Vyskytuje se u nich i zvýšené impulzivní nakupování.
Sociální sítě ovlivňují život velké části lidí. Mohou na ně mít jak pozitivní, tak i negativní dopady. Podle průzkumu Bankrate se kvůli sociálním sítím cítí špatně v oblasti financí jeden ze tří Američanů. Ti, když vidí vybroušené příspěvky svých přátel, cítí závist, vztek, úzkost nebo stud.
Finance ale nejsou jediné, na co mají v očích dotázaných sociální sítě negativní vliv. Vnímají jej také v oblasti osobního života, vzhledu nebo ve vlastních zájmech. Po projetí feedu na sítích se lidé často cítí nezajímaví a jejich život jim připadá méně naplněný. Co se týče financí, mnoho mladých lidí zároveň cítí zklamání, když si zakoupí influencerem propagovaný produkt.
„Influenceři hrají velkou roli v tlaku na impulzivní nákupy. Mnoho lidí má pocit, že i oni by mohli být tak okouzlující, jen kdyby měli ty vytoužené plavky nebo boty. Marketing na sociálních sítích a průmysl ‚kup teď, zaplať později‘ se spojily, aby bylo snazší honit se za iluzí dokonalosti pomocí čtyřech bezúročných splátek,“ komentuje výsledky průzkumu analytik Ted Rossman.
Rozdíly ve vnímání dopadů sociálních médií existují mezi generací Z (narozenou mezi lety 1996 až 2012) a mileniály (1981–1996). Oproti mladší generaci vnímají mileniálové více negativních dopadů na oblast financí než například vzhledu, jak je tomu u generace Z.
Na průzkum upozornil web magazínu Fortune, který citoval jeho autorku, Sarah Foster: „Sociální média jsou pouze výstřižkem nejlepší části života uživatelů. Každý příspěvek, obrázek nebo aktualizace ovlivňuje ty, kteří se dívají. Jsou v podstatě novým billboardem u silnice, pouze plní cíl tradiční reklamy mnohem chytřeji.“ Sarah Foster také doporučuje, abys před kliknutím na „koupit“ zvážil/a, co tě k nákupu vedlo – a jestli bys takového impulzivního rozhodnutí nemusel/a nakonec litovat.
