S bývalou rektorkou a ekonomkou Danuší Nerudovou o prezidentských volbách, ekonomické krizi v Česku, dostupném bydlení, ale i o tom, proč je pro ni důležitá mladá generace.
Volba prezidenta České republiky 2023 se blíží a jedním ze jmen, která často zaznívají v souvislosti s kandidáty, je Danuše Nerudová. Ekonomky a bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsme se zeptali, zda se již definitivně rozhodla kandidovat a společně jsme si povídali i o dalších palčivých tématech.
V našem rozhovoru se dočteš, jaký vývoj ekonomické krize očekává, co může podle ní vláda udělat pro zmírnění jejích dopadů nebo jak přemýšlí nad řešením nedostatku dostupných nájemních bytů. „Bydlení je důležité téma, stejně jako třeba klimatické krize, adopce dětí homosexuály nebo manželství pro všechny, na což stará generace politiků neslyší,“ uvádí v rozhovoru pro Refresher ekonomka.
Vaše jméno se hojně skloňuje v souvislosti s prezidentskými volbami 2023. Už jste se definitivně rozhodla, zda budete kandidovat?
Žijeme v bezprecedentní době a funkce prezidenta je v tento okamžik velmi důležitá. Člověk, který s lehkým srdcem řekne, že se bude ucházet o post prezidenta, a pak se nic zásadního v jeho kampani nestane, důkladně nepromyslel, co všechno kandidatura obnáší. Jsem si vědoma toho, že nevyhrává ten, kdo kandidaturu oznámí jako první, a také toho, že potřebujeme prezidenta, který skutečně bude prezidentem všech 10 a půl milionu lidí.
Budoucí hlava státu musí vrátit důstojnost lidem na okraji společnosti, na které se bohužel zapomíná. Kromě toho jsem si také vědoma toho, co všechno kandidatura obnáší. Pokud má být člověk relevantním kandidátem, tak si musí udělat spoustu domácích úkolů typu sestavit tým, mít zajištěno financování kampaně a další kroky. To jsou věci, na kterých v současné chvíli pracuji.
Cítíte tlak veřejnosti na to, že byste měla zasáhnout do prezidentských voleb?
Cítím, ale kandidatura je závažná věc, o které člověk nemůže rozhodovat v tom smyslu, že se cítí polichocen tlakem okolí a zvažuje, že vyslyší volání veřejnosti. Je to jen jeho rozhodnutí, on má odpovědnost. Podpory si nesmírně vážím, ale přes to všechno si domácí úkoly a přípravu musím udělat já sama.
Co může ovlivnit vaše rozhodování, zda budete kandidovat, nebo ne?
To je velmi těžká otázka. Člověk si občas některé věci vůbec nedovede představit a ony nakonec nastanou, což se za poslední 3 roky stalo už mnohokrát. Ano, určitě existují věci typu vážné onemocnění, které kdyby nastaly, tak by člověk musel zhodnotit svoje schopnosti, a pokud by nemohl svoji energii využít naplno, tak by samozřejmě nekandidoval.
Má Česká republika již nyní nějakého kandidáta, kterého byste sama podpořila a kvůli kterému byste necítila potřebu kandidovat?
Jsem daleka hodnotit ostatní kandidáty a do voleb je navíc velmi daleko. Může se stát tolik věcí.
Je čas vrátit prezidentský úřad tam, kam patří. Zasloužíme si mít civilního prezidenta, který není papaláš a nezavírá se na Hradě jako ve slonovinové věži.
Jakého prezidenta podle vás Česko potřebuje?
Je čas vrátit prezidentský úřad tam, kam patří. Zasloužíme si mít civilního prezidenta, který není papaláš a nezavírá se na Hradě jako ve slonovinové věži. Potřebujeme prezidenta, který bude myslet na všechny skupiny obyvatel, na lidi v exekucích, na samoživitele i na lidi, kteří se třeba kvůli současné krizi dostanou do situací, kdy budou potřebovat pomoc okolí. Mám na mysli lidi, kteří celý život tvrdě pracovali, odváděli daně a najednou jsou v pozici, kdy musí pobírat sociální dávky a stydí se za to. Prezident musí navrátit důstojnost všem lidem.
Role prezidenta je i v tom, že musí důsledně vyžadovat a dbát na to, aby vláda plnila sliby, které dala svým voličům. Musí vytvářet stabilní prostředí, komunikovat s občany, ale také s vládou. Pozici České republiky ve světě poslední roky neuvěřitelným způsobem oslabovalo rozštěpení zahraniční politiky a my si zasloužíme, aby naše země měla jednotnou a silnou zahraniční politiku, kterou bude prezident respektovat.
