Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Srpnovou pohodu podpoříme příjemnou změnou ve FRESH RAPu. Poprvé tu máme někoho, kdo v roce 2022 proráží českou rapovou scénu na vlnách devadesátkového subžánru.
Ve světě virtuálních realit, hologramů, různých kybersfér a palčivých výhledů do budoucnosti je přirozené, že se tomu všechno přizpůsobí. Včetně moderní hudby, kterou ti ve FRESH RAPu představujeme. Když už ale máme k dispozici prožitky z druhé poloviny prázdnin, slunných dnů a volna, řekli jsme si, že dáme prostor jiné a možná trochu nečekané hudební vlně, která se momentálně sune Českem.
O Praze se mluví jako o planetě, která si svým vnímáním a názory vytvořila vlastní prostor. Na ploše tohoto území se můžeme setkat s rozličnými styly úplně všeho; od politického vnímání světa až po hip hop. Co se rapu týče, zde dokonce v některých mladých MC's přetrvala vášeň pro oldschoolový sound, se kterým míří od úplné nuly až k zajímavým číslům na streamu. Těžko se věří, že by dnes mohl mít žánr takového ražení úspěch.
A přece má. Důkazem je mladý Pražan s přezdívkou DANZ HUN. Na internetu nemusíš pátrat moc dlouho, abys narazil na jeho rýmy v rytmu divokých devadesátek. Ne však českých, nýbrž zámořských. Čerstvě devatenáctiletý rapper Daniel Bölönyi totiž dává všem vzpomenout na West Coast G-Funk, který přinesl do pražských ulic a jenž také neunikl uším některých jeho známějších kolegů.
Z Budapešti do Prahy
Podle jeho jména bys mohl odvodit, že Dan není rodilý Pražan. „Narodil jsem se v Budapešti, v Praze bydlím od 10 let,“ vysvětluje nám. „Do Prahy jsme se přestěhovali kvůli práci. Rodiče udělali pro mě a pro ségru docela velkou oběť, jelikož přestěhováním se do Prahy nám chtěli poskytnout lepší možnosti a život, což se jim povedlo,“ uvědomuje si. U něj tím ale nastala i další zásadní změna, kterou zmiňuje i ve svých tracích.
Prázdniny před pátou třídou jsou pro něj přelomovým obdobím. Dozvídáme se to i z tracku 420247, který najdeme na jeho posledním albu Bomba:„Udělám tanec, pak utíkám z družiny, od pátý třídy jsem úplnej š*lin,“ rapuje. „V tu dobu začaly všechny mé problémy s chováním,“ vysvětluje nám. „Nemluvil jsem česky, a navíc bych řekl, že oproti většině Čechů jsem horkokrevný charakter. Když se mi něco nelíbilo, řešil jsem to fyzicky,“ dodává s tím, že jej učitelky neměly rády, vyžadoval potřeb asistentky a podobně.
„Je to myšleno tak, že před pátou třídou na základce jsem byl jen normální kluk. Poté jsem začal hrát roli cizince, kterej neumí jazyk, je úplnej debil a pere se,“ vzpomíná na dobu první rebelie. „Když na to koukám zpětně, tak to bylo moje řešení. Nějak se to ze mě muselo dostat a takhle to bylo,“ usmívá se.
Jeho vztah s ulicemi hlavního města začal být následně důvěrnější. V šesté nebo v sedmé třídě přišlo graffiti. Odtud také přišlo na svět jeho jméno DANZ. Nedlouho nato musel kvůli trackům vymýšlet rapové jméno. „Nejdřív jsem chtěl být podle tagu jen DANZ, ale to mi přišlo nemasné neslané. Tak jsem tam dodal HUN, jako Maďar. Potom mi ale došlo, že to jde vysvětlit jako Dan-z-Hun. Byl to původně omyl, ale teď to takto vysvětluju,“ říká.
Tyto úvahy přišly na řadu v 16 letech. „Byli jsme u kámoše. Ožralí, zhulení, v p*či. A měl tam mikrofon. Stal se první track, pak druhý a pomalu jsem to začal vydávat na Soundcloudu. Následně jsem se dostal k zařízení Spotify, tak to šlo tam a postupně dál,“ vyjasňuje svůj start s jednoduchostí.
