Agent 007 je zpět, ale opět v trochu jiném hávu. Jak dopadla očekávaná, tolikrát odkládána nejnovější bondovka?
Občas přijdou momenty, kdy najednou v kině všichni ztichnou. Ti, co se přišli jen najíst popcornu a vypnout po pracovním dni, ti, co se celou dobu bavili úplně o něčem jiném než o filmu a nedávali vlastně vůbec pozor. I páry, které si zrovna vyznávaly lásku a dívaly se jen tak jedním očkem, aby se neřeklo. Najednou něco upoutá jejich pozornost natolik, že doslova zamrznou a oněmí. Pokud se půjdeš podívat na nejnovější film o Jamesi Bondovi na velkém plátně, je dost pravděpodobné, že něco podobného zažiješ.
Čeká tě špičková akce, oblíbené (Q, M, Moneypenny) i nové (Nomi, Paloma, Logan Ash, Primo) postavy, silný příběh plný zvratů a překvapení či šokující momenty, jaké si dosud v žádném filmu o britském agentovi MI6 neviděl.
Není čas zemřít je po filmech Casino Royal, Quantum of Solace, Skyfall a Spectre v pořadí pátá bondovka, v níž hraje hlavní roli Daniel Craig. Zároveň poslední. Avizoval to již dříve sám herec, čili nejde o žádné překvapení. Bylo jasné, že půjde o díl, který se s nejarogantnějším, najegoističtějším, nejvážnějším, ale zároveň nejvíce lidským Bondem rozloučí. Jakým způsobem a co to znamená, se už dozvíš v kině. Rozloučení mají přece jen několik podob.
Nebezpečné pasti i nejtěžší rozhodnutí
To nejpodstatnější je, že americký režisér Cary Joji Fukunaga přinesl do kultovní, nesmrtelné série zase něco nového a vytáhl z rukávu úplně největší esa. Jinak řečeno, máš se v kině na co těšit. Bývalého agenta čekají bolestivé návraty do minulosti, nebezpečné pasti a ta nejtěžší rozhodnutí, jaká kdy musel provést. Úvodní intro zasazené do neznámého odlehlého domečku během tuhé zimy okamžitě vtahuje až hororovou atmosférou, po které přicházejí již tradičně bravurní honičky, pěstní souboje a všechno, na co jsme si už zvykli z předchozích dílů série.
Po tom, co Bond odejde „do důchodu“ v závěru posledního dílu - Spectre (2015) se svou láskou Madeleine (Léa Seydoux) a užívá si permanentní dovolenou, brzy zjišťuje, že jeho nepřátelé nikdy nespí a ještě zdaleka není všemu konec. Spectre chce stále jeho hlavu přímo na tácku, přičemž je navíc ve hře opět i osud lidstva kvůli nové zbrani hromadného ničení. Bond se proto musí vrátit do smrtelné a nemilosrdné hry. Té však kraluje nový nepřítel.
Bondův nejděsivější a nejkrutější nepřítel
Lyutsifer Safin v podání famózního Ramiho Maleka je záporák, s jakým se Bond ještě nikdy nesetkal. Analogie jména s Luciferem zde tedy rozhodně není náhodná. Ještě i vychytralý a slizký Blofeld (Christoph Waltz) oproti němu vypadá a chová se jako andílek či amatér z úplně jiného světa.
Safin je klidný a tichý zabiják, psychopat, co se rád nechá poslouchat, ze kterého jde už na pohled strach. Pohání ho nevídaná nenávist a pomsta, hraje si na všemocného a nedotknutelného Boha, díky čemuž je mnohem děsivější a krutější než všichni protivníci, kterým se Bond musel dosud postavit.
Čtyřiačtyřicetiletý Fukunaga ukázal už zejména v seriálu Temný případ, že je režijní mistr napětí, ale i brilantní, mimořádně šikovný scenárista. Umí postavám vdechnout duši, výstižně představit charakter, motivace (v tomto případě mu pomohli Neal Purvis, Robert Wade a Phoebe Waller-Bridge). Jeho devizou je i estetické cítění a důraz na vizuální složku. Úchvatné kompozice a jednozáběrovky místy berou dech a jsou vysloveně slastným požitkem. Divák má chuť chytit v kině ovladač a přetočit si jednotlivé záběry a scény jen pro opětovné potěšení oka. V nejnovější bondovce se za kameru postavil Linus Sandgren (La La Land, První člověk).
Grandiózní finále
Na to, že Fukunagova novinka má téměř tři hodiny, vůbec to není cítit a všechno krásně odsýpá. Režisér nechává diváka vydechnout, ale nikdy příliš dlouho. Sice se místy objeví i mírně zbytečné a hluché momenty, pozitiva převyšují. Není čas zemřít je sice drsná bezpochyby také nejemotivnější bondovka v celé sérii, která trvá již od 60. let s grandiózním koncem. Je pravděpodobné, že někomu bude vadit trochu patosu, zejména asi těm „ze staré školy“, co nejvíce milují klasiky se Seanem Connerym nebo Rogerem Moorem. Tuto verzi ocení zejména ti, co mají rádi jistý formální progres. Když se něco vyvíjí, otevírá nové brány a zároveň reflektuje dnešní dobu. Ta se totiž zda chceme nebo ne, stále rychleji mění.
Paradoxně však Fukunaga jde umně po stopách Sama Mendese, který natočil předchozí dva filmy (Skyfall, Spectre) a vzdává podobně krásnou poctu starým dílům ať nenuceným humorem, elegancí či jasnými odkazy na konkrétní filmy. Daří se mu proto vlastně zaujmout a uspokojit v jistém směru všechny milovníky bondovek bez ohledu na to, kterou éru preferují. Zároveň dokáže ponořit do vzrušujícího, ale také smrtelně nebezpečného špionážního světa ty, co viděli jen ty nejnovější díly ze série, nebo dokonce žádné. I proto dáváme nejnovější bondovce s názvem Není čas zemřít devět bodů z deseti.