Co podle vás bude hlavním tématem prezidentských voleb?
Zažíváme rekordní zdražování, inflaci a všichni máme obavy z budoucnosti. Na podzim budou určitě rezonovat ekonomické důsledky války a to, že jedna třetina domácností bude ohrožena chudobou, což se nikdy v historii nestalo. Témata se mohou měnit, situace ve světě je dynamická a věci, o kterých jsme si mysleli, že se nikdy nestanou, se dějí lusknutím prstů.
Mnozí vás označují za „českou Zuzanu Čaputovou“. Slyšíte to ráda?
Nesmírně si vážím každé ženy, která něčeho ve svém životě dosáhla. Vážím si každé ženy, která je inspirací pro ostatní, těžce pracuje, pečuje o své blízké. Ale nejsem Zuzana Čaputová. Už jsem si dokonce nechala i ostříhat vlasy (smích).
V případě, že se rozhodnete kandidovat, jste připravena i na to, že protikandidáti mohou vést velmi intenzivní antikampaně?
Jsem připravena jim čelit. Řídím se heslem: „Zlu se neustupuje.“
Rusko už dříve vysílalo signály, které nám jasně ukazovaly, že se na nějaký takový konflikt připravuje a počítá s tím, že na něj budou uvaleny sankce.
Jste ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity. Na vašem Instagramu jsem se dočetla, že pořádáte přednášky na téma ekonomický pohled na válku na Ukrajině. Co nás čeká v budoucnosti? Jaký dopad na nás bude mít válka?
Cílem přednášek je, aby nejen mladá generace, ale i všichni ostatní chápali důvody, proč jsou sankce proti Rusku navrhovány takovým způsobem a co je jejich cílem. Rozptyluji mýty o tom, že sankce nefungují, protože rubl je silný. Na příkladech ukazuji, proč je silný a že je to vlastně jenom Potěmkinova vesnice, neboť člověk v Rusku nemá možnost koupit si jakoukoli jinou měnu.
Vysvětluji, jaké následky válka má a že ekonomické následky se dotknou nejen Evropy, ale jsou fatální i pro Afriku a některé asijské státy. Třeba co se týče dodávek pšenice, kukuřice nebo ječmene. Může se stát, že budeme svědky toho, že v Africe kvůli válce na Ukrajině bude hladomor.
Mimo to se také snažím mladým lidem vysvětlovat a ukazovat, že Rusko už dříve vysílalo signály, které nám jasně ukazovaly, že se na nějaký takový konflikt připravuje a počítá s tím, že na něj budou uvaleny sankce.
Říkáte tedy, že sankce fungují?
Sankce fungují, ale nesmíme to zaměňovat s tím, že sankce donutí Vladimira Putina stáhnout se z Ukrajiny. To samozřejmě nedonutí. Ale například tím, že jsme zakázali vyvážet do Ruska technologie, se Rusku obtížně vyrábí vojenská technika, protože byť je schopno vyrobit si železo, tak nemá technologie. Jedním ze znaků, že sankce fungují, je i to, že se Rusko stáhlo z ISS.
Dopady války na ceny budou na podzim opravdu silné, jedna třetina domácností může být ohrožena chudobou a týká se to i mladých lidí a mladých rodin s malými dětmi.
Jaká je vaše predikce? Kdy můžeme očekávat zlepšení ekonomické situace?
V tuto chvíli jsme v naprosto bezprecedentní situaci, ve válečné ekonomice, a zlepšení do konce roku určitě nepřijde. Stát bude muset dělat opatření, aby snížil cenu elektrické energie a plynu pro koncového spotřebitele. Dopady války na ceny budou na podzim opravdu silné, jedna třetina domácností může být ohrožena chudobou a týká se to i mladých lidí a mladých rodin s malými dětmi. Nelze lhát a říkat, že se situace do konce roku zlepší, ale vláda má nástroje, jak dopad války zmírnit a lidem pomoci. Musí tyto nástroje rychle a účelně využít.
Zmiňujete, že vláda nástroje má. Aplikuje je již nyní?
Ano, některé nástroje se projevily v avizovaném příspěvku 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi. To považuji za první krok, avšak nikoli dostatečný. Jednak je to moc plošné a jednak rodiny potřebují pomoc s rozpočtem každý měsíc. Vláda bude muset přijít s dalšími opatřeními. Já jsem navrhovala, aby se zvýšila sleva na poplatníka a její překlopení do bonusu. Dobrým opatřením by bylo i zvýšení slevy na děti. Vláda si je mimo jiné plně vědoma i toho, že musí něco udělat s tarify na plyn a elektrickou energii.
