Americký prezident Donald Trump nedávno označil Antifu za domácí teroristickou organizaci. V právním řádu Spojených států však nic takového neexistuje. Jak budou vypadat další kroky administrativy USA v boji proti levicovému hnutí, tedy není vůbec jasné.
Samotnou Antifu obklopuje velké množství hoaxů a dezinformací, které prezidentu Trumpovi a jeho zastáncům umožnily hnutí označit jako síť „radikálně levicových teroristů, kteří mají za cíl svrhnout vládu prostřednictvím násilí a nepokojů.“ Realita je ale trochu jiná, ono zmíněné nebezpečí pro Spojené státy a jejich bezpečnost najdeme totiž úplně jinde.
Samotný termín je převzat z německého slova Antifa, což je zkratka slova antifaschistisch (antifašistický), které bylo součástí názvu vícepartajní fronty iniciované Německou komunistickou stranou v roce 1932 za účelem boje proti nacismu. Původně označoval pouze antifašistickou taktiku, až později se začal psát s velkým písmenem na začátku a označovat konkrétní skupinu lidí. V posledních letech se používá především v souvislosti s účastníky levicových protestů ve Spojených státech.
Důležité je zdůraznit, že nejde o žádnou strukturovanou organizaci, ale o volné a decentralizované politické hnutí. Antifa nemá žádný oficiální seznam členů, stanoveného lídra, webovou stránku ani bankovní účet. I to vzbuzuje otázky ohledně toho, jak bude boj současné administrativy proti organizaci, která na papíře vlastně neexistuje, vypadat.
Dědictví odporu
Zastánci Antify se považují za pokračovatele odkazu těch, kteří proti této ideologii bojovali v minulosti, a připomínají, že fašismus nepatří jen do učebnic dějepisu, ale i mezi aktuální hrozby pro demokratické a mírové společnosti. Odpor proti fašismu kdysi zachránil svět. Dnes je otázkou, kdo proti komu vlastně bojuje.
Antifašismus jako samostatná politická strategie (nikoli jako obecný odpor proti fašismu) pak vychází z několika klíčových předpokladů. Jedním z nich je ten, že fašistické skupiny se obvykle snaží využít svobody liberální demokracie, jako je svoboda projevu a sdružování, k získání dostatečné moci, aby nakonec mohly tyto svobody ostatním odepřít, a že ti, kdo proti fašismu bojují, by neměli čekat, až k tomuto odepření dojde, ale měli by mu odporovat.
Zatímco někteří považují Antifu za podskupinu anarchistů, její stoupenci často kombinují anarchistické i komunistické názory. Jedním z nejčastějších symbolů používaných Antifou je právě kombinace červené vlajky ruské revoluce z roku 1917 a černé vlajky anarchistů z 19. století. Obecně lze říci, že většina stoupenců tohoto hnutí zastává levicové názory a ideologie.
Proti fašismu i u nás
Ačkoliv je Antifa v dnešní době spojená především s jejím působením ve Spojených státech, je třeba připomenout, že její odkaz je šířen po celém světě. A tedy i u nás. Skupina „Antifašistická akce“ vznikla už v květnu roku 1996 v reakci na zásah v klubu Propast na pražském Žižkově.
Jejím cílem je boj s krajně pravicovými ideologiemi jako neonacismem, fašismem a ultrapravicí. „Naše poslání se nezměnilo. Jsme rozhodnutí s fašismem ve všech jeho podobách vytrvale bojovat. Všemi prostředky. Dnes, stejně jako před třiceti lety,“ uvádí na webových stránkách.
„Násilí chápeme jako jeden z prostředků boje proti fašismu, avšak snažíme se k němu sahat, až když je to nevyhnutelné. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že je násilí to jediné, čemu neonacisté rozumí. Sami totiž často nemají žádný skutečný zájem na politické činnosti a je to právě pouze násilnická a agresivní image, které je na neonacismu přitahuje,“ dodává dále Antifašistická akce.
Antifa vs. Trump
Hnutí se dostalo do popředí americké politiky a mysli Donalda Trumpa už v roce 2017 v reakci na jeho prezidentskou kampaň a volby. Tehdy skupiny spojené s Antifou protestovaly proti zvolení Trumpa a narušily nebo úspěšně zabránily konání některých pravicových akcí, jako byl například projev krajně pravicového komentátora Milo Yiannopoulose na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Zde se objevila asi stovka maskovaných aktivistů nesoucí transparenty a vlajky spojené s Antifou. Velké množství z nich bylo zatčeno.
