Kde se vyrábí iPhone? Na součástkách se podílí dokonce i Česká republika

Apple má, podobně jako drtivá většina firem, rozsáhlý řetězec dodavatelů (a subdodavatelů), kteří se starají o to, aby pro něj jednotlivé části telefonu vyrobili. Jedna firma zajišťuje čipy, jiná se stará o baterii, další o display a zcela odlišná dodává reproduktory. To je samozřejmě vcelku normální – dnes v podstatě neexistuje firma, která by si vše do posledního šroubku vyráběla sama. A pokud ano, ceny výrobků této společnosti by se pravděpodobně pohybovaly v astronomických výšinách. Konkrétně Apple je, co se týče svého řetězce dodavatelů, poměrně transparentní. Na jeho produktech se podílí přibližně 200 dodavatelů z různých koutů světa.

Kde tedy telefony vznikají?

Pokud se podíváš do seznamu dodavatelů jablečné společnosti, velkého poznání se ti na první pohled nedostane. Společnost totiž zveřejňuje pouze seznam společností, které jim komponenty dodávají, společně se seznamem míst, kde zmíněné společnosti působí. Problém je zjistit, ze které konkrétní země se do továrny na technologické pomocníky součástky dostávají. Jedinou 100% cestou, jak se dobrat k odpovědi, je rozebrat konkrétní iPhone a podívat se na údaje napsané na každé součástce.

Tyto země se navíc mohou u jednotlivých kusů lišit. Podle momentální činnosti jednotlivých poboček dodavatelských společností a v jedné várce telefonů mohou ty stejné součástky pocházet například z Japonska, zatímco o druhou várku se postarali konstruktéři z České republiky.

Hlavní komponenty a jejich dodavatelé

Vydalo by na rozsáhlou studii napsat, odkud se všechny součástky do telefonů berou. My se podíváme alespoň na několik hlavních komponentů a na společnosti, které jimi Apple zásobují. A začneme jejich mozkem, čipem A15.

S vysoce výkonným čipem přišla společnost v srpnu minulého roku. Momentálně pohání všechny telefony řady iPhone 13 – tedy modely od iPhone 13 mini po iPhone 13 Pro Max. Kromě toho se stará také o výkon iPadů. Za výrobou tohoto čipu stojí společnost TSMC, která představuje největšího světového výrobce polovodičových disků. Většina její produkce pochází z Tchaj Wanu. Zaměstnává ale lidi po celém světě a další pobočky má například v Japonsku, Severní Americe, v několika zemích Evropy. Od podzimu minulého roku řeší také spolupráci s Českou republikou.

Dalším důležitým dílem v telefonu je baterie. U nejnovější řady telefonů s nakousnutým jablkem pochází baterie z firmy Sunwoda Electronics, která má většinu svých výroben právě v Číně. Ještě u předchozí řady pak dodávku baterií zajišťovala společnost Amperex Technology s výrobou v Hong-Kongu. 

Vedle externích dodavatelů se o komponenty do oblíbených telefonů starají také technologičtí giganti, kteří se tváří spíše jako nepřátelé Applu. Některé součástky pro iPhony dlouhodobě obstarává například společnost Sony. Ta se stará o foťák a kamery, které Apple v posledních třech řadách propaguje jako jednu z nejsilnějších stránek svých telefonů. Sony sídlí v Japonsku, kde také vyrábí většinu svých produktů.

Fotky, které přes Sony fotoaparát vyfotíš, pro změnu prohlížíš na OLED displeji, který patří do dalších komponentů, jež Apple inzeruje. Pro nejnovější modely výrobu OLED panelů zajišťuje firma BOE. Ta své výrobky vyrábí stejně jako výše zmíněné společnosti na území Asie. Své výrobny ale provozuje i v devatenácti dalších zemích včetně Spojených států, Německa, Francie, Velké Británie, Švýcarska nebo na evropském území Ruska. Která země dodává konkrétní komponenty do iPhonů, se různí.

Dodavatelů je mnoho

Vedle hlavních komponentů se na výrobě iPhonů podílí také dlouhý zástup dalších společností a dodavatelů. Je mezi nimi třeba Samsung, který se stará o grafické karty a část výroby displejů v Jižní Koreji. Ovšem kromě asijských dodavatelů odebírá Apple zboží i z několika míst ve Spojených státech amerických nebo z Evropy.

