Vědci označili název onemocnění za stigmatizující.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus oznámil, že chce přejmenovat opičí neštovice, aby se zabránilo diskriminaci a stigmatizaci, protože virus se stále více šíří mezi lidmi. Na změně názvu WHO údajně spolupracuje s partnery a odborníky z celého světa, uvádí server The Guardian. Oznámení o novém názvu bude podle Ghebreyesuse učiněno co nejdříve.
WHO v současnosti uvádí dva typy opičích neštovic – „západoafrické“ a „z povodí Konga (střední Afrika)“. Letošní epidemie je způsobena prvním typem, který je podstatně méně nebezpečný než druhý.
Nicméně vědci ve zprávě zveřejněné minulý týden vyzvali k naléhavé změně, jelikož název je podle nich „nepřesný, diskriminační a stigmatizující“. Navzdory rostoucímu počtu důkazů, že přenos mezi lidmi pravděpodobně probíhá déle, než se dosud předpokládalo, se totiž veřejnost stále domnívá, že současná epidemie je spojena s Afrikou. „Nejzřetelněji se to projevuje používáním fotografií afrických pacientů k vyobrazení postižení neštovicemi v mainstreamových médiích,“ uvedli.
Vědci navrhují, aby se virus začal označovat jako hMPXV
Zároveň vyjadřují obavy, že v médiích a vědecké literatuře převládá názor, že virus opičích neštovic se v některých afrických zemích vyskytuje endemicky u lidí, zatímco virus se v drtivé většině vyskytuje u zvířat, která v minulosti vyvolávala příležitostné epidemie i u lidí. Vědci proto navrhují, aby se virus začal označovat hMPXV, což je lidská verze viru opičích neštovic. Spíše než zeměpisné lokality by se podle nich měla používat písmena a čísla podle pořadí objevení. V tomto systému by se linie, která stojí za současnou mezinárodní epidemií, označovala jako B.1.
Podobné obavy se objevily v době vrcholící pandemie koronaviru, kdy byly nové varianty viru pojmenovány podle zemí nebo regionů, kde byly poprvé zjištěny. V reakci na to zavedla WHO systém pojmenování pomocí řecké abecedy.
Podle WHO byly opičí neštovice v roce 2022 dosud hlášeny ve 39 zemích, přičemž ve většině z nich se jedná o vůbec první případy onemocnění. Celosvětově je podle ní zaznamenáno přibližně 3 100 potvrzených nebo podezřelých případů, včetně 72 úmrtí. V Česku se začátkem června potvrdil šestý případ nákazy.