Antifa se také ozvala na shromáždění zastánců nadřazenosti bílé rasy Unite the Right v Charlottesville, které se konalo ve dnech 11. až 12. srpna 2017 ve Virginii. Mezi účastníky pochodu byli členové skupiny alt-right a neokonfederace, neofašisté, bílí nacionalisté, neonacisté, členové Ku-klux-klanu a krajně pravicové milice. Některé skupiny zde skandovaly rasistické a antisemitské slogany a nesly zbraně, nacistické a neonacistické symboly, vlajky a symboly dalších různých minulých i současných antisemitských a antiislámských skupin.
Mezi deklarované cíle organizátorů patřilo sjednocení amerického bílého nacionalistického hnutí a odpor proti navrhovanému odstranění sochy generála Roberta E. Leeho z bývalého Lee Parku v Charlottesville. Na akci přišla i řada těch, kteří se shromážděním nesouhlasili, v časopise The Atlantic následně McKay Coppins uvedl, že 33 osob zatčených za násilné incidenty bylo „většinou podněcováno menšinou agitátorů z hnutí Antifa v davu“. Ty, kteří se pochodu účastnili, měli protestanti podle serveru The New York Times napadat golfovými holemi a lahvemi s barevnou tekutinou. Trump k incidentu v době svého prezidenství (ne)slavně prohlásil, že „dobří lidé byli na obou stranách“. Dnes už by nejspíš byli jen na jedné a můžeš sám*sama hádat, jakou by měl na mysli.
Protest, nebo terorismus?
Hnutí Antifa je také spojeno s řadou nepokojů, které vypukly v USA po zabití George Floyda v roce 2020. Během nich například samozvaný aktivista Antify Michael Reinoehl zastřelil jednoho z příznivců Patriot Prayer, krajně pravicové skupiny z oblasti Portlandu. Reinoehl byl následně zastřelen policií.
V letošním roce jsme o Antifě slyšeli především ve spojení s útoky na ICE (Imigrační a celní službu USA). Letos v červenci například aktivisté zaútočili na federální agenty v zařízení ICE v Portlandu ve státě Oregon a na budovu úřadu ve státě Alvarado v Texasu. Vláda Spojených států uvedla, že za útoky stojí právě zastánci hnutí Antifa.
USA svolávají generály z celého světa. Důležité setkání vyvolává nejistotu
26. září 2025 v 9:09
Kritici hnutí proto tvrdí, že Antifa se od hlavního proudu levicových skupin liší především tím, že někteří její aktivisté jsou ochotni používat násilí k prosazování svých cílů. Antifašističtí aktivisté však využívají i jiné taktiky než násilné útoky. Pravidelně například zveřejňují totožnost a osobní údaje osob, které považují za krajně pravicové aktivisty. Tato taktika, běžně známá jako „doxxing“, má za cíl přimět zaměstnavatele k propuštění těchto osob a k jejich sociálnímu vyloučení. Kde jedni vidí legitimní protest, druzí mluví o násilí a anarchii. Realita, jak už to bývá, je asi někde mezi.
Rétoriku násilí pak využívá i zmíněný prezident Donald Trump, který za zastánce Antify označuje většinu protestantů, kteří s jeho politikou nesouhlasí. Ve svém prohlášení, ve kterém odůvodnil zařazení Antify mezi domácí teroristické organizace, uvedl, že „k dosažení těchto cílů používá nelegální prostředky k organizování a provádění kampaně násilí a terorismu v celostátním měřítku.“
Kdo vlastně páchá násilí
Donald Trump ve svém oficiálním prohlášení vyčíslil všechny násilné střety, za kterými měli stát zástupci antifašistické skupiny. Důležité je ale upozornit na to, že ohrožení národní bezpečnosti bychom měli hledat spíše na druhé straně politického spektra. Místo skutečných hrozeb se totiž pozornost stáčí na ty, kteří jsou možná hluční, ale statisticky méně nebezpeční.
Studie z roku 2024 s názvem What NIJ Research Tells Us About Domestic Terrorism (Co nám výzkum NIJ říká o domácím terorismu), jejímž autorem je přímo Národní institut spravedlnosti USA, totiž prokázala, že extrémisté z krajní pravice zabili mnohem více Američanů než jakákoli jiná domácí teroristická skupina. Jenže se zdá, že tyto výsledky se současné administrativě Spojených států moc nelíbí, jelikož vyvrací úplně vše, co prohlašuje. A proto se rozhodla ji ze stránek Ministerstva spravedlnosti smazat.
