Těchto 10 věcí o Islandu (možná) nevíš. Nahé sprchování s místními, hotdog jako národní jídlo i doteky s čerstvou lávou

Islanďané milují koupání, plavání a horkou vodu. Krátce po příletu na Island zjistíš, že atrakce jako Blue Lagoon či Sky Lagoon, kde za vstupné sice zaplatíš stovky korun, ale můžeš se natřít léčivým bahnem a vykoupat se ve vodě zbarvené domodra, jsou ve většině případů pouze silným lákadlem turistů.

Do Blue Lagoon dnes potřebuješ online rezervaci předem, a to dokonce pár týdnů, a nejlevnější vstupné tě vyjde kolem sedmnácti set korun. Pokud přijdeš až večer, můžeš vychytat vstup za zhruba dvanáct set. Minimálně stejný zážitek s menším počtem turistů, byť bez speciální pleťové masky, ale v obklopení nehostinné přírody, můžeš mít v geotermálních lázních Mývatn na severu ostrova, kde vstup stojí kolem tisícovky. 

Ve skutečnosti je třeba hledat lokální bazény v kterémkoli městečku, kterým budeš na své cestě Islandem projíždět. Veřejný bazén mají i městečka se 150 obyvateli, díky čemuž v nich nepotkáš téměř žádného turistu a uvidíš, jak si vodu užívají místní obyvatelé.

Dobře střeženým tajemstvím je například káď s horkou vodou Djúpavogskörin ležící uprostřed přírody, ke které stačí odbočit z hlavní cesty po zabláceném kousku země. Z cesty ale káď s vodou pořádně neuvídíš, protože je skrytá za skálou.

Islanďané považují koupání za způsob, jak udržovat vztahy se známými v komunitě, a tak ve vodě hodně debatují, v bazénech se setkávají celé rodiny, kamarádi, ale narazíš i na lidi, kteří si přišli dát do vířivky rande. Islanďané si na koupaliště vzorně berou láhve s vodou, aby mohli po pobytu ve vířivce své tělo opětovně hydratovat, a pravidelně se otužují.

Velmi působivé bylo koupání v bazénech Suðurbæjarlaug v Reykjavíku nebo v komplexu Árbæjarlaug v hlavním městě, když začalo sněžit a teplota klesla k nule, zatímco lidé si užívali 40stupňovou vodu v bazéncích. 

Každé veřejné koupaliště se obvykle skládá z plaveckého bazénu, dvou nebo tří vířivek s různými teplotami, ledového bazénku a sauny. Za vstupné zaplatíš kolem 170 korun a nikdy nesmíš zapomenout na důkladnou sprchu bez plavek předtím, než vstoupíš do vody. Více hygieny, méně chlóru, jak říkají Islanďané.

3. Do roku 1989 měli na Islandu zakázané pivo

Když před cestou na Island zkontroluješ, kolik na ostrově stojí alkoholické nápoje, průměrný cestovatel si zřejmě řekne, že nejbližší dny alkohol oželí. Alkohol je na Islandu v podnicích mimořádně drahý, takže pokud jsi někdy navštívil severské země jako Norsko nebo Švédsko, cenami tě velké pivo nevystraší. Za půl litru piva je třeba si připravit klidně 200 korun.

Málokdo z dnešních turistů ovšem ví, že pití piva bylo na Islandu kdysi ilegální. Od roku 1915 platila na ostrově prohibice alkoholu, v důsledku které si obyvatelé nemohli legálně objednat pivo v žádném podniku ani si jej koupit v supermarketu.

Nešlo přitom o náhlé rozhodnutí roztržité vlády, ale o prohibici, kterou si v referendu odhlasovali samotní Islanďané v roce 1915. Celých 60 procent obyvatel hlasovalo pro zákaz alkoholu. Island získal nezávislost na Dánsku v roce 1918 a pivo bylo pro místní obyvatele jedním ze symbolů dánského životního stylu, kterým pohrdali, a tak tento symbol chtěli vytlačit ze svých životů společně s dánskou nadvládou.

Netrvalo dlouho, než Islanďany tento nápad omrzel. Nejdříve si za méně než deset let od referenda zlegalizovali červené víno, následně destiláty, ale pivo zůstalo tabuizované a zejména zakázané až do 1. března 1989. Od té doby však patří mezi oblíbené nápoje Islanďanů a v supermarketu si můžeš koupit místní pivo jako Viking či Kaldi za méně než korun za plechovku či láhev. Více než u nás, ale žádná tragédie.