Na otázku, jestli měl k rapové hudbě vždycky tak blízko, se jen směje. „V životě jsem si neříkal, že budu dělat hudbu. Nikdy. Vždycky jsem poslouchal rap, vždy mě to přitahovalo, ale nikdy jsem si neříkal, že budu interpretem, psát texty a dělat koncerty,“ popisuje cesty osudu.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co ti fresh rap nabízí po odemknutí?
Dozvíš se, kam měl DANZ vstup zakázán a proč;
jestli má respekt z trávy, nebo si ujede;
proč svoje tracky sám nesdílí;
co ho nakoplo, když chtěl se vším skončit;
jaké akce chystá;
které české album zná zpaměti;
proč není cool být gangster;
a co radí všem, kteří se chtějí pustit do dělání hudby.
Prvním větším milníkem v jeho krátké kariéře, která začala zhruba před 2 lety, byl track Retard, k němuž byl natočen i videoklip. Odtud bylo jasné, že Spotify a kariéra dávají smysl. Proč se ale rozhodl naladit na G-Funkovou vlnu? „Začalo to spíš tak, že jsem na YouTube vyhledával type beaty a prostě se mi líbil G-Funk. Tak jsem se do toho zakousl,“ vysvětluje. Tento žánr měl ale v oblibě odjakživa.
„G-Funk jsem poslouchal vždycky. Jde o to, že to má v sobě hodně letní energie, já jsem se narodil v létě a v Maďarsku jsem byl každé léto u Balatonu, takže v sobě léto mám,“ říká. Nejde ale jen o léto, ale i o gangsterskou stránku věci. „Ulice poslouchaj G-funk. S hulením to má taky dost společného a jde to dohromady,“ shrnuje. Jedním dechem také dodává, že se nejedná o jediný žánr, kterému se věnuje. G-Funk a americký West Coast jsou jeho základ, najdeš u něj ale i trapové věci.
Věnovat se podobně specifickému žánru v Česku jako mladý interpret, jenž sbírá úspěch jako Dan, je však jedinečné. Z textů je vidno, že jsou plné životních zkušeností. Zeptali jsme se tedy, jestli si tímto svou úspěšnost vysvětluje. „Životní zkušenost je tak široký pojem, že to může obsahovat prakticky všechno,“ odpovídá trochu záhadně. „Jsem to já, kámo. Stavím to na sobě. Lidi mě neznaj z toho, že mě někdo sdílel nebo že jsem na featu. To si myslím, že je důležité,“ otvírá.
Dedukujeme, že ulicím nejspíš G-Funk chyběl. „Když to někdo sdílel, tak to sdílel sám. Já to nikomu nepošlu, ať to sdílí. To je přesně na sílu, co nechci,“ nepřímo potvrzuje DANZ HUN. Všemu dává organický postup. „Zároveň to nechám vyvíjet společně s tím, že dělám, co můžu. Když si někdo myslí, že si zasloužím podporu, a myslí si to sám od sebe, je to jasný, já se tomu nebráním. Pokud to není nějaký úplný koště,“ dodává upřímně.
Když už se totiž nějaký G-Funk na české scéně objeví, jde o malé epizodní role v soukolí větších a odlišných kariér. Troufáme si tvrdit, že největší úspěch u nás s tímto žánrem měli MC Gey s Krudanzem na tracku G-Funk, svou troškou vcelku nedávno přispěl do mlýna i pražský Pain s trackem teď a tady. Co na jejich výkony říká mladý rapper?
„Paina jsem neviděl, ale o MC Geyovi vím. To je frajer. Gey je v dobrém slova smyslu parodií kultury a je inteligentní. Dělá si z toho p*del a to cením a mám rád. Paina neposlouchám, ale co jsem slyšel tracky i to, co jsem o něm slyšel jako o člověku, zní dobře. Upřímně se ale přiznám, že českou scénu nesleduju,“ říká.
Spolupráce
Kromě zkušeností jsou jeho texty i plné zelené múzy. Marihuana pro něj znamená hodně. „Momentálně jsem tři dny nehulil a jsem z toho tak v p*deli, že nevím. Tráva je pro mě důležitá,“ nepopírá. V patnácti letech s ní začal a zjistil, že všichni dokola dělají to samé. A i když si to užívá, ví, že všeho moc škodí. „Aby si člověk uchoval svůj zdravý rozum, tak jeho základní stav musí být střízlivej. Nejsem ten člověk, který ráno vstane a hned pálí,“ říká s lehkou vinou v hlase. V posledních měsících si totiž údajně užíval každý den.