Podle Jasona Paladina, nezávislého vyšetřovatele, studie zmizela mezi 11. a 12. zářím. Úplnou náhodou hned po zastřelení pravicového komentátora Charlieho Kirka letos v září. Jen několik hodin poté, co byl Kirk zavražděn, prezident Donald Trump zahájil projev k národu, ve kterém vyjádřil zděšení nad Kirkovou smrtí. Prezident se rozhodl obvinit z vraždy „radikální levici,“ ačkoli vyšetřování bylo a stále je v plném proudu a v té době úřady ještě neidentifikovaly střelce. Dosud však neexistují žádné důkazy o tom, že Tyler Robinson, podezřelý z vraždy Kirka, byl členem Antify nebo jakékoli jiné levicové sítě.
Zařazení hnutí Antifa mezi domácí teroristické skupiny je tak vlastně jen vyvrcholením politiky Donalda Trumpa a jeho boje proti levicovým uskupením. Jenže to má háček. Právo USA totiž nic jako domácí teroristické organizace nezná. Americká vláda může skupiny podle dosavadního rámce označit pouze za zahraniční teroristické organizace, jejichž podmínkou je právě slovo zahraniční.
Nová pravidla hry
Ministerstvo zahraničí vede seznam aktuálních zahraničních teroristických organizací, mezi které patří například pobočky ISIS nebo drogové kartely z Latinské Ameriky. Členové dané skupiny mohou být vykázáni nebo vyhoštěni ze země a vláda má pravomoc zabavit jejich finanční prostředky. Doposud však není zcela jasné, jak by tyto pravomoci mohly být rozšířeny na Antifu, která kromě toho, že nesplňuje podmínku zahraničí, navíc ani není organizací, nemá veřejný seznam členů, které by šlo vykázat, ani bankovní účet s finančními prostředky, které by šlo zabavit.
Trumpův nový příkaz nařizuje „všem výkonným orgánům a agenturám... vyšetřovat, narušovat a rozbít veškeré nelegální operace... prováděné Antifou nebo jejími příznivci“. Co přesně to znamená v praxi, zatím Bílý dům neuvedl. Spousta politických expertů však varuje, že absence právního ukotvení tohoto nařízení by v budoucnu mohla způsobit problémy.
Riziko zneužití
Brad Evans, profesor politického násilí na Bath University, pro BBC varoval, že absence organizační struktury a členství v Antifě „nabízí pozoruhodnou příležitost rozšířit pravomoci vlády a uplatnit je na kohokoli, o kom se dá předpokládat, že patří k nejasně definované organizaci“. Když nevíte, kdo přesně je nepřítel, můžete si ho vytvořit.
Další politologové varují, že by toto nařízení mohlo být v rozporu s prvním dodatkem Ústavy USA, který chrání právo Američanů na sdružování, které zahrnuje právo jednotlivců zakládat skupiny, a zakazuje vládě zasahovat do činnosti těchto skupin. „Označení takové skupiny prezidentem za ‚významnou teroristickou organizaci‘ nemění nic na těchto základních ústavních právech,“ dodal profesor David Schanzer, ředitel Centra pro terorismus a vnitřní bezpečnost Triangle na Duke University.
Někteří experti totiž varují před tím, že toto nařízení prezident nevydal proto, že se bojí nárůstu levicového extremismu a věří, že představuje nebezpečí pro Američany (což ostatně vyvrací i zmíněná studie z minulého roku), ale proto, aby mohl bojovat s těmi, kteří s ním nesouhlasí.
Jednoduchá oběť
Antifa je už delší dobu středobodem konspiračních teorií krajně pravicových extremistů, v minulosti například na sítích kolovala informace, že Antifa měla tajně zorganizovat útok na Kapitol Spojených států amerických 6. ledna 2021. Pro tato tvrzení neexistovaly žádné důkazy tehdy a neexistují ani dnes. Krátce po nepokojích FBI přímo vyvrátila konspirační teorii s tím, že neexistují „žádné náznaky“ toho, že by se na nich antifašistické hnutí podílelo.
Vzhledem ke své pověsti se tak hnutí Antifa stalo efektivním hromosvodem pro pravicové politiky USA. Jeho démonizace ze strany nejvyšších představitelů Spojených států ukazuje, jak snadno lze politický boj převést do symbolické války s nepřítelem, jehož obrysy jsou nejasné, a právě proto tak nebezpečně tvárné. Už tu možná nejde ani o Antifu samotnou, ale o to, jak snadno může být nesouhlas s vládní politikou označen za extremismus. V době, kdy největší hrozbu podle výzkumů představuje krajní pravice, se pozornost státní moci upírá opačným směrem. A právě to by nás možná mělo znepokojovat nejvíc.