4. Nejmohutnější vodopád Evropy uprostřed islandské divočiny

Příprava itineráře cesty po Islandu tě rychle poučí o tom, že se chystáš do země, kde není nouze o vodopády. Na Islandu je opravdu tolik vodopádů, že po pár dnech cesty kolem Islandu tě už voda padající ze skal dokáže vzrušit jen stěží, ale přesto tě tato ostrovní krajina stále zvládne překvapit. 

Identifikace vodopádů, kterých je, mimochodem, na Islandu prý více než 10 tisíc, je poměrně jednoduchá. Otevřeš mapu, spatříš zajímavou atrakci, a pokud její název končí příponou -foss, gratulujeme, natrefil jsi na nový vodopád. Je ale třeba uznat, že islandské vodopády ti vyrazí dech. 

Nejsnáze se dostaneš k vodopádu Gullfoss, který leží na známé turistické trase Golden Circle, ale pokud máš auto a netouláš se jen v okolí Reykjavíku, doporučujeme vydat se do islandské divočiny.

Obrovským zážitkem je například sprchování se pod širým nebem pod geotermální sprchou Krafla, kterou najdeš na severu Islandu, v mapách pod názvem Perpetual Shower. Ze sprchové hlavice uprostřed ničeho vytéká 38stupňová voda, pod kterou se vyplatí zahřát i v době, kdy teplota klesá pod nulu. Vyzkoušeli jsme na vlastní kůži.

Doporučujeme ubytovat se na jednu noc i v malé osadě Möðrudalur, odkud to není daleko k vodopádu Dettifoss, ale budeš mít pocit, že ses ze Země přemístil na neobydlenou planetu hluboko ve vesmíru. Farma v Möðrudalure existuje od 9. století, kdy byl Island poprvé osídlen, a pocit izolace od vnějšího světa i civilizace je nepopsatelný.

U vodopádu Seljalandsfoss můžeš přejít za padající vodu, Skógafoss tě ohromí majestátností, Svartifoss vypadá jako vystřižený z fantasy seriálu, Folaldafoss je na začátku horské cesty, masivní Dettifoss zase největší evropský vodopád. Je si z čeho vybírat.

5. Majestátní podmořský tunel, ale i tunel, kde mýtné zaplatíš v budce

Island si pro své první obyvatele jako sopečný ostrov ležící v místě střetu tektonických desek nepřipravil přírodní podmínky, ve kterých by bylo snadné budovat civilizaci.

Dnes je však situace rozdílná a Island nabízí úchvatná místa nejen pro milovníky přírody, ale také pro turisty, kteří umí ocenit architektonické skvosty a výdobytky moderního inženýrství. Vydáš-li se na cestu kolem Islandu, u městečka Djúpivogur na východě pochopíš, že Islanďanům v jednu chvíli došla půda, na které by mohli postavit cestu podél moře, a tak ji museli vysekat do hory. 

Největší inženýrský skvost však najdeš u Reykjavíku. Na první pohled monotónní cesta prázdnými planinami s občasnými barvami se najednou změní na vjezd do tunelu Hvalfjörður, který je dlouhý 5 770 metrů a dosahuje hloubky až 165 metrů pod hladinou moře. V navigaci se ti najednou zjeví pouze cesta napříč mořem a ty sleduješ drsný kámen, do kterého tunel vyhloubili. Žádné betonové podpěry jako u nás.

Zatímco v tunelu přes Hvalfjörður mýtné neplatíš, pokud si zkracuješ cestu přes více než 7kilometrový tunel Vaðlaheiðargöng na severu Islandu u města Akureyri, za přejezd zaplatíš kolem 250 korun .

Systém placení mýta je ale úsměvný. Po vjezdu můžeš otevřít webovou stránku, mimochodem přímo v tunelu, jelikož ani pod hromadou skal neztratíš 4G připojení, a zaplatit online, nebo zastavíš na odpočívadle přímo v tunelu a zaplatit mýtné v budce připomínající telefonní budku. Na budkách je třeba hledat nápis „toll“.

6. Největší ledovec Evropy, kterého se dotkneš a okusíš rizika

Island je pokryt ledovci. I v současnosti, kdy klimatické změny způsobují tání ledovcové pokrývky planety, zůstává kolem 11 procent území Islandu pokryto ledovci, což pro turistu přijíždějícího na ostrov znamená řadu možností, jak si ledovce obhlédnout z bezprostřední blízkosti. Mimochodem, pokud na mapě hledáš ledovce, tentokrát ti poslouží přípona -jökull.

