Isaac Sprague celý život bojoval s podvýživou. Jeho tělesná hmotnost nikdy nepřesáhla hranici 20 kilogramů, kvůli čemuž každý den čelil urážkám či znechuceným pohledům. Toto je životní příběh muže, který zemřel v chudobě a nešťastný.
V rámci naší článkové série ti přinášíme další příběh. Tentokrát se podíváme na život Isaaca Sprague, kterému nikdo neřekl jinak než „živý kostlivec“. Lékaři se nemohli dopátrat, proč Isaac váží pouhých 20 kilogramů. Svého vzhledu nakonec využil a nechal se najmout do tzv. „freak show“, díky které si vydělal nemalé peníze. Nic jiného mu ale zřejmě nezbývalo. Na sklonku života propadl hazardu, a nakonec jej udusilo jeho vlastní tělo.
V prvním díle série jsme ti představili lvího muže Stephana Bibrowskiho, který byl v pouhých čtyřech letech prodán do cirkusu Barnum and Bailey. Právě P. T. Barnum do své „freak show“ přizval také Isaaca.
Tzv. freak shows existovaly stovky let, ale Barnum byl tím, kdo přišel s revolučním konceptem. Dbal na to, aby svým umělcům poskytl dostatečnou finanční odměnu a staral se o jejich pohodlí, ačkoli ani on není bez viny. Proslavil se, když v roce 1836 vybíral vstupné za veřejnou pitvu Afroameričanky, kterou měl pronajatou jako otrokyni.
Isaac Sprague vážil pouhých 20 kilo. Rodiče mu zemřeli a on musel vymyslet způsob, jak se uživit
Isaac se narodil 21. května 1841 v East Bridgewater, Massachusetts, severně od Bostonu. Až do svých 12. narozenin žil spokojeným životem, ale pak se něco změnilo... Chlapcovi rodiče si všimli, že jejich syn začal drasticky hubnout, stěžoval si na křeče, a ačkoli jej chuť k jídlu neopouštěla, na váze nepřibral ani gram.
Vystrašení rodiče nechápali, s jakou nemocí jejich syn bojuje. Obrátili se proto na lékaře. Ti na nebohém chlapci provedli desítky vyšetření, ale ani tak nedokázali odhalit příčinu jeho hubnutí.
V 18 letech přestal Isaac hubnout, váha 167 centimetrů vysokého chlapce se ustálila na 20 kilogramech a jeho rodina doufala, že se blýská na lepší zítřky. O rok později, když bylo Isaacovi 19 let, jeho rodiče zemřeli na různé nemoci a mladík zůstal na světě sám.
Tím pádem musel vymyslet, jak se uživit. Když byli jeho rodiče živí, pracoval u svého otce jako obuvník a této praxe chtěl využít i v následujících letech. Chvíli byl zaměstnán u obuvníka, poté pracoval u obchodníka s potravinami, ale v žádné práci nevydržel dlouho. Jeho váha stále klesala, bylo pro něj těžké vykonávat fyzickou práci a jeho tělo nebylo schopno snést zápřah, který každodenní práce obnášela. Chlapec proto musel vymyslet, jak svoji odlišnost proměnit v obživu, a to se mu také nakonec povedlo.
