Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se ve středu při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se ve středu při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Na tiskové konferenci to podle ČTK oznámili šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ministři na neformálním zasedání nepřijímají oficiální závěry, dosahují však politických dohod. Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na něj čekali výrazně déle.
„Facilitační smlouva má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to, že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Dnes taková politická realita není,“ řekl Lipavský. Vnímá to jako první důležitý krok. Podle Borrella pozastavení dohody povede k tomu, že počet nově vydaných víz výrazně poklesne.
Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice, doplnil Lipavský. „Od poloviny července vidíme zásadní nárůst přechodů hranic z Ruska do sousedních států, což se stalo bezpečnostním rizikem pro tyto sousední země,“ řekl Borrell. Státy sousedící s Ruskem podle něj mohou přijímat národní opatření, která zamezí vstupu do EU přes jejich hranice.
Neuznávání pasů vydaných ruskými orgány na okupovaném území
Ministři se dále dohodli, že v zemích EU se nebudou uznávat pasy vydávané ruskými orgány na okupovaných územích na Ukrajině. Evropská komise má dále navrhnout pokyny, jak mají země EU přistupovat k velkému počtu již vydaných schengenských víz pro ruské občany. Podle Lipavského je jich zhruba 12 milionů.
Komise a instituce mají podle šéfa české diplomacie vypracovat návrh, který bude i na pracovních úrovních odsouhlasen. „Věřím, že dokážeme dojít k dalším opatřením, která budou vycházet vstříc severským státům a zároveň budou vnímat politický postoj některých jiných států, které tam chtějí mít určité oblasti pokryté,“ podotkl Lipavský.
Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva ve společném prohlášení požadují od Bruselu společný postup při řešení víz pro ruské turisty. Tyto východní státy EU sousedící s Ruskem pohrozily, že pokud se sedmadvacítka nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření ke snížení počtu ruských turistů vstupujících na jejich zemí a do schengenského prostoru.
Na okraj jednání se uskutečnil oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popescuem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. „Bavili jsme se o tom, co můžeme udělat pro to, abychom jim pomohli v jejich přibližování k Evropské unii, a jak více pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi,“ řekl Lipavský.
Neformální zasedání ministrů v Praze probíhá od 29. srpna do 5. září. Nejprve zasedali ministři a ministryně obrany, následně ministři a ministryně zahraničních věcí.
Ve dnech 1. a 2. září budou jednat ministři odpovědní za politiku soudržnosti, čemuž bude předsedat místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Hlavními tématy setkání má být podle vládního webu směřování a budoucnost politiky soudržnosti po roce 2027 a otázka její role v krizových a nepředvídatelných situacích.
