Sítě obklopují naše životy. Jaký mají vliv na vnímání vlastního těla, obličeje i osobnosti u dětí?
Být lepší, úspěšnější, ale především krásnější. Sociální sítě objímají naše všední dny a nekonečný proud informací nám ukazuje, o kolik zajímavější mohou životy ostatních být a o kolik lépe jiní lidé vypadají. Tak nějak tušíme, že Instagram, TikTok nebo Snapchat jsou trochu jako první návštěva u rodičů partnera, kdy se snažíme sami sebe vykreslit v tom nejlepším světle. V hlavě nám ale stejně vrtá, proč ostatní vypadají o tolik lépe?
S ostatními se srovnáváme od nepaměti. Fenomén sociálních sítí nám ale dává možnost porovnávat se se všemi lidmi na světě a instagramové filtry nám pomůžou přiblížit se jasné pleti, plným rtům a svěží vizáži hollywoodských herců nebo předních influencerů.
Problematice kultu krásy a dokonalé vizáže za každou cenu v online prostoru se věnuje výzkum Univerzity Palackého v Olomouci. Tým vědců v něm zkoumá, jak sociální sítě ovlivňují vnímání vlastního vzhledu mezi dětmi, jak vypadá snaha přiblížit se vnucené dokonalosti a jak se liší posměšky a jejich dopady v offline a internetovém světě.
Spokojení s obličejem, méně už s tělem
„Vnímání vlastního vzhledu je v období dospívání jedním z klíčových mechanismů, který se spolupodílí na vývoji vlastní hodnoty a sebevědomí,“ píší autoři výzkumu. Jeho výsledky ukázaly, že teenageři bývají spokojení s tím, jak vypadá jejich obličej, o trochu méně se jim ale líbí vlastní postava.
Podle výzkumu by 34 % dětí chtělo zhubnout, 10,54 % se to již podařilo a 31,51 % z nich by chtělo nabrat svalovou hmotu. To se povedlo 7,54 % dotázaných. Další obvyklou vytouženou změnou je změna barvy vlasů, tetování, piercing nebo změna tvaru prsou. Nejvíce dětí ale stále touží právě po změně postavy.
Není také divu. Mezi mladými lidmi je momentálně podle průzkumu nejpoužívanější sociální sítí Instagram, kde každý může sám sebe vykreslit v o poznání lepším světle. Dospívající děti pak snadno mohou dostat pocit, že vyhlazený feed na sociální síti je přesně to, jak lidé vypadají, nebo jak by vypadat měli. To, že je realita vizáže většinové společnosti diametrálně odlišná, je často těžké si uvědomit.
Celou iluzi ještě podporuje, že ze svého života na sociálních sítích velká část lidí sdílí jen to nejlepší. „Na toto téma proběhl zajímavý průzkum ve Velké Británii, kde se zjistilo, že pouze 18 % mužů a 19 % žen řeklo, že jejich facebookový profil zobrazuje naprosto přesný odraz toho, jací jsou. 32 % pak uvedlo, že sdílejí jen příspěvky ukazující nenudné aspekty jejich života, a 14 % přiznalo, že vypadají na sociální síti víc aktivní, než ve skutečnosti jsou,“ popsal pro Refresher spoluautor výzkumu Dominik Voráč z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„A to je právě ten problém – my nemusíme vědomě lhát o svém životě (i když se to samozřejmě děje), ale svým výběrem toho, co sdílíme, většinou ukazujeme světu jen to zábavné a hezké, takže většina fotek je z dovolených, výletů, večeří s partnerkou nebo partnerem či po cvičení, kdy naše postava vypadá tak nějak líp,“ vysvětluje Voráč.
Porovnávání vlastních životů s cizími životy je zcela běžné. V dospívání možná o to víc. Na prahu dospělosti si člověk potřebuje vytvářet vzory, ať už jimi má být kamarád, známá osobnost, nebo kombinace vlastností, po kterých člověk v životě touží.
„Období adolescence je také obdobím hledání vzorů. Dříve byli takovým vzorem sportovci, zpěváci a herci, dnes k nim vzhledem k popularitě sociálních sítí přibyli i influenceři,“ říká Voráč. Připomíná, že především u mladých lidí mohou vzory (včetně influencerů) ovlivňovat chování i vzhled.
Děti znají rizika změny vzhledu. Bojí se posměšků
Přestože děti a dospívající samotní chtějí svůj vzhled z velké části změnit, sami většinou vnímají změny u ostatních lidí přinejmenším neutrálně. Celkem 40 % z nich se výrazné změny vzhledu u ostatních lidí nelíbí. Oceňuje je pouze 7 % dotázaných.