Největším ledovcem na Islandu, ale i v celé Evropě, je ledovec Vatnajökull, kolem něhož místní úřady vytvořily obrovský národní park o rozloze 14 141 čtverečních kilometrů, informuje Arctic Adventures.

Mezi nejpopulárnější procházky v tomto národním parku patří turistická stezka k ledovci Skaftafellsjökull, protože ze stejného počátečního bodu můžeš vyrazit k magickému vodopádu Svartifoss i ledovci, avšak my doporučujeme přeskočit tuto stezku, po návštěvě vodopádu zaparkovat o kilometr dál a projít se k ledovci Svínafellsjökull. Zážitek z ledovce bude větší, protože k němu budeš blíž.

Pokud však chceš zážitek, který ti bude připadat mnohem méně turistický, zastav se u ledovce Sólheimajökull. Ten leží blíže k Reykjavíku, takže ho budeš mít po cestě k Vatnajökullu. Dopoledne tam narazíš na hrstku lidí nebo budeš úplně sám a můžeš se ledovce nejen dotknout, ale opatrně na něj položit i svoji botu. Ledovce jsou mimořádně nebezpečné, takže procházka po nich bez certifikovaného průvodce je prakticky zakázána.

7. Drahé pozorování velryb, ale roztomilých tuleňů a sobů zdarma

Island láká lidi na své přírodní bohatství, avšak působivá není jen flóra, ale také fauna. Několik oblastí na Islandu se specializuje například na pozorování velryb, které bývá obvykle velmi úspěšné v závislosti na období roku, kdy Island navštívíš, jenže pozorování velryb není nejlevnější záležitost.

Pokud zanecháš Reykjavík ve zpětných zrcátkách svého půjčeného auta, všude kolem cesty budeš moci pozorovat tradiční islandské koně, které můžeš při troše štěstí pohladit.

Na nás ale nejvíce zapůsobila stáda volně žijících sobů. Ty se podél cesty začaly objevovat těsně za světoznámou Diamond Beach na jihu ostrova a my jsme opakovaně zastavovali přímo na prázdné hlavní silnici, abychom se soby pokochali. Island je znám také koloniemi roztomilých ptáků papuchalků.

Zatímco soby nebylo třeba vyhledávat a u cesty jich zahlédneš spoustu, nás zlákalo pozorování tuleňů. Na Islandu dostaneš stovky zaručených tipů, kde tuleně určitě zahlédneš, a nám se to podařilo hned několikrát. Populárním místem je ledovcové jezero Jökulsárlón s Diamond Beach, kde spatříš tulení hlavy ve vodě, ale nepřiblížíš se k nim.

Na tuleně v celé jejich kráse jsme následně narazili v oblasti Stokksnes, ale navštívili jsme i tulení metropoli Hvammstangi na severozápadě ostrova, kde nás však čekala jen hrstka vzdálených tuleňů na hladině. Jackpot jsme vychytali až na pláži Ytri Tunga, která je od Reykjavíku vzdálena dvě hodiny cesty, ale tuleni se tam před lidmi předvádějí ve vzdálenosti méně než 15 metrů. Doporučujeme.

8. Nejstarší parlament světa uprostřed zlomu tektonických desek

Historie Islandu ani zdaleka nesahá tak daleko jako historie kontinentální Evropy. Osídlování Islandu začalo až v polovině 9. století našeho letopočtu, kdy tento kout světa objevily dobrodružné výpravy ze severských zemí.

Začátek osidlování Islandu se proto odhaduje na období mezi lety 870 až 874, kdy ze severu Evropy odcházeli rolníci či bojovníci, protože se odmítali přizpůsobit nadvládě norského krále a sjednotitele Norska Haralda I. Severské země nenabízely ani dostatek orné půdy. 

Málokdo ví, že tento severský exodus na Island vyústil ve vznik prvního demokratického parlamentu v historii lidstva. Tento parlament dostal název Alþingi. Od roku 930 se „šéfové“ islandských kmenů a osad setkávali, vytvářeli a interpretovali zákony a rozhodovali o budoucnosti svých obyvatel.

Dnes tyto pláně, kde setkání parlamentu probíhala, můžeš navštívit i ty v národním parku Þingvellir nedaleko Reykjavíku v rámci Golden Circle. Na těchto místech se dokonce můžeš projít zlomem tektonických desek napříč Středoatlantickým hřbetem, který odděluje Severní Ameriku od Evropy. 

