Ročně jsou po celém světě uděleny tisíce rozsudků smrti, a to někdy dokonce i omylem. V minulém roce pak bylo vykonáno na 579 poprav, avšak data z Číny, kde bývá trest smrti udělován nejčastěji, chybí.
Světový den proti trestu smrti si tradičně připomínáme 10. října, a to již od roku 2003. Ačkoli byl v Česku zrušen po pádu totalitního režimu, tedy v roce 1990, stále se najdou země, které po něm téměř na denní bázi sahají. Ročně jsou po celém světě uděleny tisíce rozsudků smrti a podle Amnesty International bylo jen v loňském roce oficiálně popraveno na 579 osob. Jenže tato data nejsou kompletní.
V roce 2021 bylo oficiálně popraveno na 579 osob, avšak ve statistikách chybí dala z Číny, kde bývá každoročně popraveno nejvíce osob. „Oproti předchozímu roku se jedná přibližně o 20% nárůst. Doposud trest smrti zrušilo 109 zemí,“ komentuje data Amnesty International.
K trestu smrti se nejčastěji uchylují totalitní a autoritářské režimy, které se tak podle Amnesty International zbavují svých odpůrců. Často se tak stává, že rukou vlády zemřou aktivisté, umělci, disidenti, novináři nebo příslušníci menšin. Trest smrti však najdeme také v západních demokraciích, například ve Spojených státech.
„Mnozí argumentují tím, že trest smrti je levnější než doživotní věznění konkrétních lidí. Proces vedoucí od obvinění až po popravu člověka je přitom dražší než jeho doživotní věznění,“ řekl Erik Bartoš z Amnesty International pro ČT24.
Trest smrti, který je legální v 56 zemích světa, lze vykonat mnohými způsoby. Například v Íránu bývají odsouzení ukamenováni, jinde zase oběšeni, zastřeleni, je jim sťata hlava nebo bývají usmrceni na elektrickém křesle či smrticí injekcí.
V Česku byl trest smrti zrušen po pádu totalitního režimu, konkrétně 2. května 1990. Nejhlasitějším odpůrcem onoho nemorálního trestu byl bývalý prezident Václav Havel. „Já jsem přesvědčen, a všechny argumentace a vědecké analýzy to potvrzují, že trest smrti nás nezbaví ohrožení kriminalitou. Jsem celoživotním a zásadním odpůrcem tohoto trestu,“ říkával.