Podle informací serveru Investopedia z roku 2020 jsou dalšími velkými zvířaty dodavatelského řetězce také americké společnosti 3M, Broadcom, Qualcomm, Jabil, On, Micron nebo Texas Instruments. V kostce lze ale říct, že převážná většina součástek do nových iPhonů vzniká na území Asie, a to v několika hlavních zemích. Dominantní jsou různé provincie v Číně,  zastoupeno je zde ale i zmíněné Japonsko, Filipíny, Jižní Korea, Vietnam nebo Malajsie.

U starších modelů telefonů, mezi které počítáme iPhone 5s a modely šesté řady byly více zastoupené i evropské země, které zajišťovaly gyroskop nebo akcelerometr (některé společnosti s Applem spolupracují stále). Na zlepšení připojení se pak z větší části podílely Spojené státy, které se o zlepšení bezdrátového připojení starají i dnes.

Na úrovni těchto dodavatelů ale výroba telefonů nekončí. Každá společnost spolupracuje s vlastními dodavateli, kteří jednotlivým firmám dodávají další – ještě menší – součástky. Ti jsou zase napojeni na nižší úroveň dodavatelů, kteří jim poskytují samotné suroviny potřebné k výrobě, ať už se bavíme o drahých kovech, sklu (to například pochází z Kentucky) nebo plastech, bez kterých by telefon nemohl vzniknout.

Skládání skládanky

Když jsou všechny komponenty na místě, je na čase složit pomyslné puzzle dohromady a z řady součástek vytvořit celé zařízení, které můžeš používat. U nejnovějších iPhonů se část výroby údajně přesune do Indie, avšak dominantní výrobce je stále společnost Foxconn, která má primární část výroby v Číně (ale stejně jako u některých dříve jmenovaných společností má pobočky na různých místech po světě včetně České republiky).

Společnost Foxconn patří mezi největší zaměstnavatele v Číně. Na výrobě technologických zařízení se zde podílí okolo 1,3 milionu zaměstnanců. Telefony od Applu jsou zde přitom zastoupeny z největší části. Lidé na místě přezdívaném iPhonové městečko žijí v přilehlých oblastech ve městě a na místě mají často základní zázemí.

Zajímavé je, že k tomu, aby tě do společnosti vzali, se v minulosti stačilo prostě jen přidat k nekonečné frontě dělníků na cestě do práce. Dejian Zeng, který se nechal potajmu zaměstnat, nehovořil o žádných nelidských podmínkách, pouze o problému „dobrovolných přesčasů“. Zaměstnanci podle něj měli možnost si vybrat, jestli svou směnu přetáhnou, avšak pokud odmítli, mohli o místo přijít. A jiné místo se v dané lokaci shání jen těžko. 

Existuje diskuse o tom, do jaké míry se dají podmínky ve Foxconnu považovat za lidské. Vedle toho, že zaměstnanci pracují dlouho a jejich práce je náročná, má společnost také poměrně temnou historii, co se týče sebevražd. V 10. letech tohoto století se objevilo několik případů, kde si vyčerpaní zaměstnanci vzali život. V samotném roce 2010 spáchalo sebevraždu na 15 zaměstnanců. O dva roky později o ní v rámci protestů mluvilo 150 dalších lidí. Samotný Apple vyjádřil rozčílení a lítost nad situací, se společností ale spolupráci nerozvázal.

Místo toho společně s Foxconnem od roku 2014 řeší automatizaci konstrukce svých mobilních telefonů. Konstrukce robotů je ale obtížná, protože stroje zatím nedokážou dobře kontrolovat kvalitu jednotlivých komponent a na rozdíl od lidí se dopouští častějších chyb v konstrukci. Zatím to vypadá, že situace ve Foxconnu bude nadále vysilující pro stovky tisíc zaměstnanců ještě poměrně dlouhou dobu.

