Zajímavé zjištění, týkající se vzorkování respondentů u výzkumů zjišťujících vliv přírody na duševní pohodu lidí, zkoumali vědci z Veřejné státní univerzity ve Vermontu.
Studie, které se zabývají pozitivním vlivem přírody na lidské duševní zdraví, nemusí úplně odpovídat realitě, zjistili vědci z Gundova institutu pro životní prostředí Veřejné státní univerzity ve Vermontu.
Důvodem je zejména vzorek osob, jejichž reakce jsou sledovány. Asi 95 % ze zkoumaných studí totiž testovalo vliv přírody u lidí z vysokopříjmových západních států z Evropy, východní Asie a USA. Upozorňují tak, že vliv přírody na duševní zdraví domorodců z Jižní Ameriky může být jiný, informuje The Guardian.
Příroda průkazně zlepšuje duševní pohodu osob. Procházka v parku nebo v lese v lidech vyvolává pocit štěstí a zahání symptomy úzkostí a deprese. Podobných studií, které se zabývá touto tématikou, existuje vícero. Jak se ale ukazuje, nemůžeme jasně určit, že se tak cítí opravdu každý člověk.
Výzkumník Carlos Andres Gallegos-Riofrío z Gundova institutu pro životní prostředí Veřejné státní univerzity ve Vermontu se svým týmem zkoumal jistý fakt, který po porovnání studií zabývajících se tímto fenoménem zjistil.
Tím je skutečnost, že ze 174 studií z posledních 10 let, které tento fakt uvedly, bylo 95 % výzkumu prováděno v západních zemích s vysokými příjmy v USA, Evropě a východní Asii. Podle jeho slov je tedy možné, že vliv přírody na duševní zdraví domorodců v Jižní Americe může být jiný než na bělošskou rodinu z amerického předměstí.
Pouze 4 % studií se zabývala národy se středními příjmy, jako je třeba Indie. Žádná země s nízkými příjmy se ve studiích neobjevila. Pouze jedna studie proběhla v Africe a jedna v Jižní Americe. Z účastníků, jejichž etnický původ byl znám, byla většina bílých.
Studie nejsou univerzální
„Zjištění odhalují zaujatost západního světa: je zde nadměrné zastoupení bílých účastníků a etnicita je přehlížena (62 % studií neuvádí etnicitu účastníků),“ uvádí abstrakt práce. „Protože planetární zdraví je z velké části závislé na etnosféře (bohaté kulturní síti planety), doporučujeme budoucím studiím testovat účinky přírody na duševní zdraví/pohodu pluralisticky a mimo nereprezentativní podskupiny lidstva,“ dodává.
Rachelle Gould z Rubensteinovy školy životního prostředí a přírodních zdrojů na Vermontské univerzitě nicméně uvedla, že s výsledky studií nemusí být nutně něco špatně.
„Tato zjištění jsou důležitá, ale máme důvod se domnívat, že se nemusí vztahovat na celou populaci,“ uvedla pro The Guardian. „Aby nás tyto práce mohly posouvat k udržitelnosti, potřebujeme vědět, které z těchto účinků jsou univerzální a které jsou kulturně specifické,“ dodala.