Zároveň je potřeba říct, že kvůli tomu, že předcházející vláda poslední dva roky během pandemie koronaviru vydávala některé výdaje zbytečně, což potvrdil i Národní kontrolní úřad, podle kterého 90 % výdajů s covidem nesouviselo, má současná vláda profesora Fialy velmi svázané ruce. Musí brát ohled na státní rozpočet a na to, že jej přebírala s obrovským deficitem, takže nemůže dělat plošná opatření. Musí dělat cílená opatření, která budou skutečně pomáhat.
Vidíme, že existuje pomoc pro rodiny, seniory, samoživitele… Střední třída ekonomickou pomoc nepotřebuje?
Střední vrstva jako učitelé, hasiči nebo zdravotní personál bude zasažena na podzim. Vláda teď musí vyvinout úsilí, aby identifikovala zasažené domácnosti, aby přesně věděla, o které domácnosti se jedná a těm samozřejmě také nabídla rychlou pomoc bez složitých administrativních překážek.
Aktivní jste i na Twitteru, kde jste v září 2020 sdílela fotku s lampou koně, která měla stát více než 100 tisíc korun. Někteří vám proto vyčítali, že je zbytečně drahá a peníze se mohly investovat lépe.
Když jsem byla zvolena rektorkou, tak jsem říkala, že Mendelova univerzita bude veřejnou institucí 21. století a nastoupila jsem do komunistické kanceláře, která byla asi 20 let stará. Univerzita má kultivovat veřejný prostor. Velmi těžko můžete hlásit změnu, reformovat instituci a dělat z ní otevřenou instituci pro mladé lidi, když sedíte v komunistické kanceláři s prosezenými sedačkami. Proto jsem rozhodla, že se kanceláře zrekonstruují.
Jsem člověk, který si nesmírně váží práce druhých, a vím, že každý dělá to, co umí. O rekonstrukci jsem proto požádala Petra Novagua, známého českého designéra a zároveň zaměstnance univerzity, který na Lesnické a dřevařské fakultě učí design nábytku. Požádala jsem ho, aby kancelář rektora byla moderní, s odkazem na zemědělství a lesnictví, což jsou dva hlavní obory, na kterých Mendelova univerzita historicky vznikla. Netroufám si rozporovat práci lidí, kteří rozumí svému oboru a za své designy dostávají ocenění, což je i případ Petra Novagua. S jeho návrhem jsem souhlasila a cena byla naprosto adekvátní.
Úkolem univerzity je kultivovat veřejný prostor. Na západ od nás jsou to zcela běžné věci. Když se podíváte do kampusu vídeňské Wirtschaftsuniversität, tak každou budovu tam stavěl světoznámý architekt, protože kdo jiný by měl kultivovat veřejný prostor než akademická sféra. Navíc kancelář rektora je reprezentativní prostor, kde přijímáte zahraniční hosty, velvyslance a další návštěvy. Není to můj prostor a zůstává i dalším rektorům. Včetně zmiňované sochy.
Jakou budoucnost má národ, jehož mladá generace má problém založit rodinu a žít samostatně?
V současné chvíli rezonuje téma bydlení pro mladé, kteří mají čím dál větší problém dosáhnout na hypotéku. Má tato situace nějaké řešení?
Osud mladých mi leží na srdci a jsem nesmírně vděčná za to, že jsem s nimi v kontaktu a učím je. Vést diskuse s mladými a zjišťovat jejich pohled na věc je nesmírně obohacující. Řeší jiné problémy než my. Mají pocit, že je nikdo ve veřejném prostoru nereprezentuje, že jejich hlas není slyšet. Já si toho velmi pečlivě všímám. V mladé generaci vidím naši budoucnost, pozitivní budoucnost. Rukama mi prošlo mnoho studentů a vidím, jak se generace mění. Rozhodně nezastávám názor starších spoluobčanů, že to je k horšímu. Není to k horšímu. Naopak si myslím, že mladá generace má sebevědomí, které nám chybělo, je fokusovaná, dokáže uvažovat v komplexních souvislostech.
Z tohoto důvodu vnímám problém bydlení velmi silně. Jakou budoucnost má národ, jehož mladá generace má problém založit rodinu a žít samostatně? Téma je to nesmírně složité, způsobuje ho spousta věcí. Například inflace, růsty úrokových sazeb nebo náš stavební zákon, který byl velmi složitý. Dostat v Česku stavební povolení trvalo déle než v Argentině. Staví se velmi pomalu, nedostatečně a nezbývá než se inspirovat tím, co se děje například v Rakousku, kde města v kooperaci s bankami staví dostupné bydlení.