I díky ní se mu ale prý povedlo nahrát celkově 4 projekty: Street Povídky, Summer Tape, Street Povídky: Reloaded a nově album BOMBA, přičemž všechny, zejména v Praze, posbíraly vcelku úspěch.
Koncept Street Povídek nás zaujal. Z větší části se jedná o realitu. „Když říkám ‚zhulený jak prase, s flaškou na pase‘, tak se to stalo hodněkrát. Dostali jsme dost zákazů vstupů v OCčkách, protože věděli, že flašky mizí a můžem za to my. Zas je to ale rap, takže je to upřímně někdy přehnaný,“ neskrývá. „Taky nechci, aby to bylo úplně vážné. Nechci dělat depresivní věci, takže je v tom trochu humor a trochu ironie,“ přidává.
Čísla přišla i přesto, že na žádném z tracků nemá spolupráci s žádným rapperem. „Nechci to na sílu,“ zdůvodňuje. „Zkoušel jsem to. Byl jsem v situacích, kdy se na jednom místě objevili další MC’s a dávali jsme něco dohromady. A pokaždý to dopadne na p*ču. Musí to přijít přirozeně,“ uvádí.
Pozornosti se mu ale od scény dostalo, a to i od známějších jmen. Nejprve to byl BADBOY BERLIN. „Berlin mi pomohl kdysi před Summer Tapem, když mi vyšlo první album. Napsal mi, že to cení. Chvíli jsem chodil k němu do studia, pak jsme spolu chodili do fitka, byl jsem u něj na Twitch streamu. Takže mi pomohl. Rapovou spolupráci ve formě featu s ním ale nemám a ani to zrovna nějak neplánuju,“ vzkazuje.
Kromě něj oslovil i smíchovského Dollara Prynce, s nímž mají poměrně srovnatelný styl. „To si taky říkám a říká mi to hodně lidí od té doby, co mi napsal pod video komentář na YouTube. Stalo se to navíc ve chvíli, kdy jsem v tom byl sám úplně ztracenej, neměl jsem inspiraci, motivaci, nic. Seděl jsem v tramvaji, podíval jsem se na telefon, říkám, je to Dollar Prync, počkej, tak jsem klikl na profil a fakt to byl on,“ vzpomíná.
„Říkal jsem si, že toho možná nenechám, víš co. Ten komentář je sice malá věc, ale přišlo to v pravou chvíli a trošku mě to probralo,“ říká s vděčností a dodává, že se smíchovskou legendou by do spolupráce šel. „Tak je to Dollar Prync, kámo. Co já o něm vím, má za sebou opravdu tvrdej příběh. Vymakal se z ničeho a k tomu respekt a úcta,“ kýve hlavou.
MHD
Mít za sebou několik projektů a props od známých tváří je fajn, ale DANZ HUN je asi nejvíc pyšný na své akce s názvem MHD. On sám to připodobňuje k showcase amerického magazínu XXL, XXL Freshman Class. Rád by dal prostor mladým neznámým interpretům ukázat se naživo a prakticky udělat „rapovou revoluci“.
„Druhou věcí je to, že chci z live shows udělat franchise, který nezačal na internetu, ale živě. Chci, aby to bylo tak, že když tam přijdu, budou tam fanoušci, kteří se tam vrací pokaždý, a bavím se s nimi… Chci, aby věděli, že jsem jen člověk. Ať se stane cokoliv, jsem furt jen týpek,“ plánuje.
Název MHD vznikl jen tak z plezíru. Postupem času ale dostával název – podobně jako jeho alter ego – jasnější historii. „Když je to MHD, může to jezdit po Praze jako MHD. Vždycky tam jde napsat: ‚Příští zastávka: Smíchov, Holešovice…‘ Může to jezdit po čtvrtích a lidem je to bližší,“ dodává. Pouliční tematika s sebou přináší i pouliční easter eggs.
