V našich kinech už konečně najdeš jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku – filmovou adaptaci kultovního díla Franka Herberta s názvem Duna. Přečti si několik zajímavostí o tom, jak vznikla kniha či její filmové adaptace.
Duna je bezpochyby fenomén. První kniha, která vyšla v roce 1965, oslovila miliony lidí po celém světě a stala se naprosto zásadním vědecko-fantastickým dílem, jakousi biblí všech fanoušků tohoto žánru. Získala také prestižní literární Cenu Nebula. Americký spisovatel Frank Herbert napsal dalších pět pokračování: Mesiáš Duny (1965), Děti Duny (1976), Božský imperátor Duny (1981), Kacíři Duny (1984) a Kapitula: Duna (1985). Celá sága měla být završena sedmou knihou, ale tu už spisovatel, bohužel, nestihl dopsat.
10. Dunu odmítlo až 23 vydavatelů
Herbertova cesta za úspěchem byla tvrdá a trnitá, ale byl neoblomný. Věřil, že napsal něco výjimečného. Podle Futurism předtím, než se Duna dostala do tisku, ji odmítlo až 23 různých vydavatelů. Dílo zasazené do dalekého vesmíru s komplikovaným, vrstevnatým příběhem se jim zdálo příliš dlouhé a matoucí. Navíc všichni pochybovali, že by se kniha mohla dobře prodávat. Dávali proto od ní raději ruce pryč.
Zlom přišel, když spisovatele kontaktoval Sterling Lanier, redaktor vydavatelství Chilton Books se sídlem ve Filadelfii. Bylo známé zejména podnikatelskými časopisy a automobilovými manuály. Rozhodlo se Dunu vydat jako jeden celek (dříve kniha vyšla rozdělená na dvě části díky Analog Magazine), tedy tak, jak to autor původně chtěl. A i když ze začátku prodej nešel podle představ, časem se prodalo více než 20 milionů kopií, přičemž kniha byla přeložena až do více než deseti jazyků.
9. Herbert přečetl přes 200 knih o náboženství a psychologii, než napsal Dunu
Herbert se vášnivě zajímal o psychologii, zejména o díla Sigmunda Freuda, Carla Gustava Junga či Martina Heideggera. Nabyté poznatky přetavil už do debutového sci-fi románu s názvem The Dragon in the Sea. Vyšel v roce 1956. Práce na této knize u něj ještě více podnítila zájem o náboženství, psychologii či různé typy režimů a moci. Jak uvádí Barnes & Noble, Herbert tato témata dopodrobna zkoumal, sbíral poznámky a přečetl o nich téměř 200 knih, díky čemuž přišel na několik nápadů a příběhů, které později spojil v Duně.
Jako velká inspirace se ukázal i Herbertův výlet do oregonských dun v roce 1957. Vyvolalo to u něj zájem o ekologii, kterou se také zabývá obrovská část knihy. „Písečné duny tlačené stálým větrem se hromadí ve vlnách podobných mořským vlnám... Tyto vlny mohou být stejně zničující jako přílivové vlny při škodách na majetku... A už ty způsobují smrt, tají lesy, zabíjejí zvěř, ničí jezera a plní přístavy,“ napsal Herbert v roce 1957.
8. Inspirace zen buddhismem a islámským mysticismem
Jak uvádí časopis Mental Floss, podle Herbertova syna Briana v knize Dreamer of Dune: The Biography of Frank Herbert napsal, že otce přitahoval zen buddhismus (údajně hodně čerpal ze spisů zenového mistra Allana Wattse, se kterým se potkal v 60. letech), což se v Duně odráželo v podobě fiktivních náboženských tradic se jmény jako „zensunni“ a „zensufi“.
Ty se údajně vyvinuly ze spojení zen buddhismu a takzvaného súfismu, označovaného také jako islámský mysticismus. Šlo o větev islámu známou svou mystikou a měla představovat nejmírumilovnější a nejpolitičtější formu tohoto náboženství. Lídrem této větve se stal básník a myslitel Džalál ad-Din Muhammad Rúmí. Podle Futurism se Herbert v knižní sáze zároveň inspiroval tehdejší politickou situací a konflikty na Blízkém východě.
7. Duna měla navodit pocity jako po užití LSD
Bylo jasné, že Herbertovo dílo bude chtít někdo brzy převést i do filmové podoby. Prvním, kdo se o to pokusil a věnoval tomu nemalou část svého života, byl v 70. letech pokrokový, avantgardní chilsko-francouzský režisér Alejandro Jodorowsky, mimochodem, velký fanoušek surrealismu (dříve natočil zejména v Evropě úspěšná díla El topo či The Holy Mountain) .
Jeho vize byla úchvatná, jeho posedlost fascinující. Všechno měl tak geniálně promyšlené a velkolepé, že to bylo na svou dobu až příliš nadčasové a originální. Hollywoodská studia se toho zalekla a odmítla ho, stejně jako kdysi odmítla vydavatelství Herberta. V té době jeho film vyžadoval rozpočet zhruba 15 milionů dolarů a měl trvat několik hodin. O tvorbě filmu, který bohužel nakonec nikdy nevznikl, natočil dokument s názvem Jodorowsky's Dune Frank Pavich, kde se vysvětlují všechny okolnosti s tím spojené.
„Jaký je smysl života? Vytvořit svou duši. Pro mě jsou filmy více uměním než průmyslem. Je to hledání lidské duše. Jako při malbě, literatuře, poezii. Chtěl jsem zároveň udělat film, který by dal lidem v té době užívajícím LSD stejné halucinace, ale bez blouznění. Nechtěl jsem, aby se bralo LSD, chtěl jsem uměle vytvořit účinky této drogy svým filmem. Tento film měl změnit vnímání veřejnosti. Mé ambice týkající se Duny byly ohromné. Chtěl jsem Dunou vytvořit jakéhosi proroka a změnit vnímání mladých lidí po celém světě,“ říkal v Pavichově dokumentu z roku 2013 Alejandro Jodorowsky.
Jistý nádech psychedelie je díky fiktivní droze – vzácnému koření melanž – na planetě Arrakis cítit už z předlohy. Reflektuje zájem a studie o změnách vědomí tehdejší doby. A jak uvádějí Dangerous Minds, Herbert se údajně přiznal americkému mykologovi Paulu Stametsovi, že při psaní Duny se inspiroval vlastními zážitky s halucinogenními houbami.
6. Jodorowsky do hlavní role obsadil svého 12letého syna
Co se dozvíš po odemknutí?
Která světoznámá rocková kapela měla dělat soundtrack k Jodorowského filmové adaptaci.
Kterou hollywoodskou hvězdu a slavného zpěváka se mu podařilo přesvědčit ke spolupráci.
Kolik peněz si řekl za roli imperátora v Jodorowského Duně slavný malíř Salvador Dalí.
Jak reagoval Jodorowsky na filmovou Dunu v režii Davida Lynche.
Jaký ambiciózní plán měl během natáčení nejnovější filmové Duny Denis Villeneuve, ale nepodařil se mu.
