Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal ratifikační dokumenty, které Finsko a Švédsko posunuly o krok blíže ke vstupu do aliance NATO.
Bidenův souhlas následoval po drtivé podpoře obou komor Kongresu na začátku léta, přičemž Senát dohodu ratifikoval už minulý týden. Informoval o tom server CNBC. „Ruský prezident Vladimir Putin si myslel, že nás může rozdělit. Naše aliance je těsnější než kdy jindy, je jednotnější než kdy jindy a po vstupu Finska a Švédska budeme silnější než kdy jindy,“ řekl Biden z východního sálu Bílého domu.
Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO v květnu, několik měsíců po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Velvyslanci aliance ratifikovali přístupové protokoly v červenci a členské státy v současné době činí totéž. Putin se nicméně důrazně staví proti jakémukoli rozšiřování NATO a označuje ho za imperialistickou hrozbu, píše Politico. Právě válka na Ukrajině ovšem měla podle analytiků nezamýšlený důsledek v podobě posílení aliance v obavách, že by Rusko mohlo zaútočit na další blízké země.
Obě země již splňují řadu požadavků na členství. Patří mezi ně například fungující demokratický politický systém, ochota zajistit ekonomickou transparentnost a schopnost vojensky přispívat na mise NATO. „Budou splňovat všechny požadavky NATO, o tom jsme přesvědčeni,“ uvedl Biden.
Po Bidenově podpisu musí nyní ratifikační listiny podepsat ještě vlády České republiky, Řecka, Maďarska, Portugalska, Slovenska, Španělska a Turecka. Pokud se tak stane, Finsko a Švédsko se stanou 31. a 32. členským státem NATO. Nicméně turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan již dříve uvedl, že žádosti neschválí.
K poslednímu rozšíření NATO došlo v březnu 2020, kdy se k němu připojila Severní Makedonie. Zájem o vstup do NATO projevily také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Ukrajina.
