Teprve 19letý David odrodí tisíce selat jako vedoucí v družstvu: Mnohá musím rovnou zabít, pokud se narodí zdeformovaná (Rozhovor)

„Společnostem vlastnícím farmy se nechce nakupovat smrtící injekce, protože se takových nevhodných mláďat narodí hodně. Jedna prasnice může porodit i dvacet mladých, ale reálně jsou z nich čtyři na porážku,“ vysvětluje David Vacula pocházející z Trenčína, který už léta žije ve Španělsku nedaleko města Zaragoza.

Ve svých 19 letech se mu podařilo vypracovat na vedoucího porodnické sekce v družstvu, kde se chovají tisíce prasat a tisíce se každý týden narodí. Do Španělska odešel před koncem základní školy, vyučil se zootechnikem a dnes si podle vlastních slov na Pyrenejském poloostrově vydělává, aby se jednoho dne mohl vrátit domů.

My jsme se ho ptali, jak se do družstva dostal a zda je práce s tisícovkami prasat adekvátně finančně ohodnocena, ale řeč byla i o veganství a usmrcování mladých selat krátce po porodu. „Byl jsem na několika jiných farmách, kde jsem na vlastní oči viděl týrání zvířat, to nemůžu popřít,“ konstatoval David, když reagoval na otázku o veganství.

Pracuješ se zvířaty v družstvu. Jak bys běžnému člověku vysvětlil, co je tvoje práce?

Pracuji v družstvu s prasaty. Mým každodenním úkolem je starat se o porody malých selat. Moje pozice nemá oficiální český název, protože ji umím říct jen španělsky.

Měl jsi už dříve zkušenosti se španělštinou?

Vůbec jsem neuměl španělsky, ale nastoupil jsem na bilingvní gymnázium.

Bylo těžké dostat se do kolektivu, když jsi neuměl jazyk?

Bylo to obtížné. Zejména v této části Španělska je hodně práce v zemědělství v družstvech a na farmách, kde pracuje mnoho imigrantů. Nepotkal jsem ale žádného Slováka, jen pár Ukrajinců, Rusů nebo Rumunů a pak lidi z afrických zemí jako Maroko a jižněji. Takže zapadnout do kolektivu pro mě jako člověka bez znalosti španělštiny bylo opravdu obtížné.

Chováme 2 500 prasečích matek a každý týden se narodí kolem 1 200 malých selat. Minimálně.

Zkus mi popsat svůj běžný pracovní den.

Vstanu a ráno jdu do práce na sedmou. Když přijdu, musím nakrmit prasata, zkontrolovat, jak se vyvíjejí porody, a obstarat mladé. Vyhodím ta selata, která jsou nevhodná k chovu, roztřídím je podle velikosti a postupně připravím na trhání zubů, stříhání ocasu či nastřelování náušnic s číslem, což se děje pár dní po porodu.

V mé porodnické sekci zůstávají 28 dní, během kterých se o mláďata starám, aby neměla průjem ani různé nemoci. A nejen selata, ale i matky občas během porodu onemocní nebo se jim zhorší zdravotní stav. Celá péče o jejich zdraví je během tohoto období na mně.

Já jsem v družstvu začínal jako myč a čistič, ale po měsíci mě povýšili a teď jsem už víceméně vedoucí porodnické části, kde působím. Pracujeme v ní dohromady ve třech.

Kolik zvířat chováte v družstvu, kde pracuješ?

Chováme 2 500 matek a každý týden se narodí kolem 1 200 malých selat. Minimálně.

Ve tvé porodnické části zůstávají prasata 28 dní. Mezitím ti ale neustále přibývají nová?

Ano, přibývají. V úterý odejdou, ve středu přijdou nová prasata na porod a pořád se to takhle točí. Každý čtvrtek nakládáme kamion, protože když jsou 28 dní stará, přesouváme je do jiné sekce družstva, odkud po třech týdnech odcházejí na druhou farmu. Tam rostou, dokud nedosáhnou hmotnosti 120 kilo, a pak putují na zabijačku na maso.

Porodnická sekce však není jedinou částí družstva. Z čeho všeho se skládá?

První sekce je karanténa, kam přicházejí mladá prasata, když jim jsou dva nebo tři měsíce. V této části zůstávají, dokud nedovrší deset měsíců, abychom je mohli inseminovat. Toto se děje v sekci inseminace, kam prasata převezeme, proběhne inseminace a po třech týdnech se na sondě podíváme, zda jsou březí. Do mé sekce nakonec přicházejí až pár dní před porodem.

Máte–li v družstvu více než 1 000 matek, které podstupují inseminaci, jaká je její úspěšnost? Kolik prasnic zabřezne a kolika se to nepodaří?

Na družstvu funguje velmi propracovaný systém. Prasata, která se do mé porodnické části vrátí na inseminaci, většinou po pár dnech dostanou opět chuť být se samcem. Tím, že opustí své mladé, netrvá dlouho, než na jejich chování vidíme, že jsou připraveny, a rovnou znovu proběhne inseminace.

My máme jen jednoho samce, který je obrovský a nehorázně zapáchá.

Inseminaci prasat si zřejmě běžný člověk představuje všelijak. Jak probíhá? Dochází při ní i k přímému kontaktu samce se samicí?

My máme jen jednoho samce, který je obrovský a nehorázně zapáchá. Všechna prasata stojí za sebou v řadě, a když se dostanou do potřebného stavu, vidíme, jak stojí bez pohybu, uši jim stojí v pozoru a ani nevrtí ocasem. Tehdy do ní je třeba zavést plastovou trubici a napustit do ní spermie. To je všechno.

Ty jako vedoucí porodnické sekce musíš rozhodnout o tom, které malé prasátko je vhodné pro život a vykrmování a které rovnou zabiješ?