A další věc je taky to, že budeme muset slevit ze svých nároků. Jsme národ, který vyžaduje vlastnické bydlení, stojíme úplně mimo trendy, které jsou na Západě, kde největší část lidí bydlí v nájemním bydlení. Problém je, že třeba zde v Praze není dostupné ani to nájemní bydlení. Město Praha nyní ale dělá skvělý projekt s Českou spořitelnou, v rámci kterého staví nové dostupné nájemní byty, k čemuž by se měla uchýlit i další města.
Bydlení je důležité téma, stejně jako třeba klimatické krize, adopce dětí homosexuály nebo manželství pro všechny, na což stará generace politiků neslyší.
Statistický úřad Eurostat zveřejnil začátkem roku průzkum, ze kterého vyplývá, že například v Rakousku, Německu či Švýcarsku většina lidí žije v nájmu. Proč by to tak nemohlo fungovat i u nás?
Jsme deformováni komunismem. Všichni chtěli něco vlastnit, protože za komunistů patřilo všechno všem. I moje generace potřebuje vlastnit dům, ve kterém bydlí, potřebuje pocit, že jí něco patří. Nájemní bydlení v nás budí nejistotu.
Kromě vašich dalších aktivit jste se také stala předsedkyní komise pro spravedlivé důchody. Máme mít obavy o budoucnost důchodů v Česku?
V tuto chvíli se obávám více o jiné věci než budoucnost důchodů. Musíme rozhodně přijmout důchodovou reformu a zajistit lidem důstojné stáří. Nicméně komise pro spravedlivé důchody přišla pod vedením bývalé ministryně Jany Maláčové (ČSSD) s návrhem důchodové reformy, na kterém panovala napříč politickým spektrem široká shoda.
Jsem velmi ráda, že si současný ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) naše návrhy vzal, dopracuje je a předloží do Poslanecké sněmovny. Považuji to za obrovský úspěch a zadostiučinění, že se skutečně podařilo zajistit shodu. Ministr řekl, že návrh předloží do dvou let, což je v půlce funkčního období vlády, a věřím, že bude dostatečný prostor projednat jej ve Sněmovně s opozicí a hlavně vykomunikovat s veřejností. Důchodovou reformu lze úspěšně udělat pouze v zemi, kde lidé mají důvěru ve stát, s čímž tak trochu bojujeme. Vláda bude muset investovat obrovské úsilí do komunikace, směrem k lidem, protože jeden neúspěšný pokus o důchodovou reformu už máme za sebou a lidé jsou nedůvěřiví.
Zmiňujete důvěru ve stát. Myslíte si, že by se současnou vládou Petra Fialy (ODS) mohla růst?
Pevně v to doufám. V době covidu jsem velmi kritizovala kolektivní odpovědnost, kolektivní vinu a způsob komunikace k lidem, který byl ze strany vlády mnohdy až nedůstojný. Říkala jsem, že bychom občanům měli více důvěřovat a dbát na individuální odpovědnost každého z nás. Mám pocit, že současná vláda tímto směrem jde. Obrovský signál, že chce lidem důvěřovat, je návrh na zrušení EET. To je návrat do západní společnosti, kdy znovu chápeme podnikatele jako nositele hospodářského a ekonomického růstu a zaměstnavatele. Nikoli jako podvodníky, jako tomu bylo za minulé vlády.
Vrátím se k důchodové reformě. Mohly by se potenciální změny týkat i důchodového věku?
V tuto chvíli takový návrh není na stole. Zákon říká, že věk odchodu do důchodu se přehodnocuje každých pět let, přičemž naposledy byl přehodnocen před dvěma lety.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) tu osm let budoval kult úspěchu a superhrdinů. Ale to je špatně. Každý úspěšný člověk má za sebou dílčí neúspěchy, které kdyby neměl, tak nikdy nebude úspěšný.
Věnujete se mnoha aktivitám. Co je vaší motivací? Co vás žene kupředu?
Řídím se heslem, že člověk žije jenom jednou a cesta, na které nejsou překážky, nemá žádný cíl. Když jsem byla rektorkou Mendelovy univerzity, tak lidé z týmu věděli, že přede mnou nesmí říct, že „něco nejde“. Když mi někdo řekne, že něco nejde, tak to beru jako výzvu, abych ukázala, že to jde. Můj vnitřní motor je tedy touha překonávat překážky a to, že nemám strach z neúspěchu.
Právě o strachu z neúspěchu často mluvím i s mladými lidmi, kteří kvůli neúspěchu bývají často frustrováni. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) tu osm let budoval kult úspěchu a superhrdinů. Ale to je špatně. Každý úspěšný člověk má za sebou dílčí neúspěchy, které kdyby neměl, tak nikdy nebude úspěšný. Když nemáte strach z neúspěchu, tak vás to nabíjí.