Na pláních před desítkami let u malého kostelíku vyrostla letní rezidence islandského premiéra, kde skutečně premiéři v létě přijímají návštěvy oficiálních delegací a tráví volné chvíle. Na první pohled bys však netipoval, že se díváš na letní rezidenci premiéra, protože komplex domků vypadá skromně.

Díky izolované poloze, pozdnímu osídlení a nevelké populaci, která dnes dosahuje kolem 360 tisíc obyvatel, zůstaly zachovány poměrně přesné historické záznamy o kmenech, rodinách a předcích dnešních Islanďanů. Vznikla dokonce databáze Íslendingabok, ve které mohou Islanďané vystopovat své předky hned několik generací do minulosti, občas dokonce až stovky let.

9. Na Islandu nenajdeš McDonald's, vyzkoušej raději místní značky

Množství cestovatelů se ve světě spoléhá na to, že pokud je přepadne hlad, přinejhorším seběhnou do nejbližšího McDonaldu a zasytí se hamburgerem. Na Islandu ale žádné McDonald's nenajdeš — jako v jediném hlavním městě západní Evropy, píše Mashed.

V minulosti přitom v Reykjavíku fungovaly tři restaurace oblíbeného řetězce, avšak své brány zavřely následkem finanční krize z let 2008 a 2009.

McDonald's si ale na Islandu nikdy nedokázal vytvořit dostatečně velkou fanouškovskou základnu, aby prosperoval. Místní často preferují lokální fastfoody, a tak se McDonald's se svými importovanými surovinami neuchytil tak, jak si představoval.

Pokud máš chuť na lokální jídlo za přiměřené ceny, které tě hned po příchodu do Reykjavíku nezruinují, určitě vyzkoušej 101 Reykjavík Street Food, kde si můžeš objednat vše od fish and chips až po polévku z mořských plodů. A s několika zaměstnanci se dokonce domluvíš česky.

Nepřítomnost McDonald’s na Islandu neznamená, že se na ostrově neuchytily žádné známé provozy rychlého občerstvení. V Reykjavíku a ve větších městech po ostrově narazíš na množství provozů KFC, Taco Bell či Subway, ale nakonec stejně vždy vyhrávají lokální restaurace jako Tommi's Burger Joint nebo Aktu Taktu.

10. Dotkni se lávy na sopce Fagradalsfjall, která vybuchla v roce 2021.

Island patří mezi nejaktivnější vulkanické oblasti na světě. Na ostrově najdeš více než 130 sopek ve 30 rozdílných sopečných systémech, z nichž většina zůstává aktivní do dnešních dnů. Neznamená to, že sopky neustále vybuchují, ale aktivita pod zemským povrchem zůstává intenzivní, a tak je jen otázkou času, kdy se Islanďané setkají s novou erupcí.

V mnoha z nás zarezonovala zejména erupce sopky Eyjafjallajökull, která leží pokryta ledovcem se stejným názvem a v roce 2010 způsobila svým výbuchem šíření kouře a prachu, což na několik týdnů zkomplikovalo leteckou dopravu. Nejpůsobivější sopkou Islandu je zřejmě sopka Hekla, která leží nedaleko Reykjavíku a místní ji označují za bránu do pekla. Naposledy vybuchla v roce 2000. 

Od doby, kdy v 9. století Island osídlili první obyvatelé, z hromady sopek vybuchlo pouze 18, ale několik vybuchuje opakovaně. Největší rozruch způsobil výbuch sopky Fagradalsfjall, ležící přibližně 50 minut cesty od Reykjavíku směrem na jihozápad. Sopka vybuchla v roce 2021 a láva z kráteru vytékala celé měsíce, což na Island i navzdory pandemii přitáhlo desítky tisíc zvědavých turistů.

Přestože láva dnes z kráteru nevytéká, vidět aktivní sopku na vlastní oči je zážitek na celý život. Výlet na Fagradalsfjall si můžeš naplánovat na poslední den zájezdu před odpoledním odletem, protože sopka leží blízko u hlavního letiště Keflavík.

Nejdříve za méně než půlhodinu vylezeš na kopec naproti kráteru, odkud můžeš pozorovat rozlitá lávová pole, ale následně se můžeš ztuhlé lávy rovnou dotknout. Není sice žhavá a neteče jako na videích z loňského roku, ale na desítkách míst z ní stoupá pára, která signalizuje, že hluboko pod ztuhlou lávovou pokrývkou sopečná aktivita neutichá.