„Vymyslel jsem, že lístky budou stát 200 korun. No a tři stojí pět set. Víš, co stojí tři za pět set? Skéro,“ objasňuje. „Lidi se z toho pos**li, když to poprvý viděli. Plus je to dobrý pro byznys, přijdou po třech,“ informuje. Plány se svými koncerty má velké. Ostatně svůj první koncert si zorganizoval sám a je na to pyšný. „Mám plány, o kterých nechci úplně mluvit, ale pojede to dál. Těš se na další zastávku,“ láká.
Hudba versus póza
Pyšný ale může být i na svá videa, kterým se také daří. V roce 2021 jich vyšlo hodně – Retard, Baggy Jeans, Jedu nebo Levný Zboží. Minulý rok ale nevyšlo nic. „Nebyl čas natáčet, neměl jsem náladu dělat frajera před kamerou. Byly trochu temnější doby,“ směje se milovník starých oldschoolů od Westside Connection přes Traxamilliona a Nipseyho Hussla až po Kool G Rap.
DANZ HUN si navíc všímá toho, že jiní interpreti mají lepší videa než hudbu. „Hudba je ale první, kámo, furt se bavíme o muzice. Ty můžeš mít jakýkoliv klip od Jana Stracha, ale furt zníš jako koště. Tak k čemu ti to je? Nejprve hudba, poté klipy,“ upravuje na pravou míru. Zároveň přidává, že se fanoušci videoklipu dočkají poměrně brzo. Bude od člověka, jenž pracuje pro přední rapová jména, jako je například Sergei Barracuda.
Pokud jsi ještě na DANZ HUNa nenarazil/a a chceš si ho pustit, začni od alba Bomby, což on sám doporučuje. Nejlépe asi songem Slam Dunk. Sám se ale hudbou nechlubí. „Já takhle lidem jeden track nepouštím. Když se zajímají, tak jim řeknu, ať se podívají na Spotify a pustí si to. Nechci jim to cpát do huby,“ zdůrazňuje. Jeho hudba se vyznačuje vlastní substancí, kterou moc v moderní hudbě nevidí. Proto se inspiruje rapovou klasikou.
„Myslím si, že dneska ta hudba nemá moc substance. Neříkám, že u všech, hodně lidí se na to soustředí, ale zároveň ta hudba hodně šíří negativitu. Buď gangster, buď tohle. Ale p*čo, co to z některých lidí dělá, vidím kolem, a není to něco, co bych chtěl šířit,“ uvědomuje si mladý muž, jenž chce stavět hudbu na vlastních, pevnějších základech.
„Viděl jsem to hodněkrát na vlastní oči a není to nic hezkýho. Hodně lidí, kteří by se k tomu dostat nemuseli, se k tomu dostanou, protože na netu vidí kukly, nože, zbraně a řeknou si, že je to cool. Není to cool, kámo. A přiznám se, že já jsem se k tomu taky nemusel dostat,“ kaje se.
„Já jsem byl spíš puberťák, kretén. Fotr odešel, tak jsem si řekl, že začnu dělat peklo. Když ale děláš peklo ty, tak se ti ze života také stane peklo. Co dáš do systému a života, tak se ti to vrátí. Nevěřím na boha, nevyznávám náboženství, ale karma jako koncept funguje. Street lidi, zloději... znám to taky, ale už se chci z těchto p**ovin vyprostit,“ přemýšlí.
Budoucnost
Po temných časech ale přichází světlo a Dan má svou budoucnost pevně v rukách. „Rozhodl jsem se, že teď nebudu vydávat singly, ale projekty. Budu to dávkovat méně často, ale větší dávky. Připravuju další projekt, nemám v plánu se zastavit. Chci to dělat a myslím, že to má cenu. Myslím, že to dám,“ motivuje rapper, který mimochodem umí album Rok psa od Huga Toxxxe nazpaměť.
Release date sice neuvedl, nicméně nejbližší možný termín koncertu MHD ano. Ideální by to bylo prý na začátku školního roku, jelikož jej chce pořádat v klubu.
A na závěr posílá vzkaz všem, kteří chtějí dělat hudbu: „Když to myslíš vážně, je to hra na dlouho. Je to psycho demotivující hra. Někdy si řekneš, že to nemá žádný smysl, a pro někoho to určitě nemá žádný smysl. Ale jsou lidi, pro něž to smysl má, i když to trvá. Co je na konci, za to stojí,“ loučí se.