Zástupce šéfa ruské Rady bezpečnosti varoval, že Moskva by mohla obnovit trest smrti poté, co Rusko vyloučili z Rady Evropy. To šokovalo aktivisty za lidská práva v zemi.
Pouliční protesty proti válce na Ukrajině se v Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech obnovily také v sobotu. Lidé vyšli do ulic i přes masové zatýkání ve čtvrtek a v pátek.
Podle OVD-Info, skupiny pro lidská práva, která sleduje politické zatýkání, bylo v sobotu ve 34 ruských městech na protiválečných protestech zadrženo nejméně 460 lidí včetně více než 200 lidí v Moskvě.
Mezi zadrženými ve městě Bělgorod na západě Ruska u hranic s Ukrajinou byli také dva novináři rozhlasové stanice Rádio Svoboda (RFE/RL). Po několika hodinách je policie propustila na svobodu.
Huge protests throughout Moscow, Russia as they shout, "Slava Ukraini" (Glory to Ukraine)😢#kyiv #ukraine #RussiaUkraineWar #Russian #russianinvasion pic.twitter.com/IXFI8O0Opl
— Dave Techz (@techz_dave) February 26, 2022
Jak v noci na neděli informovala agentura AP, v Rusku se množí různé druhy protestů proti válce. Otevřené dopisy odsuzující ruskou invazi na Ukrajině podepsalo jen v sobotu již více než 6 tisíc zdravotnických pracovníků. Jiný dokument s podobným obsahem za sobotu podpořilo více než 3 400 architektů, inženýrů a urbanistů, zatímco výzvu za mír na Ukrajině podepsalo v sobotu přes 500 učitelů.
Válku kritizují i členové parlamentu
Agentura AP upozornila, že kritika za invazi přišla poměrně nečekaně i od některých členů parlamentu, kteří začátkem tohoto týdne hlasovali pro uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny, což je krok, který předcházel ruskému útoku.
Russian civilians protesting against the Ukrainian war, saying “We stand with you Ukraine.” This is extremely brave being as it is a Criminal Offence in Russia to protest, even if it’s a silent protest. 💙🙏💙 pic.twitter.com/gwT0uMkHDn
— Craig David Adams (@craigadams05) February 26, 2022
Dva zákonodárci z komunistické strany, která obvykle sleduje linii Kremlu, se na sociálních sítích vyjádřili proti bojovým operacím na Ukrajině. Oleg Smolin řekl, že „byl šokován“, když útok na Ukrajinu začal, a dodal, že podle jeho přesvědčení by vojenská síla měla být v politice použita jen jako poslední možnost.
Podle jeho kolegy Michaila Matvejeva je třeba „válku okamžitě zastavit“. Vysvětlil, že on hlasoval pro to, aby se Rusko „stalo štítem proti bombardování Donbasu, ne pro bombardování Kyjeva“.
Obnovení trestu smrti?
Ruské vedení mezitím zaujalo tvrdší postoj vůči těm, kteří invazi odsuzovali, a to doma i v zahraničí. Dmitrij Medveděv, zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, které předsedá prezident Vladimir Putin, řekl, že Moskva může reagovat na západní sankce odstoupením od poslední dohody o jaderných zbraních s USA, přerušením diplomatických styků se západními zeměmi a zmrazením jejich aktiv.
Varoval také, že Moskva by mohla obnovit trest smrti poté, co Rusko vyloučili z Rady Evropy. Toto jeho prohlášení šokovalo aktivisty za lidská práva v zemi, která má od srpna 1996 moratorium na trest smrti. Eva Merkačová, členka kremelské rady pro lidská práva, odsoudila Medveděvovu vizi jako „katastrofu“ a „návrat do středověku“.
