraždit.

Aasmund Aukrust si jako člověk, který před deseti lety ležel na zemi ostrova Utoya předán napospas osudu a letícím nábojům Anderse Breivika, myslí, že navzdory všemu, co se za posledních deset let v Norsku odehrálo, je situace ještě horší.

„Myslel jsem si, že Norsko se po útocích navždy pozitivně změní. O deset let později se to nestalo. A nenávist na internetu či výhrůžky lidem v labouristickém hnutí (hnutí, které organizovalo letní tábor na ostrově Utoya, pozn. red.) se mnoha způsoby zvýšily,“ Konstatoval politik, který se po přežití masakru rozhodl zkoumat, odkud v norské společnosti pramení nenávist a kde je třeba hledat její napojení na krajně pravicový extremismus.

Stal se ze mě nacista, hajloval Breivik u soudu

„Byl to útok na multikulturní společnost. I když to byl čin jednoho člověka, víme, že s jeho názory se dnes ztotožňuje více lidí než před deseti lety,“ upozorňuje Aukrust, který se snaží v norském parlamentu prosadit spuštění hlubší sondy do světa krajně pravicových tendencí a násilí spojeného s ideologiemi na této straně politického spektra.

Zprávy o tom, jak si pár kritiků přeje, aby v roce 2011 Breivik na ostrově dokončil svou misi a zavraždil i jeho, dnes už jen ignoruje.

Terorista Breivik se mezitím spokojeně hádal s norským státem o tom, zda ve vězení dostává adekvátní péči. Zmatek i znechucení způsobila v roce 2016 výpověď jeho právníka, podle kterého se Breivik začal otevřeně považovat za nacistu, a tak ho média mohou jako nacistu identifikovat, protože je na svůj ideologický postoj hrdý.

Otevřené přiznání své příslušnosti k fašismu a nacismu mu nedělalo problém ani v minulosti, což potvrdil na soudním jednání. Zasedání soudu bylo přímo ve vězení Skien, kam Breivika přivedli v poutech, následně mu je sňali, on se otočil k veřejnosti a zahajloval. Za tento čin ho jen jeden soudce pokáral slovy, že si nepřeje, aby takové gesto dělal.

Reality show mu prý poškodila mozek v izolaciNaopak Breivik nadále testoval trpělivost, spravedlnost a nestrannost norského soudního systému, když ve svých stížnostech vypočítal, že mu celkově nasadili pouta více než 3,5 tisíckrát, více než 2,3 tisíckrát mu prý strážníci vytáhli ruce přes průzor a prudce otevřeli dveře, nebo jej neustále budili během noci.

Nezdálo se mu ani to, že zatímco ostatní vězni mohli na svých herních konzolích hrát hry pro dospělé, jemu věznice umožňovala hrát převážně hry určené pro děti ve věku od 3 do 5 let.

Na margo své přísné izolace, kdy výlučný kontakt s vnějším světem představují setkání s kaplanem a se strážníky, Breivik řekl, že se ho ve vězení snaží zabít a že mu poškodili mozek. Jako důkaz uvedl fakt, že po dvouleté izolaci si oblíbil reality show Paradise Hotel z USA, což je podle něj jasný důkaz poškození mozku.

Konspirace Eurábie, které dnes věří více lidí než dříve?

Tyto hry na kočku a myš s norským justičním systémem však vyčerpávali přeživší z ostrova Utoya, kteří v sobě museli potlačovat nenávist a neustále se přesvědčovat o tom, že Breivik si zaslouží spravedlivý trest za své činy místo barbarského řešení odvetou oko za oko.

Tento výsměch usvědčeného teroristy a vraha jen podněcoval krajně pravicové skupiny, aby se stále více mobilizovaly, k čemuž přispěla i migrační krize z roku 2015, která byla vodou na mlýn pro Breivika a ideologii, kterou propagoval.

Krajní pravice se v Norsku často uchyluje k propagaci konspirační teorie zvané Eurábie, podle které se v následujících desetiletích vliv muslimského obyvatelstva v Evropě rozvine do takové míry, že bude na starém kontinentu dominovat.

Za touto teorií stojí víra v to, že přistěhovalci z muslimských zemí si díky své početnosti a vysoké porodnosti postupně podmaní celé Norsko i Evropu a nejde jen o konspirační teorii ze zapomenutých koutů internetu.

Její název se dokonce objevil v samotném rozsudku v Breivikově případě. Rozsudek konstatuje, že spousta lidí v Norsku má stejný názor a souhlasí s konspirační teorií včetně teorie Eurábie. „Soud si však myslí, že jen velmi málo lidí má stejný názor jako Breivik, že s údajnou ,islamizací' by se mělo bojovat terorem,“ zněla jedna část rozsudku.

Breivik se může dostat na svoboduV této chvíli svět stále neví, jaký bude osud Anderse Breivika v následujících letech. Na základě původního rozsudku sice dostal 21letý trest, ale jednou z podmínek bylo, že po deseti letech bude mít příležitost požádat o podmínečné propuštění. Už na podzim minulého roku proto Breivik v předstihu požádal svého právníka, aby žádost o propuštění podal.

Touto žádostí se soud bude moci začít zabývat nejdříve právě 22. července 2021, což je den, který zůstává v historii Norska zapsán velkými černými písmeny. Loni Breivikova žádost rozhořčila i starostu Osla Raymonda Johansena, který ji v té době na sociální síti Twitter okomentoval jen hrstkou slov. „Nikdy nebude propuštěn. Nikdy!“ vzkázal Johansen.

O podmíněném propuštění však bude rozhodovat soud, který musí určit, zda Breivik nadále představuje nebezpečí pro společnost, nebo zda by jeho propuštění na svobodu neznamenalo zvýšené riziko.

Teroristovi se zachtělo 10 milionů dolarů

Breivik v poslední době zesílil svoji aktivitu a místo tichého trpění za mřížemi se rozhodl oslovit minimálně 20 filmařů, které žádá o spolupráci na zfilmování svého příběhu.

Ve snímku by prý chtěl vyprávět, co se stalo, protože ve vězení se mu v posledních měsících podařilo napsat scénář a dokonce i biografii, a tak by tyto materiály nyní vydal na stříbrném plátně, respektive v knižní formě. Za svá autorská práva si prý vyžádal 10 milionů dolarů, které by rád přivítal na bankovním účtu.