Otázka ujgurské menšiny

Relativně lidskými pracovními podmínkami se mohou pyšnit jen někteří zaměstnanci externích společností, které se na výrobě telefonů podílí. Některé z nich ale podle The Information využívají levných pracovních sil muslimské menšiny v Číně – Ujgurů. Ti pracují obvykle ve velmi náročném prostředí, kdy přichází do styku s nebezpečnými látkami, jejich pracovní doba je dlouhá a práce náročná. Za odmítnutí práce jim navíc hrozí tvrdý trest v podobě vězení nebo fyzického trestu.

Ujgurové, kteří Applu (ale i dalším technologickým společnostem) zajišťují kabely nebo antény, podle The Verge pracují v šesti dodavatelských firmách. Samotný Apple řekl, že si není vědom porušování lidských práv a svůj dodavatelský řetězec si hlídá. V budoucnu bude podle tiskového mluvčího společnosti Apple nadále podmínky na pracovišti monitorovat a pracovat na tom, aby na každé úrovni byli lidé zaměstnání v souladu se svými právy.

Z fabriky do kapsy

Cesta jablečného telefonu z hlav kreativců v Kalifornii do kapes koncového uživatele nekončí ani těžbou cenných kovů, ani výrobou jednotlivých komponent, a dokonce ani sestavením telefonu ve městě iPhonů v Číně. Stále je potřeba telefony dodat koncovým uživatelům, kteří bydlí v podstatě ve všech koutech světa.

Dopravu zajišťují převážně společnosti UPS a FedEx, které je z Asie distribuují až do Spojených států a ostatních zemí. Při tomto procesu se přitom využívají rozličné kanály od lodní dopravy, přes tu leteckou, až po kamiony, které s iPhony cestují v rámci pozemních tras. Konkrétně o Spojené státy se stará logistické centrum v Kentucky, kam letí letadlo z Číny s mezizastávkou na Aljašce.

Finální skóre

Kdybychom měli na otázku, kde se iPhony vyrábí, odpovědět jednou větou, řekli bychom: „V podstatě na každém místě, na které si vzpomeneš.“ Jednotlivé součástky vznikají jak v Evropě, tak Číně i Americe. Nad pracovními podmínkami stále ještě visí několik otazníků nicméně zmíněná ujgurská otázka se alespoň podle společnosti řeší na jablečném plénu řeší.

Kromě toho Apple tvrdí, že do roku 2030 budou jeho produkty uhlíkově neutrální, avšak podle Apple Environmental Report mají některé modely z rodiny iPhonů 13 ještě větší úhlíkovou stopu, než jejich přímý předchůdce iPhone 12. 

Při zhodnocení Global Electronics Council si nicméně iPhone 13 Pro v oblasti odpovědnosti vysloužil 97 bodů ze 119. Podle serveru Apple používá recyklované materiály, je zodpovědný ke svým (přímým) dodavatelům a mimo jiné se při jeho výrobě dbá na to, aby používal úspornou energii a minimum baterií napájených zařízení. 

A kolik Apple za výrobu zaplatil?

Model iPhone 13 s uložištěm 256 GB pořídíš za cenu okolo 25 tisíc korun. Podle zjištění TechInsights publikovaném na serveru Apple Scoop je přitom výrobní cena iPhonu 13 s tímto uložištěm rovna 570 americkým dolarům, což odpovídá přibližně 12 300 korunám. Apple se všemi náklady (včetně marketingu apod.) na telefonech podle serveru vydělává přibližně 52 %. 

Oproti minulé řadě tedy vzrostly náklady o 22 dolarů, za což mohou převážně zvýšené ceny na poli výkonných A15 čipů, vylepšeného displaye nebo baterie. Výrobní cena nových telefonů je vyšší i v porovnání se svým hlavním konkurentem Samsung Galaxy S21+, který se při téže velikosti paměti vyrábí za 508 dolarů podle stejné analýzy.

Až tedy sáhneš příště do kapsy, věz, že Apple na tvém nákupu vydělal přibližně polovinu toho, co výrobek stál. To ale samozřejmě není hlavní uvědomění, které je potřeba si odnést. Daleko důležitější je vědět, že na tvé prodloužené ruce se podílely tisíce dalších rukou po celém světě. A jablko poznání na zadní straně tvého telefonu v sobě nese jak vědomosti designérů a řemeslo dělníků, tak i některé, dosud stále nevyřešené hříchy dodavatelských společností.